Začni měkkým kartáčkem se zkrácenými štětinkami nebo speciálním kartáčkem pro rovnátka. Kartáček přilož pod úhlem 45 stupňů na rozhraní zubu a dásně a krouživými pohyby čisti každý zub zvlášť. Pak kartáček nakloň tak, aby štětinky objížděly zámeček shora i zdola. Na závěr projdi kartáčkem i drátek podél celé řady. Důležité je nepřeskakovat vnitřní strany zubů a mezizubní prostory – právě tam se s rovnátky drží nejvíc plaku.
Na závěr si dejte týden na vyzkoušení. Zapište si, kolik minut denně trávíte v e-mailu, a po týdnu to porovnejte. Většina lidí zjistí, že čas klesl téměř na polovinu, aniž by cokoli zanedbali. Pokud se to nedaří, nebývá problém v nástroji, ale v tom, že se k e-mailu vracíte mimo naplánované časy. Držte se tří oken a pravidla jediného dotyku – zbytek se poddá sám.
Podlaha v malé chodbě je nejcennější, ale zároveň nejvíc překáží. Místo nízkých botníků použijte svislé řešení. Na stěnu u dveří připevněte háčky ve dvou nebo třech úrovních. Horní háčky pro dospělé bundy, spodní pro dětské nebo lehčí kusy. Pod nimi nechte volný prostor na odkládání bot. Pokud to konstrukce dovolí, přidejte úzkou polici nad dveře. Ta unese sezónní obuv i tašky, které jinak leží na zemi. Ušetříte podlahu a chodba působí vzdušněji.
Druhou vychytávkou je lavice s úložným prostorem. Místo klasické židle nebo stoličky zvolte nízkou lavici, pod kterou se vejdou boxy. Na lavici se pohodlně obouvá a uvnitř zmizí sezónní obuv, kterou nechcete mít na očích. Pozor na výšku sedáku — příliš vysoká lavice nutí k předklonu, příliš nízká zase k dřepu. Ideální je taková, při které se pohodlně nasazuje bota bez ohýbání do krajní polohy.
Zazimování kurníku nezačíná v listopadu, ale už na konci léta. Slepice potřebují sucho, průvan jen kontrolovaný a místo, kde mohou složit vejce, aniž by jim zmrzla. První krok je odstranit starou podestýlku úplně, ne ji jen přeházet. Pod ní se drží vlhkost a roztoči. Vystříkejte prostor, nechte vyschnout a teprve pak nasypte novou vrstvu hoblin nebo slámy. Vlhkost je větší nepřítel než mráz – mokrá slepice prochladne i při pár stupních nad nulou.
Začněte u budovy, kde žila a tvořila Ema Destinnová. Nejde o muzeum s pokladnou, ale o běžný dům, na kterém je vše podstatné vidět z ulice. Všímejte si, jak funkcionalisté pracovali s okny: pásová okna, ostré rohy, žádné ornamenty. Typická chyba je fotit jen celek. Funkcionalismus stojí na proporcích a materiálu, takže se zaměřte na sokl, římsu a způsob, jakým je zasazena do okolní zástavby. Pokud u budovy není informační cedule, nehledejte ji za každou cenu – architektura mluví sama.
