V úzké chodbě je stojanový věšák téměř vždy chyba. Zabírá podlahu, převrhává se při každém rychlejším pohybu a jeho základna vytváří mrtvý roh, který se nedá uklidit. Mnohem lépe funguje lišta s háčky připevněná ke zdi ve výšce okolo 170 až 180 centimetrů. Háčky umístěte ve dvou řadách nad sebou, spodní řada pro děti nebo pro tašky, horní pro kabáty. Rozestup mezi háčky držte alespoň dvacet centimetrů, jinak se ramínka budou překrývat a kabáty budou viset na sobě.
Typická chyba: lidé si myslí, že keramika je „něco mezi” a snesе víc než kov. Nesnese. Keramický bracket se při nárazu spíš zlomí než ohne, a výměna je dražší a pomalejší. Další častá chyba je jíst horké jídlo hned po nasazení – lepidlo potřebuje čas, než ztvrdne. První dva dny jez jen vlažné a měkké věci.
Typická chyba je spoléhat na to, že „jedovaté houby chutnají hořce” nebo že „se dají poznat podle stříbra”. Ani jedno není pravda. Muchomůrka zelená je smrtelně jedovatá, přesto chutná nevýrazně. Další častá chyba je sběr hub v trávě bez vytržení celé plodnice — pochva zůstane v půdě a vy si domů odnesete jen zdánlivě bezpečný klobouk. Stejně nebezpečné je spoléhat na aplikace v telefonu, které pracují jen s fotografií klobouku.
Při nákupu si prohlédněte švy. Kvalitní povlečení má obnitkované nebo francouzské švy, husté stehy a zip nebo knoflíky místo volného otvoru. Zip s kovovými zuby po letech zreziví a potrhá látku, proto je lepší plastový zip nebo kvalitní knoflíky. Zkontrolujte také, zda je povlak na přikrývku uzavřený po celé délce – otevřený konec znamená, že peřina bude neustále utíkat.
Kožené boty a džíny patří k nejvíc ničeným kouskům, protože se perou příliš často. Džíny stačí vyprat po deseti až patnácti nošeních, případně dřív, když jsou viditelně znečištěné. Vždy naruby, na třicet stupňů, bez aviváže a se zavřeným zipem. Sušte je vodorovně nebo na šňůře, nikdy v sušičce – teplo způsobí, že se bavlna srazí a elastan ztratí pružnost.
Druh vlákna rozhoduje víc než vzor Sto procent bavlny s dlouhým vláknem (například supima nebo pima) drží barvu i tvar nejlépe. Směsi bavlny s polyesterem jsou levnější a méně se mačkají, ale polyesterová složka se po čase začne žmolkovat a barva na ní vybledne dřív. Microtenké polyesterové tkaniny vypadají na pohled hladce, ovšem po dvaceti praních ztratí lesk a objeví se na nich šedý nádech. Smyčkové froté na povlečení nepatří, to je materiál na ručníky.
Praní rozhoduje o tom, zda povlečení vydrží. Perte naruby při 40 °C, nikdy nepřekračujte 60 °C, pokud výrobce výslovně neuvádí jinak. Aviváž a bělidla vlákno obalují a urychlují blednutí, proto je vynechejte. Sušte ve stínu, přímé slunce spálí barvu rychleji než jakékoli praní. Žehlete z rubu na střední teplotu. Pokud dodržíte tyto zásady, poznáte kvalitní povlečení podle toho, že po pěti letech vypadá téměř stejně jako v den koupě.
Základní pravidlo zní: muchomůrka zelená má vždy bílý, volný, blanitý prsten na horní části třeně a výraznou bílou pochvu (volvu) ukrytou v zemi u báze třeně. Pochva často zůstane v zemi, když houbu vytrhnete, a proto ji mnozí přehlédnou. Proto houbu nikdy nevytrhávejte — opatrně ji vyjměte i s celým spodkem a odhrňte hlínu až k pochvě. Pokud pochva chybí, houba pravděpodobně není muchomůrka zelená, ale to samo o sobě nic nedokazuje.
Pokud si nejste jisti, houbu nechte v lese. Jedna nejistá plodnice v košíku může znamenat otravu celé rodiny. Při jakýchkoli pochybnostech po konzumaci vyhledejte okamžitě lékařskou pomoc — příznaky se objeví až za 6 až 24 hodin, kdy už jsou játra a ledviny vážně poškozené. Nejlepší ochranou není atlas ani aplikace, ale zkušený houbař, který vám houbu ukáže v lese a řekne, podle čeho ji pozná on sám.
Kontrolu vlhkosti dělejte každý rok, výměnu každé dva roky. Zapisujte si datum a typ kapaliny. Vlhká brzdová kapalina je tichý problém, který se ohlásí až ve chvíli, kdy potřebujete brzdit naplno. A to už je pozdě.
Při vlastní výměně potřebujete klíč na odvzdušňovací šrouby, hadičku, nádobku a druhou osobu, která šlape na pedál. Postup: odsajete starou kapalinu z nádobky, dolijete novou, otevřete odvzdušňovací šroub na kole, necháte vytéct starou kapalinu a průběžně doléváte novou. Jakmile vytéká čistá kapalina bez bublinek, šroub zavřete. Stejně opakujte u všech kol, začněte tím nejvzdálenějším od nádobky. Nikdy nenechte hladinu v nádobce klesnout na dno, jinak nasajete vzduch.
Výrobci obvykle předepisují výměnu každé dva roky bez ohledu na najeté kilometry. Není to marketing — je to fyzika. Vlhká kapalina začne vřít, vzniknou bubliny páry, které jsou stlačitelné. Pedál klesne k podlaze a brzdy přestanou účinně zpomalovat. Tomu se říká vapor lock a je to nejčastější důvod, proč lidé v nouzi neubrzdí. První varovný signál poznáte podle měkkého pedálu a delší dráhy při dobržďování.