Dalším krokem byla výměna podlahy. Místo levného laminátu jsem položila korkovou podlahu. Korkové panely jsou vyrobeny z kůry korkového dubu, která se obnovuje každých devět let bez nutnosti kácení stromu. Navíc tlumí hluk, což v panelákovém bytě oceníte. A aby to nebylo příliš fádní, přidala jsem koberec z recyklované vlny. Nejde o žádný hebouncek, ale o pevný, tkaný kus, který na podlaze drží a nedrhne se. Důležité je, že korek i vlna jsou přírodní a po skončení životnosti se dají kompostovat. Tedy pokud je neznečistíte chem

Abych to shrnula – funkční kuchyně není jen o hezké lince a kvalitním dřezu. Je o tom, jak se celý prostor chová v různých denních dobách. Ráno tam vařím kávu, přes den u stolu pracuji, večer přijde kamarád na večeři a v noci se z pohovky stane postel pro babičku. Aby to fungovalo, musí každý kus nábytku plnit aspoň dvě role. Když se to povede, malý byt se promění v domov, kde se dá žít naplno a bez stresu. A to je podle mě ta pravdová funkčnost, která se nedá koupit za žádné pen

Můj největší problém ale bylo schovávání ložního prádla a náhradních dek. Když spíte v kuchyni, kde máte schovat polštáře a přikrývky, aby to nevypadalo jako sklad? Řešení jsem našla v bed with storage, který je zabudovaný přímo pod sedákem. Stačí zvednout celou desku a pod ní je prostor na dvě sady ložního prádla, dva polštáře a lehkou deku. Nikdo nepozná, že tam něco je. A já mám klid, že při příjezdu hostů nemusím létat po bytě a cpát věci do skří

Poslední věc, kterou jsem se naučila, je nebrat zahradní design příliš vážně. Pokud se vám něco nepovede, můžete to příští týden předělat. Rostliny rostou, barvy blednou a nábytek se opotřebovává. Důležité je, aby prostor sloužil vám, ne naopak. Když jsem na terasu umístila první květináč s levandulí a vedle něj postavila tu zelenou sametovou sedačku, myslela jsem, že to bude vypadat směšně. Dnes je to moje nejoblíbenější místo v celém domě. A když se mě zeptáte, co bych poradila někomu, kdo začíná, řeknu jediné: pořiďte si jeden kvalitní kus nábytku, který dělá víc věcí najednou. Ať je to pohovka, lavice nebo lehátko. Zbytek se časem sám seskládá. Zahrada totiž není o dokonalém plánu, ale o tom, jak se v ní cítíte. A já se cítím skvěle, i když mám pod postelí uskladněné konve a za hlavou kvetoucí kopret

Když řešíte townhouse interior design v historickém jádru, narazíte na další specifikum. Místnosti jsou často protáhlé jako vagóny, s oknem jen na jedné straně. Navrhla jsem do hlavní místnosti sedací soupravu s přímým propadem do spaní. Manželé vybrali model s jemnou velvet upholstery v tmavě modré. Vypadá luxusně, ale když ji roztáhnete, zabere celý obývák. Řešení? Pořídili jsme k ní odlehčený konferenční stolek na kolečkách, který lze během deseti vteřin odsunout do kouta. A hlavně jsme zvolili variantu s opravdu poctivou matrací. Žádné tenké molitanové pláty. Dali jsme přednost variantě, kde se pod středně tvrdým polštářem skrývá pevný slatted frame z bukových lamel. Teprve pak máte šanci, že hosté nebudou po probuzení bolet ze

Co nás ale trápilo nejvíc, bylo ložní prádlo. Kde skladovat deky, polštáře a povlečení, když nemáte skříň v pokoji? Postel s úložným prostorem by to vyřešila, jenže my jsme chtěli mít možnost hostů. Nakonec jsme našli kompromis – pohovka má pod sedákem prostor na jednu velkou deku a dva polštáře. Zbytek putuje do skříňky na chodbě. Zní to jako otrava, ale když máte byt o pár metrech, každý centimetr úložného místa je vzácný. A právě tady vidíte, proč je důležité myslet na detaily dřív, než začnete nakupovat. Kdybyste dali přednost klasické posteli, museli byste se smířit s tím, že hosté spí na zemi, nebo že každou sobotu taháte matraci zpod post

Když si představíte funkční kuchyni, možná vám naskočí obrázek dokonale uklizené místnosti z katalogu. Realita je ale jinde. Já bydlím v bytě o třiceti metrech čtverečních a moje kuchyně je zároveň obývákem, jídelnou i místem, kde večer rozkládám hosty. Nedávno jsem řešila zásadní dilema: jak do malého prostoru vměstnat všechny spotřebiče, nádobí i potraviny, aby se v tom dalo nejen vařit, ale i žít. První krok byl vyhodit všechno, co nepoužívám aspoň jednou týdně. Druhý krok – promyslet každý centim

Druhý krok přišel s nutností skladování. Žádný domek na nářadí, žádná kůlna s policemi. Všechno, co potřebujete k práci na zahradě, se vám válí po podlaze nebo v bytě. Tehdy jsem objevila kouzlo nenápadných úložných prostor. Vyrobila jsem si jednoduchou lavici z impregnovaného dřeva, pod kterou se vešly konve, rukavice i pytel s hlínou. Když jsem na ni položila silný polštář, najednou sloužila jako posezení pro tři lidi. Tohle je přesně ten typ řešení, který by měl zahradní design nabízet. Nemusíte mít velký pozemek, stačí chytře využít to, co máte. Postupně jsem přidala závěsný systém na nářadí na zeď domu a proutěný koš na bylinky. Každý centimetr dostal svůj účel a dvorek se změnil z depozitáře na funkční místnost pod širým ne