Existují dvě cesty a každá se hodí pro jiné bylinky. Pomalé sušení ve stínu při pokojové teplotě je šetrné a vhodné pro silné, aromatické druhy. Svazky svažte provázkem a pověste dnem vzhůru na tmavé, suché a větrané místo. Čím menší svazek, tím rychleji uschne a tím méně plísně hrozí. Ideální je svazek o průměru dvou až tří prstů.
Základem je vrstvení světla. Nepoužívejte jediné stropní svítidlo jako hlavní zdroj – v malé kuchyni vytvoří uprostřed ostrý kužel a kolem něj tmavý prstenec. Rozdělte světlo na tři úrovně: celkové (strop nebo horní dosah), pracovní (nad linkou a dřezem) a doplňkové (osvětlení spíží, podsvícení spodních skříněk). Kombinace těchto vrstev odstraní temné plochy a kuchyně se přestane opticky dělit na světlou a tmavou polovinu.
Optickému zvětšení pomůže i to, co světlo odráží. Světlé matné povrchy na stěnách a přední straně skříněk rozptylují paprsky a místnost prosvětlí. Lesklé plochy sice přidají odlesky, ale v malém prostoru mohou působit rušivě a vytvářet dvojité stíny. Zrcadlový pás nebo sklo na jedné stěně poblíž okna zdvojnásobí přirozené světlo a kuchyni rozšíří do strany – stačí jedna plocha, ne celá stěna.
Pozor na příliš teplé světlo v celém prostoru. Žlutý nádech sice působí útulně, ale v malé kuchyni stírá hranice mezi podlahou, stěnou a nábytkem, takže prostor opticky splývá do jednolité hmoty. Naopak studené světlo do kuchyně nepatří – je nepříjemné a místnost zmenšuje. Kompromisem je kombinace: teplejší odstín pro večerní atmosféru, neutrální až denní bílá pro práci u linky a nad sporákem.
Kuchyňská linka často končí 40 cm pod stropem. Tuto mezeru lze zaplnit skříňkami až ke stropu, ale pouze pokud dosáhnete na jejich obsah. Praktičtější je kombinace: horní řada skříněk sahá ke stropu a do nejvyšší police dáte věci, které použijete výjimečně. Uvnitř skříněk používejte nízké nádoby, které jdou stavět na sebe, a na dveře přidejte háčky na struhadla či pokličky. Vyhněte se hlubokým policím bez přehledu, ve kterých se potraviny ztrácejí a propadají datum spotřeby.
Odpoledne s dětmi nemusí znamenat utrácení za vstupenky a atrakce. Praha má dost veřejných parků a zahrad, kde se děti zabaví a dospělí odpočinou. Stačí si předem rozmyslet, co s sebou a kam jít, aby se z příjemného výletu nestalo martýrium. Základem je přizpůsobit plán věku dětí a počasí, ne naopak.
Nezakrývejte okno těžkými závěsy a necpěte před něj vysoké skříně. Denní světlo je nejlevnější zdroj a v malé kuchyni rozhoduje o tom, zda prostor působí otevřeně. Pokud musíte okno zastínit, použijte světlé rolety nebo jemné závěsy, které světlo propustí. A nezapomeňte na jednu častou chybu: příliš mnoho malých bodových světel po celém stropě vytváří chaos a stíny kříží. Méně zdrojů, ale správně nasměrovaných, udělá v malé kuchyni víc než deset drobných světýlek.
Velikost hraje taky roli. Moc velký květináč znamená příliš mnoho půdy, která zůstává mokrá dlouho po zalití. Kořeny se do ní nestačí dostat a substrát začne kyselit a plesnivět. Vyber nádobu jen o dva až tři centimetry širší, než je současný kořenový bal. U rostlin, které rostou pomalu, je menší květináč vždy lepší než větší.
Kam mířit světlo, aby linka nezmizela ve stínu Pracovní desku osvětlujte zepředu, ne zezadu. Světlo umístěné za zády při vaření vrhá stín přímo na místo, kde krájíte. Podsvícení spodních skříněk je proto praktičtější než jakýkoli lustr uprostřed stropu – paprsek jde shora podél zadní hrany linky a osvětluje pracovní plochu rovnoměrně. Svítidla nad linkou veďte v jedné linii, ideálně po celé délce pracovní desky, a zvolte neutrální bílou barvu světla, která nezkresluje barvy potravin.
Ukládejte nové nákupy dozadu, staré dopředu. Platí to pro konzervy, těstoviny, mléko, jogurty i zeleninu. Když přijdete z nákupu, nestačí jen zastrčit tašku do police. Věnujte pět minut tomu, že nové zboží dáte za to staré. U mléčných výrobků a masa si navíc pomozte popiskem. Není potřeba nic složitého, stačí na víčko nebo sáček napsat datum otevření. U zbytků jídla vždy napište, co to je a kdy to bylo uvařené. Bez toho po dvou dnech netušíte, jestli jde o pondělní omáčku, nebo o něco, co už je pryč.
Malá kuchyně nepůsobí stísněně kvůli metrům, ale kvůli tomu, jak na ni dopadá světlo. Špatně zvolené osvětlení vytvoří tmavé rohy, tvrdé stíny na lince a prostor se opticky rozdělí na několik zbytečně oddělených zón. Pokud naopak světlo nasměrujete a rozvrstvíte, stejná místnost najednou působí širší a vzdušnější. Rozhoduje přitom směr paprsků, barva světla i to, kolik různých zdrojů v kuchyni vůbec máte.
