Než začnete cokoli vkládat, boty důkladně očistěte. Setřete bláto z podrážky, vyklepejte písek a vytřete svršek vlhkým hadříkem. Pokud jsou boty mokré, nechte je proschnout – vlhko v uzavřeném kufru způsobí plíseň a nepříjemný zápach. Do každé boty vložte novinový papír nebo ponožky; vytvarujete je a zároveň zabráníte deformaci. Tento krok zabere dvě minuty a výrazně prodlouží životnost obuvi.
U semiše a nubuku je postup jiný. Nepoužívejte vodu ani vosk, ale gumový kartáč a speciální prostředek ve spreji. Zaschlé skvrny nejdřív na sucho vykartáčujte, pak teprve chemicky ošetřete. U textilních bot pomůže praní v ruce s jemným prostředkem, ale jen pokud výrobce povoluje máčení. Vždy zkontrolujte, zda se barva neuvolňuje — zkušební místo na vnitřní straně jazyka vám dá jistotu.
Kabelka má jednu praktickou funkci, na kterou se zapomíná: určuje, kde bude těžiště celé postavy. Malá kabelka na dlouhém popruhu přes tělo opticky prodlužuje trup, ale u vyšších postav působí drobně. Velká taška do ruky nebo na rameni naopak přidává objem v horní polovině těla. Pokud máte kabelku i pásek, držte se pravidla, že výrazný může být jen jeden z nich. Dvě výrazné barvy nebo dva velké detaily v jedné linii se navzájem oslabují. Dbejte také na to, aby popruh kabelky nevedl přes stejnou linii jako pásek – vzniká tak rušivý dvojitý pruh.
Po příjezdu boty vyndejte co nejdříve, vyvětrejte a nechte uschnout. Pokud jste je vozili v igelitovém sáčku, vyhoďte ho – vlhkost by se v něm držela. Pravidelně kontrolujte, zda podrážka nezanechala stopy na oblečení. Dodržením těchto jednoduchých pravidel ušetříte místo, ochráníte oblečení i obuv a vyhnete se nepříjemnému překvapení na cestě.
Na co si dát pozor: nikdy nenechávejte mokré boty v uzavřené tašce nebo v igelitce, kde se okamžitě rozšíří plíseň. Nepoužívejte fén na vlasy, fouká horký vzduch a lepidlo povolí. Pokud bota i po dvou dnech sušení zapáchá nebo je uvnitř cítit vlhko, problém není v sušení, ale v materiálu nebo v tom, že už je poškozená. V takovém případě pomůže jen výměna, protože žádné sušení už plíseň neodstraní.
Renovace není jen estetika. Boty, které pravidelně čistíte, impregnujete a střídáte, vydrží výrazně déle. Dopřejte jim den odpočinku mezi nošením, používejte vložky do deště a v zimě se vyhněte soli. Když se o starý pár postaráte, nemusíte kupovat nový — a často zjistíte, že pohodlnější boty v obchodě nenajdete.
Druhou zásadou je vytáhnout stélku. Málokdo to dělá, ale stélka zadržuje nejvíc vlhkosti a potu. Bez jejího vyjmutí se bota uvnitř suší dvakrát déle a stélka sama zůstane vlhká, což podporuje zápach. Stélku položte vedle boty, ne na topení, a nechte ji volně proschnout. Pokud je stélka vyndávací jen částečně, vytáhněte ji alespoň do poloviny, aby vzduch mohl proudit.
Staré boty často nekončí kvůli opotřebení, ale kvůli zanedbané údržbě. Než je pošlete do koše, prohlédněte si je za denního světla. Zjistíte, že většina vad je povrchových: zašlapaná podrážka, popraskaná kůže, vybledlá barva, uvolněná podšívka nebo ztvrdlá useň. Rozhodující je stav spodku — pokud je podrážka prodřená na několika místech nebo se odlepuje od svršku, renovace nemá smysl. Když drží pohromadě, můžete je vrátit do provozu.
Nejčastější chyba je přehnaná oprava. Podrážku nelepte vteřinovým lepidlem, které ztvrdne a popraská. Na gumu a koženou podrážku patří pružné kontaktní lepidlo, nanášené na obě strany a po zavadnutí spojené. Vnitřní vložky vyměňte za nové, prodloužíte tím pohodlí i životnost. Pokud sešlapujete patu, nechte si u ševce vyztužit podpatek — oprava je levnější než nové boty a zachrání i svršek.
Bílá košile je nejviditelnější kus oblečení, který máte. Každá skvrna, žloutnutí v podpaží nebo špatně vyžehlený límec je na ní vidět dřív než cokoli jiného. Nejde o to mít jich deset, ale mít dvě nebo tři, které skutečně fungují. Rozhoduje střih, materiál a způsob nošení — ne cena na visačce.
Další možností je uložit každou botu zvlášť do látkového pytlíku nebo igelitové tašky. Zabráníte tím kontaktu se špinavou podrážkou a zároveň ochráníte boty před otlaky. Pokud cestujete s více páry, seskupte je podle velikosti – větší boty na dno, menší nahoru. Nikdy necpěte boty do kufru násilím; pokud nejdou snadno, zvolte jiné uspořádání. Násilné vtlačování poškodí zip i tvar bot.
Zbytek outfitu musí teniskám ustoupit, ne je přebít. Kalhoty volte rovné nebo mírně zúžené, bez výrazných kapes a bez roztrhaných okrajů. Košile nebo jemný pletený svetr fungují lépe než tričko s potiskem. Sako není nutné, ale pokud si ho vezmete, ať je neformální – bavlněné, bez výrazné struktury. Barevně sladíte tenisky s páskem nebo s taškou, ne nezbytně s celým oblečením. Příliš mnoho barevných bodů působí neuspořádaně.
