Moje poslední rada: nebojte se experimentovat s proporcemi. U nás v obýváku máme rozkládací pohovku s velvet upholstery v tmavě modré. Kdybych vedle ní dala jen bílou zeď, byla by příliš těžká. Přidala jsem proto pod okno širokou lištu–asi 15 cm vysokou–a natřela ji stejnou modří jako sedačka. Vznikl dojem, že okno je rámováno nábytkem. K tomu jsem dala na zeď nad pohovku vertikální pruhy z tenkých profilek. Výsledek? Místnost má rytmus. Když pak přijedou rodiče na víkend, spí na rozloženém gauči s foam mattress, který je 12 cm silný, a nikdo si nestěžuje, že je to tvrdé. Všichni koukají na ty linky na stropě a ptají se, kde jsem sehnala takového štukat

Inspiraci pro interiérový design často hledám v kavárnách a designových showroomech. Všimla jsem si, že profesionálové rádi kombinují právě modely s velvet upholstery s kontrastními doplňky. Třeba tmavě modrou sametovou sedačku s mosaznými nožkami a polštářem z hrubého lnu. Nebo béžovou velurovou pohovku s dřevěnými akcenty a keramickou vázou. Důležité je, aby sedačka nebyla sama, ale tvořila základ, na který navazují další prvky. V malém bytě pak stačí jeden výrazný kus nábytku, který udá tón celé místno

Asi největší výzvou je začlenění hostů do malého loftu. Mít samostatný pokoj pro návštěvu je luxus, který si většina z nás nemůže dovolit. Proto jsem sáhla po řešení v podobě sofa bed. Moje pohovka má šířku 160 cm a po rozložení poskytne dvě plnohodnotná lůžka. K tomu jsem dokoupila pár kvalitních matrací ve formě topperů. Když se rozloží, stačí na ně položit 16 cm foam mattress, který jsem si objednala na míru. Tloušťka 16 centimetrů je podle mě ideální kompromis mezi pohodlím a skladností. Tenčí matrace by byla tvrdá na spaní pro lidi s bolestí zad, tlustší se zase špatně uklízí do skříně. K tomu používám slatted frame, který se dá jednoduše složit a postavit ke zdi. Ráno vše zmizí a prostor je zase obývákem. Musela jsem si ale zvyknout na to, že každý víkend trávím patnáct minut přestavováním nábytku. Není to žádná tragédie, ale pokud čekáte návštěvu na měsíc, začne vás to štvát. Proto mám v plánu příští rok vyměnit sofa bed za výklopné lůžko na pantech, které bude schované ve

Vraťme se ještě k tomu ukládání. Provensálské interiéry jsou proslulé otevřenými policemi, plnými keramiky a knih. Ale v malém bytě se na takových policích usazuje prach, který musíte utírat každý týden. A kde máte brát místo na keramiku, když potřebujete odložit žehlicí prkno? Zkuste chytřejší cestu. Kombinujte otevřené police s uzavřenými skříňkami. Pod parapet umístěte truhlu, do které schováte deky. Pokud máte pohovku s úložným prostorem, využijte ho na maximum. Uvnitř by mělo být místo nejen na povlečení, ale i na polštáře a lehké přikrývky na léto. Tím dosáhnete toho, že váš obývák nebude vypadat jako skladiště, ale jako útulná vesnická světni

Řešení, které se mi osvědčilo, kombinuje industriální estetiku s chytrým nábytkem. Loft style interiéry milují otevřenost, což znamená, že každý kus nábytku musí mít dvojí funkci. Pořídila jsem si proto kvalitní bed with storage. Vypadá jako masivní dřevěná bedna na nožkách z černého kovu. Uvnitř se ale skrývá objemný úložný prostor na lůžkoviny, polštáře a letní deky. Když přijedou rodiče na víkend, prostě jen vytáhnu matraci a mám hotovo. Žádné skládání, žádné hledání místa pro návštěvu. Jenom musím hlídat, aby váha matrace nebyla příliš velká na zvedání. Vyplatilo se investovat do lehčí varianty s pěnovou výplní. Zároveň jsem nad postel umístila otevřenou polici z hrubého dřeva. Funguje jako noční stolek i jako dekorace. V loftu prostě nemůžete mít zbytečnosti. Každý předmět musí dýchat. Pokud máte v bytě staré trámy nebo kovové sloupy, nezakrývejte je. Naopak. Nechte je vyniknout a podřiďte jim celý lay

Zaujalo mě, jak se mění pohled na bydlení, když máte konkrétní problémy. Třeba když nemáte kam uložit sezónní věci. V našem domě jsme udělali jednu velkou skříň na chodbě, ale nestačila. Tak jsme přidali do ložnice postel s úložným prostorem a do obýváku pohovku s boxem pod sedákem. Rázem máme místo na čtyři sady povlečení, tři deky, zimní bundy a spacáky. A to bez jediné plastové krabice na očích. Když tohle vidí návštěvy, vždycky se ptají, jak to, že u nás není nikde nic rozházeného. Odpověď je jednoduchá: všechno má svůj box, šuplík nebo přihrádku. A když něco nemá místo, nejde to do domu. Tohle pravidlo jsme si nastavili jako želez

Další past, do které jsem málem spadla, bylo podcenění úložných prostor v ložnici. Postel jen tak na nožkách? To je cesta k tomu, že pod ní budete mít prach a krabice s věcmi, na které saháte jednou za rok. Zvolili jsme postel s úložným prostorem, která má výklopný rošt a pod ním místo na deky, polštáře a povlečení. Tři velké boxy pojmou tolik, že jsme se zbavili dvou plastových kontejnerů z garáže. A když přijedou přátelé, stačí vytáhnout náhradní přikrývky a je hotovo. Tohle řešení oceníte hlavně v domě, kde má každý centimetr cenu zlata. Jen doporučuji vybírat model s plynulým dorazem, ať vám víko nepráskne do prstů. Malý detail, ale v půl šesté ráno, když se vracíte z noční, oceníte každou vychytá