Další častá chyba je ignorovat umístění divadla vzhledem k času představení. Praha má scény v centru i na okrajích a cesta tramvají přes půl města s dítětem, které se těší, bývá kontraproduktivní. Zjistěte si dopředu, zda je v okolí místo, kde se dá před představením něco sníst, a zda je v divadle šatna, která pojme zimní bundy. Malé děti potřebují před vstupem do sálu vyběhat přebytečnou energii; pokud to nejde, hrozí, že budou nesoustředěné už v první minutě.

Praha není jeden městský organismus, ale soubor sídelních celků s odlišnou historií, hustotou zástavby a dopravní obsluhou. Rozdíly se neprojeví jen v nájmech, ale hlavně v každodenní logistice: kde zaparkujete, kam dojdete pěšky, jak dlouho vám potrvá cesta do práce a jestli večer seženete otevřenou prodejnu. Před stěhováním i před investicí do nemovitosti je proto nutné čtvrti porovnávat podle konkrétních potřeb, ne podle obecné pověsti.

Běžnou chybou je spoléhat jen na léky a neřešit oblečení. Po příchodu domů si sundejte svrchní vrstvu a nechte ji v předsíni, ne v ložnici. Vlasy a pokožka hlavy zachytí pyl během cesty i v MHD; opláchnutí hlavy nebo alespoň přejetí vlhkým ručníkem výrazně sníží noční potíže. Pokud nosíte roušku nebo respirátor, mějte jeden vyhrazený jen na cesty MHD a perte ho častěji než ostatní. Filtr v respirátoru zachytí část pylu, ale po několika dnech se sám stane zdrojem dráždivých částic.

Oblečení přizpůsob cestě, ne jen trhu. Přes město se člověk zapotí, ale u stánků může foukat nebo být chladno od rána. Lehká vrstva navíc, kterou si můžeš vzít nebo sundat, je praktičtější než jedna tlustá bunda. Obuv musí být pohodlná na delší chůzi, ne na parádu. Pokud jdeš pěšky, rozhodně si neber nové boty, které tě budou tlačit. A pokud prší, pláštěnka nebo deštník jsou nutnost, protože papírové tašky od stánků déšť neustojí.

Pro rodiny s dětmi bývá rozhodující spádová škola a dostupnost lékaře, ne jen vzhled ulice. Před podpisem smlouvy si projděte trasu ve špičce i o víkendu, zjistěte, jak často jezdí autobusy večer, a ověřte, zda v domě neprobíhá plánovaná rekonstrukce. U novostaveb na okraji, například v okolí metra C nebo D, počítejte s tím, že občanská vybavenost dorazí později než bydlení.

Bydlení v panelovém domě na pražském sídlišti má svá pevná pravidla, která se nevyplatí podceňovat. Nejde jen o to, že stěny jsou tenké a sousedé slyší každý krok. Zásadní je pochopit, jak funguje společenství vlastníků jednotek, jak se platí zálohy na teplo a vodu a co všechno si můžete dovolit při rekonstrukci bytu. Bez těchto znalostí se snadno dostanete do zbytečných konfliktů nebo zbytečně zaplatíte víc, než je nutné.

Pozorování ptáků z balkonu není o tom koupit dalekohled a čekat. Je to o tom připravit místo tak, aby ptáci měli důvod přiletět a zůstat. Na rozdíl od zahrady má balkon jednu nevýhodu: omezený prostor a žádný přirozený úkryt. Právě proto je potřeba začít jinak než na zahradě – nejdřív vyřešit bezpečí a teprve pak jídlo.

Dejvice a Bubenec jsou klidnější, s velkým podílem zeleně a univerzitního prostředí. Hodí se pro rodiny, ale večerní nabídka služeb je slabší. Naopak Karlín a Holešovice těží z blízkosti řeky a rychlého spojení metrem; jsou vhodné pro ty, kdo chtějí kombinovat práci v centru s bydlením mimo turistický ruch. Typická chyba je podcenit vnitroblok: v Karlíně bývá hlučný kvůli restauracím, v Holešovicích zase kvůli provozu na nábřeží.

Kde se vyplatí hledat podle životního stylu Vinohrady a Žižkov nabízejí dobrý poměr mezi dostupností centra a rezidenčním klidem. Vinohrady jsou kompaktnější, s širšími ulicemi a vyšším podílem renovovaných domů; Žižkov je živější, s menšími byty a rychlejší dostupností hlavního nádraží. Pozor na rozdíl mezi „blízkostí metra” a skutečnou dochodnou vzdáleností — kopcovitý terén umí cestu prodloužit. U starších domů bez výtahu si ověřte, zda se do bytu vejde kočárek nebo kolo, a zda má dům funkční dvůr pro sušení prádla.

Centrum, tedy Staré Město, Malá Strana a Josefov, má téměř vše v pěší dostupnosti, ale za cenu hluku, turistického provozu a komplikovaného parkování. Běžná chyba je pronajmout byt v přízemí v pěší zóně a spoléhat na auto. Rezidentní parkovací zóny mají přísná pravidla a místa se nedají dopředu rezervovat. Praktické je ověřit si, zda vůz vůbec potřebujete, a smířit se s tím, že větší nákup odnesete pěšky nebo využijete doručení.

Největší chybou je vybírat čtvrť podle jednoho kritéria, třeba podle ceny nebo podle fotky. Pražské čtvrti se liší v detailech, které se projeví až po nastěhování: hluk, parkování, dostupnost veřejné dopravy, kvalita ovzduší v údolích a sklon terénu. Udělejte si seznam tří až pěti míst a každé navštivte ve všední den ráno, odpoledne a večer. Teprve pak se rozhodujte.