Výsadba má svá pravidla. Používejte substrát, který dobře odvádí vodu, a do každé nádoby dejte drenážní vrstvu z keramzitu. Na severní straně se voda z květináčů odpařuje pomaleji, takže přelévání je nejčastější chyba. Zalévejte méně často, ale vydatně, a vždy zkontrolujte, zda v podmisce nestojí voda. Mezi vhodné rostliny patří břečťan, kapradiny, hosty, barvínek, dlužichy, macešky, prvosenky a ze zeleniny salát, špenát, rukola nebo pažitka. Naopak se vyhněte rajčatům, paprikám, okurkám a slunečnicím.

Nakonec myslete na úklid. Čím více věcí na parapetu máte, tím častěji je musíte sundavat, abyste umyli sklo. Držte se pravidla, že každá věc musí mít svůj důvod, proč tam být. Jednou za čas parapet úplně vyklíčte a zkuste, co skutečně používáte. Často zjistíte, že polovina předmětů patří do skříně nebo do koše.

Suchý vzduch v ložnici poznáte podle toho, že se ráno budíte s vyschlým nosem a škrábáním v krku, máte popraskané rty nebo se v noci budíte žízní. Často to není nemoc, ale prostředí. Vlhkost vzduchu v mnoha bytech přes zimu klesá pod třicet procent, zatímco pro pohodlný spánek je vhodné rozmezí zhruba čtyřicet až padesát pět procent. Prvním krokem není nákup drahého přístroje, ale změření hodnot. Vlhkost změřte vlhkoměrem, ideálně ráno a večer, abyste viděli, jak se situace během dne mění.

Nejčastější příčinou je větrání. Krátké intenzivní vyvětrání dokáže vyměnit vydýchaný vzduch, ale v mrazivých dnech s sebou přinese i suchý venkovní vzduch. Pokud větráte celou noc s otevřeným oknem, vlhkost spadne ještě níž. Zkuste větrat deset minut ráno a deset minut večer, spíše než mít okno pootevřené celý den. Teplý vzduch váže více vlhkosti, takže pokud v ložnici topíte na dvacet čtyři stupňů, suchost pocítíte dřív než při dvaceti.

Další možností je závěsná látková kapsa na stranu postele. Drží telefon, ovladač a časopis, ale nezabírá místo na zemi. Musí být ale uchycená tak, aby se při usednutí nepřevrátila. Vyhněte se kapsám, které visí nízko nad podlahou – při úklidu je sundáte a už je nevrátíte zpět.

Základem je zjistit, kolik světla do místnosti skutečně proniká. Udělejte jednoduchý test: zhasněte, zatáhněte závěsy a postavte se k posteli. Spočítejte, kolik světelných zdrojů je vidět — pouliční lampa, kontrolky spotřebičů, nabíječka, hodiny, měsíc, ráno slunce. Zapište si, které z nich svítí přímo na polštář. Právě ty mají největší vliv a je třeba je řešit přednostně. Nestačí koupit tlustší závěs, pokud pod ním zůstane mezera nebo pokud světlo proniká bočními spárami.

Levnou pomocí jsou mokré ručníky pověšené přes topení nebo miska s vodou na radiátoru. Funguje to ale jen v malé místnosti a při dostatečném odparu. Sušit prádlo v ložnici přes noc je účinné, ovšem pozor na přemokření. Pokud vlhkost přesáhne šedesát procent, začnou se tvořit plísně na zdech a v okolí oken. Vlhkoměr proto nekupujte jen jednou, ale sledujte ho průběžně.

Suchý vzduch není otázka komfortu, ale zdraví. Chronicky suché sliznice hůř zachytávají viry a prach, takže se častěji budíte a jste unavení. Změřit, upravit větrání, cíleně zvlhčovat a udržovat přístroj v čistotě je spolehlivější než spoléhat na jediný zázračný výrobek. Vytrvalost v těchto maličkostech přinese klidnější spánek do několika nocí.

Zvlhčujte cíleně, ne celý byt naráz Zvlhčovač umístěte blízko postele, ale ne přímo na dosah hlavy, aby na vás nefoukal studený aerosol. Ultrazvukové přístroje jsou tiché, ale vyžadují demineralizovanou vodu, jinak se na nábytku usazuje bílý prach. Odpařovací zvlhčovače jsou bezpečnější pro alergiky, protože nevyhazují minerály do vzduchu. Vodu v nádržce měňte denně a samotný přístroj čistěte alespoň jednou týdně. Zanedbaná údržba je typickou chybou: ve vlhké nádržce se množí bakterie a plísně, které pak dýcháte celou noc.

Nezapomínejte ani na sebe. Před spaním se napijte sklenice vody, ne kávy ani alkoholu, které odvodňují. Používejte nosní sprej s mořskou vodou, pokud máte ucpaný nos a dýcháte ústy. Ústní dýchání vysušuje sliznice mnohem víc než dýchání nosem. Pokud se suchý vzduch vrací i po všech úpravách, zkontrolujte, zda netěsní okna a zda topení nepřetápí jeden kout místnosti. Někdy stačí přesunout postel dál od radiátoru a problém zmizí.

Ráno je postup opačný. Prvních deset minut po probuzení se vyhněte ostrému světlu z obrazovky a místo toho otevřete závěs nebo roletu a pusťte denní světlo. Pokud je venku ještě tma, rozsviťte světlo s vyšším podílem modré složky, tedy běžnou studenou bílou žárovku, ne teplou oranžovou. Tělo potřebuje jasný signál, že den začal. Teprve potom zapněte telefon a kávu. Kdo začne den podsvíceným displejem v pološeru, tomu se vstávání posune o dalších dvacet minut a budík bude potřeba nastavit dřív.