Vpust uprostřed znamená spád do čtyř stran. Vzniknou tak čtyři klínové plochy, které se stýkají v jednom bodě. Právě v rozích se nejčastěji dělají chyby: dlažba se řeže do trojúhelníků a pokud se sklon nedodrží, voda se v rozích zastaví. Minimum je opět 1,5–2 %, ale u velkoformátové dlažby je nutné řezat ji na menší kusy, jinak se spád nedá vytvořit. Vpust se osazuje vždy do nejnižšího bodu, nikdy ne do roviny se zbytkem podlahy.

Pásek se nemá natírat barvou, která by ho rozpustila. Některé plasty reagují s ředidly a změknou. Pokud potřebujete pásek barevně sladit, použijte barvu určenou přímo pro daný materiál. U kovových pásků se hodí ochranný nátěr proti korozi, zvláště v místnostech s vyšší vlhkostí. Před konečným usazením je dobré pásek nejdřív nasucho přiložit a zkontrolovat, zda lícuje s okolím. Až pak se lepí napevno.

Spoj mezi koupelnovým obkladem a vanou bývá nejnamáhanějším místem celé koupelny. Silikon tam po pár letech začne černat, odchlipuje se a drží jen zdánlivě. Řešení bez silikonu existuje a vydrží déle, pokud se dodrží pár zásad. Nejde o to silikon nahradit univerzálně, ale v tomto konkrétním spoji se dá pracovat s profily, těsnicími páskami a správným typem spáry.

Zarovnání prováděj ještě před vytvořením škraloupu. Namoč prst do vody s kapkou prostředku na nádobí a přejeď spojem jedním tahem. Stejně dobře poslouží plastová stěrka na silikon. Pokud máš spoj hluboký, zarovnej ho na dva tahy, ale vždy od jednoho konce ke druhému. Vyhni se houbičce a hadru, které do spoje vtlačí vlákna a vytvoří nerovnosti. Přebytek silikonu kolem spáry setři až po zarovnání, ne dřív.

Prvním kritériem je velikost místnosti. Sprchový kout potřebuje půdorys zhruba 90 × 90 cm, ale u zdi si často vystačí i s 80 × 80 cm. Vana standardní délky 160–170 cm zabere celou jednu stěnu a kolem ní musí zůstat místo na vstup. Do úzké koupelny se proto vejde spíš sprcha. Do širší, ale krátké koupelny se naopak lépe poskládá vana podél delší zdi. Vždy počítejte i s prostorem pro otevírání dveří a pro umyvadlo, ne jen se samotným tělesem.

Prvním viníkem je špatná příprava podkladu. Silikon nedrží na mastnotě, mýdlovém filmu ani na zbytcích starého tmelu. Pokud se před aplikací povrch neodmastí lihem nebo technickým benzinem a nezbaví se starých zbytků, nový silikon se odloupne během několika měsíců. Druhým viníkem je vlhkost. Silikon vytvrzuje reakcí se vzdušnou vlhkostí, ale pokud je podklad mokrý, vzniknou v tmelu bubliny a slabá místa. Ta pak prasknou při prvním větším pohybu vany.