Problém s nedostatkem místa na spaní vyřeší i dobře zvolený typ pohovky. Místo klasického rozkládacího gauče s tenkou pěnovou deskou zvolte model s pevnou kostrou a vyjímatelnou matrací. Já osobně používám pohovku, která má vestavěný slatted frame a po rozložení tvoří rovnou plochu bez hrbolů v místech skládání. Matrace z paměťové pěny s hustotou 35 kg na metr krychlový je dostatečná pro běžné spaní, i když host přijede na celý víkend. Když k tomu přidáte foam mattress o tloušťce 16 cm, nemusíte se bát, že byste ráno vstávali s rozlámanými zády. Důležité je, aby se lůžko dalo snadno uklidit – proto preferuji modely s click-clack mechanismus, který nevyžaduje zvedání těžkých dílů. Jen sklopíte opěrák a během deseti sekund máte z gauče postel. Stejně rychle se vrací zpět, když potřebujete místo k sníd

Problém začíná, když chcete, aby taková pohovka vypadala v ložnici esteticky a zároveň sloužila jako úložiště. Mnoho modelů má pod sedákem dutinu, kam složíte jen dvě tenké deky. Pokud potřebujete schovat celou sadu ložního prádla, musíte sáhnout po výsuvném šuplíku nebo po variantě s odklápěcím čelem. Osobně mám ráda, když je látka příjemná na dotek a odolná proti žmolkování. Proto jsem vsadila na sametové čalounění – vypadá luxusně a při správné údržbě vydrží roky. Jen pozor na světlé odstíny, každá skvrna od kávy je na nich vidět hned druhý

Teď k posteli samotné. Klasická postel s čelem a nočními stolky sežere metr šedesát na délku a skoro dva na šířku. Když pod ni nedáte úložný prostor, přicházíte o zhruba osm set litrů. To je jako mít druhou skříň pod matrací. Proto dnes doporučuji každému, kdo řeší nedostatek místa, pořídit postel s úložným prostorem. Výsuvné šuplíky pod dřevěným rámem pojmou zimní peřiny, polštáře, ale i chlupaté deky. Jen dejte pozor na složené lůžkoviny – pokud je nacpete pod matrací, musíte počítat s tím, že se matrace prohne. Řešením je kvalitní lamelový rošt, který unese větší zátěž, než levné laťky z d

Samostatnou kapitolou je spaní na rozkládacím gauči každý den. To chce už opravdu promyšlené řešení. Pokud je bedroom wardrobe vaší jedinou skříní a vy do ní potřebujete uložit i oblečení na další den, musíte počítat s tím, že rozkládací pohovka zabere místo na podlaze. V praxi to znamená, že před spaním odsunete noční stolek, vysunete šuplíky a pak teprve rozložíte. Není to pohodlné, ale v garsonce za dvacet tisíc měsíčně funguje. Já osobně bych volila raději kvalitní rozkládací sedačku s pevnou matrací a samostatným polštářem, než dvacet let starý gauč, na kterém cítíte každou pruž

Samotné plánování kuchyně nekončí u nábytku, ale u pocitu, že v místnosti netrpíte klaustrofobií. Když jsem konečně pochopila, jak na to, uspořádala jsem linku do tvaru L a ponechala střed volný. Do rohu jsem umístila otočný koš na potraviny, který pojme i velké balíky rýže. Nad dřezem visí sušák na nádobí, který se sklopí ke zdi, když ho nepoužívám. A na stěně nad jídelním stolem mám poličku s bylinkami, které provoní celou místnost. Teprve pak přestanete řešit každý centimetr a začnete si užívat to, co máte. Klíčem k úspěchu je plánovat s ohledem na reálný život – ne na ideální obrázky z časopisů. Moje malá kuchyně se stala srdcem domova, kde vařím, jím i spím, aniž bych narážela do nábytku. A přesně o tom celé to úsilí bylo, protože i v devíti metrech se dá bydlet tak, že na nedostatek místa zapomen

Estetiku jsem nepodcenila ani na balkoně, protože hosté si pamatují hlavně první dojem. Zvolila jsem model s velvet upholstery v tmavě modré barvě, která ladí s bílým zábradlím a květináči z pálené hlíny. Sametový povrch působí teple a příjemně na dotek, i když na něj v létě svítí slunce. Abych zabránila blednutí, natáhla jsem přes balkon speciální screenovou roletu, která propouští světlo, ale odráží UV záření. Zkuste si sednout na samet, když je venku třicet stupňů, a hned pochopíte, proč jsem vsadila na látku s vyšší gramáží. Zároveň velvet skvěle schovává fleky, což oceníte, když vám host vylije kávu. Jedno polití jsem testovala sama. Stačilo navlhčit hadr mýdlovou vodou a skvrna zmizela bez st

Samozřejmě jsem se bála, jestli to nebude na spaní moc tvrdé nebo naopak měkké. Původní polstrování bylo tenké a připomínalo spíš dekorativní podušku. Nechala jsem si proto u čalouníka předělat sedák na foam mattress o tloušťce 16 centimetrů. Pěna je středně tvrdá, takže hosté netonou, ale zároveň se do ní tělo lehce propadne. Aby matrace dobře větrala a neplesnivěla, podložila jsem ji slatted frame z buku. Ten je rozřezaný na dvě poloviny, aby se dal v zimě snadno uložit na stěnu. Dřevěné lamely jsou od sebe vzdálené asi tři centimetry, což zajišťuje proudění vzduchu i při deštivém počasí. Když jsem to zkoušela poprvé sama, usnula jsem tam s knihou v ruce, a to je podle mě nejlepší test pro každé lů