Zelená se vrací tam, kde je stále vlhko a stín. Zkontrolujte odtok vody, spády a okapy. Pokud voda zůstává na jednom místě, vytvořte odtokový kanálek nebo plochu vyspádujte. U teras a chodníků pomůže pravidelný úklid listí a nečistot, které drží vlhkost. Větrejte sklepy a koupelny, snižte vlhkost vzduchu. Na stinných místech omezte zálivku, pokud to jde. Někdy stačí prořezat větve, aby na povrch dopadlo více světla a vzduchu.
Častou chybou je také použití savého hadru nebo mokrého hadru opakovaně. Tím zelen jen přenášíte z místa na místo. Hadry po každém použití vyperte v horké vodě a nechte vyschnout na slunci – ultrafialové záření řasy spolehlivě zničí. Stejně tak nenechávejte mokré zahradní nářadí ležet na hromadě ve stínu; vlhké prostředí bez světla je pro řasy ideální inkubátor.
Zelen, tedy jemná řasa a sinice usazující se na stěnách bazénu, dlažbě, skleníku nebo v nádobách s vodou, vzniká vždy ze stejného důvodu: vlhko, teplo a živiny. Dokud nesáhnete po příčině, budete ji jen stírat hadrem a ona se vrátí do dvou dnů. Prvním krokem není chemie, ale zjištění, odkud se bere potrava pro řasy – obvykle jde o rozpuštěné minerály, zbytky hnojiva, listí nebo stojatou vodu bez pohybu.
Všežravé ryby, jako parmičky nebo tetry, potřebují pestrou stravu: suché vločky střídejte s mraženými larvami pakomárů nebo s živými kroužkovci. Býložravci ocení spařený špenát, cuketu nebo řasy. Dravé druhy vyžadují masitou potravu — mražené krill, artemie nebo kousky rybího masa. Krmte vždy podle toho, kde se ryba přirozeně krmí: druhy u hladiny chtějí vločky plovoucí, druhy u dna potřebují tablety, které klesnou. Pokud krmíte pouze vločkami, ryby u dna budou trpět nedostatkem a špatně prospívají.
Ryba, která odmítá krmivo, nevypovídá nic o příčině. Může jít o okamžitou reakci na změnu prostředí, stejně jako o první příznak onemocnění, které se rozvine během několika dnů. Rozhodující je sledovat nejen to, zda ryba žere, ale také jak se chová mezi jednotlivými krmeními a jak vypadá její okolí.
Než nasypete první lopatku štěrku, ujasněte si, jaké ryby a rostliny budete chovat. Dno totiž není jen dekorace. Určuje, jak snadno udržíte vodu čistou, jestli se rostlinám chytnou kořeny a jak moc budete muset odkalovat. Špatně zvolený substrát se pozná až za měsíc, kdy se začnou tvořit anaerobní zóny a v nádrži se objeví sirovodík. Vracet ho zpět je pak práce na celý den.
Postavte se tak, abyste viděli rybu z boku i shora. Zrychlené dýchání, tedy rychlé otevírání skřelí, které je výrazně rychlejší než u ostatních, znamená buď nedostatek kyslíku, nebo podráždění žaber. Zvedněte víko filtru a zkontrolujte proudění vody. Často stačí přidat vzduchování nebo snížit teplotu o jeden až dva stupně a dýchání se do hodin srovná. Pokud ne, hledejte příčinu ve vodě, ne v rybě.
Poslední věc, kterou lidé podceňují, je pravidelnost. Jednorázové vydrhnutí bazénu nebo skleníku vydrží jen do prvního deště. Daleko účinnější je krátká kontrola každý týden: odstranit listí, zkontrolovat průtok vody, setřít nové nálety ještě než ztvrdnou. Zelen se nezbavíte navždy, ale udržíte ji na úrovni, kdy vás nepřekvapí. Kdo hledá zázračný prostředek místo pravidelné údržby, bude bojovat pořád dokola.
Pohyblivá voda a stín udělají víc než jakýkoli přípravek V bazénech a okrasných jezírkách je nejčastější chybou vypnutá filtrace přes den. Řasy milují stojatou vodu prohřátou sluncem. Stačí prodloužit dobu běhu čerpadla a odstranit z hladiny spadané listí, které se rozkladem mění na živiny. Pokud je voda zakalená dozelena, pomůže částečná výměna vody a zastínění hladiny. Chemické přípravky na bázi chlóru nebo kyslíku fungují, ale jen když je voda zbavená organického odpadu – jinak je spotřebujete zbytečně mnoho a efekt se nedostaví.
Na pevných površích, jako jsou dlaždice, kamenné desky nebo stěny skleníku, mechanické odstranění nestačí. Kartáč nebo tlaková voda sice zelený povlak strhnou, ale mikroskopické zbytky zůstanou v pórech. Po opláchnutí je proto potřeba povrch přetřít roztokem octa a vody v poměru přibližně jedna ku jedné. Ocet naruší buněčné stěny řas a ty už se tak snadno neuchytí. Nechte působit deset až patnáct minut a pak opláchněte čistou vodou. Silné kyseliny nepoužívejte na vápenec a mramor, naleptaly by kámen.
U květináčů a hydroponických nádob bývá viníkem přemíra hnojiva. Přehnojený substrát uvolňuje do vody dusík a fosfor, což je pro řasy doslova hostina. Řešením je hnojivo dávkovat slabší, než uvádí výrobce, a po každé zálivce vylít přebytečnou vodu z misky. Voda z vodovodu s vyšším obsahem dusičnanů problém zhoršuje; dešťová voda je pro citlivé rostliny i pro nádoby vhodnější.
