Určování začíná u místa růstu. Houba na živém dřevě, houba v trávě na louce a houba v mechu pod smrky jsou tři různé skupiny a záměna mezi nimi je nejčastější chyba. Dále si všímejte celého habitu, ne jen klobouku: barva a tvar lupenů nebo rourek, způsob připojení klobouku k třeni, přítomnost nebo nepřítomnost prstenu a pochvy, barva a struktura třeně, změna barvy po rozříznutí nebo po dotyku. Sbírejte vždy celou houbu, i s bází třeně vyhrabanou ze země. Uříznutý klobouk bez báze je pro určení často bezcenný a právě tam rostou nejnebezpečnější znaky, jako je pochva u muchomůrek.

Prsten, pochva a rýhy: klíč k ro

Začněte tím, že plodnici necháte na místě a prohlédnete si ji v klidu. Všímejte si celku, ne jen klobouku. Klobouk, lupeny nebo rourky, třeň, prsten, pochva, barva dužniny, vůně i to, zda dužnina po rozříznutí mění barvu. Mnoho záměn vzniká právě tím, že člověk vidí jen klobouk a zbytek si domyslí. Když si nejste jistí, vezměte si jednu plodnici stranou, abyste ji mohli prohlédnout ze všech stran, ale ostatní nechte na místě.

Začněte tím, že si vyberete správný typ louky. Nejlepší jsou extenzivní pastviny, staré sady a meze, které se nehnojí a nesečou několikrát ročně. Intenzivně hnojené a pravidelně stříhané trávníky jsou téměř mrtvé. Všímejte si také podloží: vápencové louky mají jiné druhy než kyselé pastviny. Rozdíl poznáte podle rostlin — na vápencových roste mateřídouška a úročník, na kyselých smilka a vřes.

Oblečení přizpůsobte terénu, ne počasí v době odchodu. Ráno bývá zima, v poledne horko a odpoledne přichází déšť. Vrstvy jsou lepší než jedna silná bunda. Pevné boty s vysokým svrškem ochrání kotníky v kamení a kluzkém listí. Pokud jdete do neznámého lesa, vezměte si i hůl. Vypadá zbytečně, ale při sestupu v mokrém listí drží stabilitu. Rukavice se vyplatí při sběru jedlých hub, které mají na třeni zbytky půdy a jehličí.

Do koše nikdy nedávejte plodnice přeplněné nebo natlačené na sebe. Ideální je prodyšná přepravka nebo košík vyložený listím, mechem nebo papírem. Nikdy nepoužívejte igelitové tašky, ve kterých se houby zapaří během několika desítek minut. Pokud sbíráte déle než dvě hodiny, průběžně plodnice kontrolujte a ty s měkkými nebo vodnatými skvrnami vyřaďte ještě v lese. Také se vyhněte sběru po dešti, kdy jsou plodnice nasáklé vodou – takové houby mají sice větší hmotnost, ale výrazně nižší kvalitu a chuť.