Co se týče samotného stylu, living room design by měl kopírovat váš životní rytmus. Pokud doma často pracujete, dejte ke gauči stůl s dostatečnou hloubkou aspoň šedesát centimetrů na notebook. Pokud máte malé děti, volte tmavší odstíny a pratelné potahy. Já mám třeba na sedačce bavlněný přehoz z Ikey stojí pár stovek a po vyprání vypadá jako nový. A pokud vám vadí, že rozložená pohovka zabírá celou místnost, zkuste modulární sestavu. Dva samostatné díly postavíte do L a ráno je posunete do řady podél

Teprve při zařizování mi došlo, že každý centimetr v koupelně je drahocenný. První měsíc jsem používal plastový stojan na sprchové potřeby, který se neustále převracel. Pak jsem koupil nástěnný držák s policí z nerezové oceli. To byl zlom. Věci mají své místo a já netrávím večer hledáním žiletky. Když už jsme u detailů, obklady jsem pořídil matné, protože na lesklých je vidět každá kapka vody. Spárovací hmotu jsem zvolil tmavě šedou, aby nežloutla a nepatřila mezi ty věci, které musíte každý týden drhnout kartáčkem. Rekonstrukce koupelny mi dala lekci v tom, že praktičnost a design nemusí být protiklady. Stačí se vykašlat na trendy, které letos platí a za rok jsou passé. Betonový vzhled a matná černá na bateriích – to tady bude fungovat deset let. Svítidla jsem dal s integrovanými LED pásky místo bodovek, které vytvářejí ostré stíny na obličeji. Zrcadlo jsem nechal udělat s funkčním osvětlením po obvodu, aby se žena mohla líčit bez stínů padajících od stropního lus

Abychom se vrátili k samotným dlaždicím. Když už se rozhodnete pro konkrétní bathroom tiles, myslete na detaily. Rohové lišty jsou prevence proti odštípnutí hran, ale pozor na jejich barvu. Lesklá chromovaná lišta u matné dlažby působí kýčovitě. Volte matný nerez nebo plastové profily v barvě dlaždice. Další věc: sokl. Dlažba by neměla končit u stěny, ale měla by být zakončena soklem, který chrání omítku před stříkající vodou. A pokud máte v koupelně dřevěný nábytek, odsuňte ho od sprchového koutu alespoň o deset centimetrů. Jinak vám nabobtná. Pamatuju na jednu zakázku, kde majitelka chtěla koupelnovou skříňku s velvet upholstery na sedátku. Krásný nápad, ale samet nasává vlhkost jako houba. Po půl roce to vypadalo jako starý koberec. Raději volte do koupelny materiály, které se nebojí vody – laminát, hliník nebo masivní t

Další past je výběr barvy. Bílá je klasika, ale pokud nemáte okno, působí jako nemocniční pokoj. Zkuste kombinaci tmavě šedé bathroom tiles na podlaze a jemné pískové na stěnách. Vytvoří to kontrast, který nestojí na ostrých barvách, ale na přirozeném zemitém tónu. A pozor na spárovací hmotu. Světlá hmota na tmavé dlaždici vypadá jako mapa ulic. Vždy volte spárovací hmotu o odstín tmavší, než je dlažba, nebo přesně v jejím odstínu. Skryje to nečistoty a plíseň. Plíseň je totiž noční můra každé koupelny bez okna. Pomáhá digestoř, ale hlavně pravidelné větrání. Dejte si pozor i na prahy. Pokud navazujete dlažbu na vinyl nebo na dřevo v předsíni, použijte co nejnižší přechodovou lištu, ideálně zarovnanou do rov

Samozřejmě, narazila jsem i na slepé uličky. První pokus o glamour interior design v podobě lesklé lakované pohovky s chromovanými nožičkami skončil fiaskem – na spací ploše se usadil prach každou hodinu a mechanismus skřípal jako stará tramvaj. Druhý pokus byl o osnovaný len, který vypadal nádherně, ale po prvním rozložení zůstal na látce viditelný otisk od kovové tyče. Potřetí už jsem šla do obchodu s jasnou představou: chci masivní dřevěný nosný rám, nejlépe z masivu borovice nebo buku, a mechanismus, který má alespoň pět tisíc testovacích cyklů. Dneska se dívám na svoji sedačku, která má integrovaný slatted frame, a vím, že se nemusím bát, že by se pod mojí matrací něco prohýbalo. Naopak, lamely pruží přesně tak akorát, aby podpořily páteř, ale neprobouzely mě každým pohy

Zpětně vidím, že kompletní rekonstrukce koupelny nebyla jen o výměně obkladů a sanity. Byla to sázka na to, že pokud se zbavíte zbytečných překážek a uděláte prostor přehledný, získáte klid na duši. Stejně jako u té pohovky. Když jsem ji kupoval, zdálo se mi, že připlácím za funkci, kterou možná nikdy nevyužiju. Dnes vím, že je to nejlepší investice do bytu. Není to jen nábytek, je to nástroj, jak udělat z malého prostoru víc, než dovolují jeho hranice. A když se vás někdo zeptá, proč jste dali za pohovku s click-clack mechanismem a slatted frame o pět tisíc víc, řeknete mu: proto, že se na ni vejde i vaše tchyně, aniž byste museli druhý den žehlit povleče

Když se řekne „malý byt”, hned se mi vybaví detaily, které v katalogu neuvidíte. Třeba situace, kdy vedle jídelního stolu parkuje rozkládací gauč a vy potřebujete, aby oba kusy fungovaly dohromady, aniž byste si o ně při přecházení narazila koleno. Právě tady přichází ke slovu chytrá kombinace. Místo klasických jídelních židlí můžete vsadit na pár kousků, které vypadají decentně, ale zároveň poskytnou úložný prostor na deky nebo knihy. Z vlastní zkušenosti vím, že když jsem pořídila bed with storage do ložnice a zbylé místo v obýváku zaplnila mini jídelním stolem s židlemi ve stejné barvě, místnost najednou působila vzdušněji. Důležité je nenechat se zlákat levnými plastovými nohami – ty se po pár měsících začnou viklat a váš pokoj pak vypadá jako čekárna u zuba