Vybíráte mezi tapetou a barvou? Záleží na funkci místnosti. U hostinského pokoje, kde přespí návštěva na foam matraci, dávám přednost barvě. Proč? Tapeta se v místnosti s kolísavou vlhkostí chová jako savka. Pokud v létě otevřete okno dokořán a v zimě topíte na plný výkon, tapeta se začne vlnit v pásech. Zůstanou vám nafouklé bubliny, které nejdou vyžehlit. Výjimkou je vliesová tapeta, která lépe dýchá, ale i ta má své limity. Na druhou stranu, pokud máte v obýváku roh, kde stojí rozkládací pohovka s úložným prostorem a vy chcete, aby místnost působila útulně a ne jako čekárna, tapeta s decentním vzorem dokáže opticky rozbít plochu a zamaskovat, že zeď za pohovkou není dokonale rovná. Vzory s vertikálními pruhy navíc opticky zvednou strop, což u malých místností oceníte. Jenom nezapomeňte, že tapeta vyžaduje naprosto hladký podklad. Každá nerovnost se projeví jako vada na kr

Když přijde zima a venku je hnusně, svíčky a domácí provonění jsou to jediné, co mě udržuje v duševní rovnováze. Sedím na rozkládací pohovce, nohy mám zabalené v dece, a jen koukám na plamen. V tu chvíli vůbec nevnímám, že za mnou je kuchyňská linka a přede mnou jen úzký koridor. Cítím jen tu jemnou vůni skořice a pomeranče, která se line celým bytem. A právě v tom je kouzlo. Ať už máte garsonku, nebo ložnici s postelí s úložným prostorem, vždycky můžete najít způsob, jak si domov provonět podle svého. Někdy stačí jen jediná svíčka na okraji stolu a trocha fantazie. Zbytek už zařídí ta správná nálada a pár praktických kousků nábytku, které vám neberou prostor, ale dávají vám ho zpá

Představte si to. Místnost má pouhých osmnáct metrů čtverečních. Na jedné straně stůl, na druhé skříň a uprostřed sedačka, která se každý večer mění v postel. Pokud zvolíte světlé tóny na stěnách, prostor se nesevře. Ale co když chcete odvážnější nádech? Třeba tmavě zelenou nebo antracitovou? Pak je wall painting nástroj, jak oddělit zóny. Tmavší pruh za pohovkou opticky vytvoří výklenek, i když žádný nemáte. Tím pádem sofa bed, kterou během dne složíte do úhledné sedačky, působí jako designový prvek, ne jako nouzové řešení. A když se večer rozloží, hosté mají pocit, že spí v útulném koutě, ne uprostřed kuchy

Lidé si často myslí, že když mají málo místa, musí se vzdát atmosféry. Že rozkládací pohovka znamená automaticky kompromis v pohodlí a že krásná vůně je jen pro lidi s velkými domy. To je ale omyl. Právě naopak. V malém bytě je každý smyslový vjem mnohem intenzivnější. Když se po práci vrátíte domů a místnost voní po medu a pomeranči, vaše tělo si řekne, že jste v bezpečí, i když máte před sebou učení na zkoušku a v kuchyni neumytý hrnec. A právě proto investuji do jedné opravdu kvalitní svíčky místo deseti levných. Ta jedna vám vydrží dvacet hodin hoření a provoní celou místnost, aniž byste ji museli zapalovat v každém r

Mám jednu kamarádku, která si stěžovala, že jí hosté vždycky říkají, že jí to doma divně voní. Ukázalo se, že používá provonění do auta, které omylem objednala přes internet. Zní to směšně, ale stává se to. Kvalitní svíčky a domácí provonění by měly být vyrobené z přírodních vosků, ne z parafínu, který často páchne jako chemická továrna. Já osobně sázím na sójový vosk, který hoří déle a vůně se z něj uvolňuje postupně, ne hned v prvních pěti minutách, kdy vás zabolí hlava. A když už jsme u těch detailů, nikdy nezapomínejte na knot. Příliš tlustý knot dělá saze, a ty pak máte na všech zdech a na polštáři z velurového čalounění je to vidět hned. Každý detail má v malém prostoru obrovský do

V neposlední řadě nezapomínejte na to, že dekorativní polštáře nejsou jen o funkci, ale i o estetice. Pokud je vaše sedačka v neutrální šedé, nebojte se sáhnout po výrazných barvách a strukturách. Hořčicová, tmavě modrá nebo terakota dokážou oživit i tu nejnudnější místnost. A pokud se bojíte, že se vám bude těžko kombinovat s ložním prádlem, kupte prostěradla v podobném tónu. Výsledek bude působit sjednoceně, aniž byste museli každý týden převlékat celou sadu. Třeba právě díky těmto detailům se z vaší malé garsonky stane místo, kde hosté rádi přespí, a vy nebudete mít pocit, že spíte v krámu s texti

V jednom z mých projektů klientka trvala na luxusním vzhledu, ale měla malý rozpočet. Vyřešili jsme to kombinací velvet upholstery na sedačce a jednoduché malby na zdi. Sametový potah v modré barvě působí noblesně a na dotek je příjemný. Když jsme na zeď za ni nanesli jemný šedobéžový nátěr s lehkou texturou, vznikla harmonie, která by v katalogu stála tisíce. Jenže wall painting stála pár set korun a pár hodin práce. A ta sedačka? Měla úložný prostor pod sedákem. Dnes tam schovává deky, polštáře a dokonce i jednu sadu ručníků pro hosty. Žádný bordel na očích, všechno je v poho