Kde se dělá nejčastější chy

Před samotným spárováním vždy proveďte zkoušku na malém, méně viditelném místě. Namíchejte obě hmoty podle návodu, ale v menším množství. Naneste je, nechte zaschnout a zkontrolujte, jak drží, zda se neloupou a zda barva odpovídá. Teprve potom pokračujte na celou plochu. Mnoho lidí tuto zkoušku vynechá a pak řeší, proč se spára po týdnu drolí nebo proč obklad změnil odstín.

Místa, která skutečně fungují, a jak je využ

U pákové baterie odšroubujte rukojeť a kryt kartuše. Kartuši vytáhněte podle typu baterie – někdy stačí povolit matici, jindy je potřeba speciální klíč. Zkontrolujte, zda v sedle kartuše nejsou usazeniny a zda těsnicí kroužky nejsou ztvrdlé nebo natržené. Vodní kámen v tomto místě snižuje průtok a nutí vodu proudit vyšší rychlostí, což vyvolává vibrace. Kartuš vyčistěte nebo vyměňte za shodný typ. Při zpětné montáži dotahujte jen tak silně, aby těsnění drželo, ale nedošlo k deformaci.

Obklady až ke stropu mají smysl tam, kde je stěna namáhaná vlhkostí po celé výšce – typicky u sprchového koutu, nad vanou a v blízkosti umyvadla. V těchto zónách se bez obkladu neobejdete, protože omítka nasákne a časem se objeví plíseň. Naopak na stěně za umyvadlem, kam voda nestříká, stačí obklad do výšky zrcadla a zbytek nechat v barvě. Ušetříte materiál i práci a koupelna bude působit vzdušněji.

První věc, kterou je potřeba u velkoformátové dlažby zvážit, je šířka spáry. Čím užší spára, tím méně se barva hmoty uplatní jako samostatný prvek a tím více záleží na tom, zda hmota ladí s dlaždicí. U tmavé dlažby s tmavou spárou se spára téměř ztratí a plocha působí celistvě. Světlá spára na tmavé dlažbě naopak vytvoří výraznou mřížku, která opticky zmenšuje formát a může působit rušivě. Proto se u velkoformátu často volí spára o jeden až dva odstíny světlejší nebo tmavší než dlaždice, ne kontrastní.