Prvním krokem je prohlédnout třeň. U pravých hřibů bývá masitý, pevný a často s výraznou sítí nebo tečkováním. Některé druhy mají na řezu modrající dužninu, jiné zůstávají bílé. Modrání samo o sobě neznamená jedovatost, ale u některých druhů signalizuje, že jde o nejedlý nebo méně kvalitní hřib. Vždy se snažte určit konkrétní druh, nejen obecně „hřib”. Sbírejte jen houby, které bezpečně znáte, a pokud si nejste jisti, nechte je v lese.
Někteří houbaři se domnívají, že po utržení houby je nutné na místo něco přidat, třeba mléko nebo cukr. To je zbytečné a může to podhoubí spíš uškodit. Stejně tak není vhodné místo zalévat. Podhoubí si poradí samo, pokud mu nebudete stát v cestě. Důležité je nechat lokalitu v takovém stavu, v jakém jste ji našli. To znamená žádné vyhrabávání mechu, žádné přemisťování pařezů a žádné odnášení větších kusů dřeva, na kterých rostou houby.
Sbírejte pouze plodnice, které bezpečně poznáte. Pokud si nejste jisti, nechte je v lese. Modrající hřiby obecně nejsou určeny pro začátečníky a konzumace syrových plodnic může způsobit žaludeční problémy. Vždy dodržte tepelnou úpravu a nepoužívejte staré nebo plesnivé houby. Kovář je výborná houba, ale jen pro toho, kdo zná rozdíl mezi ním a jeho modrajícími příbuznými.
Podávejte ji s chlebem nebo houskovým knedlíkem, ale klidně i jen tak. Pokud polévka zbude, druhý den bude chutnat ještě lépe, protože se všechny chutě propojí. Skladujte ji v chladničce maximálně dva dny a při ohřívání ji nepřiveďte k prudkému varu. Houbová polévka není složitá, jen chce trpělivost u základu a odvahu houby pořádně orestovat. Kdo to jednou zvládne, už nikdy nebude sypat do polévky mouku naslepo.
Jak houby před zmrazením uprav
Základem dobré houbové polévky je čerstvá houba, která není přemokřená ani přezrálá. Sbírejte jen druhy, které bezpečně znáte, a vždy je zpracujte do druhého dne. Čerstvé hřiby, křemenáče nebo lišky stačí očistit štětcem a vlhkým hadříkem, nikdy je neponořujte do vody. Pokud houby nasbíráte více, část nakrájejte a zamrazte nebo usušte. Sušené houby mají intenzivnější aroma a do polévky se hodí stejně dobře jako čerstvé, jen je předem namočte alespoň na hodinu do studené vody.
Kdo chce sbírat opakovaně, měl by si vést jednoduchou evidenci. Stačí si pamatovat, odkud jste houby vzali, a příště se vyhnout místům, kde jste jich utrhli příliš mnoho. Nikdy neseberte všechny plodnice na jednom místě. Vždy nechte alespoň jednu nebo dvě na místě, aby se mohly rozšířit výtrusy. Pokud si nejste jistí, zda je houba jedlá, raději ji nechte být. Nejen kvůli sobě, ale i kvůli podhoubí, které zbytečným vytržením trpí.
Správným sběrem chráníte nejen sebe, ale i přírodu. Podhoubí je křehké a jeho obnova trvá roky. Když budete houby odřezávat nebo opatrně vykroutit, zahrnovat důlky a nešlapat okolí, udržíte lokalitu produktivní. Příště na stejném místě najdete houby znovu. A to je přesně ten výsledek, který stojí za trochu opatrnosti.
Jak polévku zahustit, aby nebyla moučná Místo klasické jíšky použijte brambory nebo smetanu. Brambory nastrouhejte najemno a vařte je s houbami v základním vývaru, dokud se nerozvaří a samy polévku nezahedvají. Pokud chcete krémovější texturu, rozmixujte část polévky tyčovým mixérem a vraťte zpět. Smetanu přidávejte až na konci, nikdy ji nevařte prudce, jinak se srazí. Zakysanou smetanu nejprve rozmíchejte v hrnku s trochou teplé polévky a teprve pak ji vlijte do hrnce. Polévku už jen prohřejte, nechte přejít varem a odstavte.
Kde hřiby hledat a jak je správně vyjmout Hřiby rostou nejčastěji v symbióze se stromy. Hledejte je pod duby, buky, smrky nebo borovicemi. Nejvíce jich najdete na okrajích lesa, na pasekách, v mechu nebo na vlhčích místech. Není pravda, že rostou jen na podzim. Některé druhy se objevují už v červnu, jiné až v říjnu. Pokud najdete jeden hřib, rozhlédněte se, často jich tam roste více. Při sběru houbu nevytahujte, ale opatrně vykruťte. Pak místo přitlačte, abyste nepoškodili podhoubí. Nikdy neřežte houbu u země, zbytek zůstane v zemi a může zahnívat.
Podhoubí je síť vláken, která prorůstá substrátem. U mykorhizních druhů je propojené s kořeny stromů, u saprofytů rozkládá opadanku nebo dřevo. Plodnice vyrůstá jen tehdy, když má podhoubí dost sil a vhodné podmínky. Pokud při trhání vytrhnete i kus půdy nebo dřeva, přerušíte vlákna a narušíte celou kolonii. Obnažené podhoubí navíc vysychá a snadno ho napadnou plísně nebo bakterie.
Častou chybou je vytrhávání celých trsů i s kořínky. U některých druhů to sice možné je, ale vždy záleží na typu podloží. V jehličí nebo listí stačí houbu vytáhnout a důlek zarovnat. Naopak v písčité půdě raději odřezávejte, protože vytažením se podhoubí snadno přetrhne. Další chybou je přílišné sešlapávání okolí. Když po místě chodíte tam a zpět, zhutníte půdu a podhoubí přestane dýchat. Sbírejte proto z jednoho místa a snažte se našlapovat mimo bohaté plodnice.
