Typická chyba je jedna silná žárovka uprostřed stropu. V malé kuchyni vytvoří ostré světlo nad hlavou a tmavé rohy kolem. Další častá chyba je příliš mnoho bodových světel bez společného zdroje – vzniká neklidná, rozblikaná scéna. Místo toho zvolte několik menších svítidel s podobnou teplotou světla a společným vypínačem nebo regulátorem, aby se dala ztlumit při večerním posezení.
Začněte tím, že si připravíte dvě lahvičky. Do první dejte roztok octa s vodou v poměru jedna ku jedné, do druhé vodu s několika kapkami tekutého mýdla. Ocet rozpouští vodní kámen, mastnotu a většinu běžných nečistot, mýdlový roztok zase poslouží na vše, co by ocet mohl poškodit. Tyto dvě lahvičky nahradí většinu sprejů na kuchyň, koupelnu i podlahu. Jedlá soda zůstává v misce jako suchý prostředek na abrazivní čištění a na pohlcování pachů.
Pravidelná údržba prodlužuje životnost víc než občasné velké čištění. Jednou za čas povrch ošetřete přípravkem na syntetické materiály, který obnoví kluzkost a ochrání ho před vysušením. Vyhněte se však univerzálním krémům na pravou kůži — obsahují tuky, které ekokůži nesvědčí. Stejně tak nepoužívejte vosk, ten se na syntetickém povrchu nevsákne a vytvoří lepivý film, na který se chytá prach. Pokud jde o obuv, střídejte ji a nechte vždy proschnout při pokojové teplotě, nikdy ne u topení. Vložte do ní novinový papír, který vytáhne vlhkost a udrží tvar.
Optické zvětšení neudělá jen jas. Pomůže i směr světla. Světlo namířené na stěnu nebo na vysokou skříňku protáhne prostor do výšky. Naopak světlo směřující dolů na podlahu kuchyň opticky stlačí. Pokud máte okno, nechte ho co nejvíc volné – závěsy a tmavé rolety berou světlu prostor. Zrcadlová nebo lesklá plocha na zdi světlo rozptýlí a kuchyně získá další zdánlivou hloubku.
U křehkého těsta, tedy lineckého, máslového nebo ořechového, je korpus mastný, drobivý a sám o sobě sladký. Krém musí být kyselý nebo hořký, aby ho vyvážil. Nejlépe funguje tvarohový krém s citronem, zakysaná smetana s vanilkou, případně hořká čokoláda s vyšším podílem kakaa. Naopak máslový krém s cukrem je tady past — zákusek se okamžitě zajídá a po druhém kousku už ho nikdo nechce. Křehké těsto také nesnáší příliš vodnaté krémy: vlhkost ho rozmáčí a korpus se rozpadne ještě před podáváním.
U mycího mýdla a octa platí, že méně je více. Na běžnou týdenní údržbu stačí hadřík vyždímaný v roztoku a druhá suchá utěrka. Vrstvení prostředků na sebe vede k mazlavým filmům, které pak lepí a chytají prach. Pokud něco opravdu nejde dolů, nechte roztok působit několik minut a pak setřete – mechanické drhnutí povrch ničí víc než samotná nečistota. Jedlá soda se hodí i na zápach v lednici nebo v botníku, stačí otevřená miska vyměněná jednou za měsíc.
Nejčastější chyba při raftingu není špatný záběr ani slabé paže. Je to trup, který se ve chvíli nárazu do vlny ohne do strany a páteř jde do rotace. Přesně tam vzniká většina natažených zádových svalů a posunutých obratlů. Řeka přitom neposlouchá, vlny přicházejí z boku, proud tlačí dozadu a loď se naklání. Pokud trup nedrží, nemá páteř žádnou oporu a každý pohyb pádla se přenáší přímo do beder.
Kde se hravý úklid nejčastěji pokazí První typická chyba: ocet na mramor, vápenec a přírodní kámen. Kyselina naleptá povrch a zanechá matné skvrny, které už nerozleštíte. Druhá chyba: ocet dohromady s bělidlem nebo s přípravky obsahujícími chlór. Vzniká chlor, který dráždí dýchací cesty. Nikdy tyto dvě věci nemíchejte v jedné nádobě, ani když jde jen o malé množství. Třetí chyba: příliš mnoho jedlé sody na hliníku a na nelakovaném dřevu, kde abrazivo zanechá šedé stopy.
Po měsíci takového režimu zmizí z polic většina barevných lahviček a s nimi i chemický zápach, který ulpívá na rukou. Nepřestávejte ale číst etikety u toho, co doma zůstalo – i přírodní prostředky mají svá pravidla a některá kombinace škodí. Hravost nespočívá v tom, že se obejdete bez přemýšlení, ale v tom, že přesně víte, co na co použít.
Drážky se řežou diamantovým kotoučem, ne sbíječkou. Sekáním vznikají otřesy, které popraskají omítku i dlažbu v koupelně. Hloubka drážky má odpovídat průměru trubky plus izolace, obvykle 4–6 cm. Mezi jednotlivými drážkami nechte alespoň 10 cm materiálu, jinak se mazanina rozpadne. Po vyřezání se drážky vyčistí, vysají a napenetrují. Trubky se do drážek nezatlačují silou, ale ukládají se do pískového lože nebo do chráničky, aby se daly v budoucnu vytáhnout.
