Jak kořínek zpracovat, aby nezplesniv

První věc, kterou je potřeba udělat, je odhadnout reálný čas. Ne podle mapy, ale podle sebe. Vezměte si svou obvyklou rychlost v terénu a připočtěte třetinu. Ve tmě jdete pomaleji, častěji kontrolujete cestu a zastavujete. Pokud jste zvyklí ujít pět kilometrů za hodinu po rovině, v kopci s batohem to bude třeba dva a půl. Naplánujte si proto trasu, která má jasný bod obratu. Když ho nedosáhnete do určité hodiny, otočte se. To není prohra, to je rozum.

Hřebenovka mezi Pradědem a Šerákem je klasika, která má ale háček: o víkendu se na ni sjíždí nejvíc lidí a na některých místech se nedá jít vedle sebe. Trasa vede po kamenitých cestách, kde každý špatný krok znamená vývrtku. Praktické je vyrazit brzy ráno, kdy je chladno a cesty jsou prázdné. Nepodceňujte počasí – na hřebeni fouká i v létě a mlha dokáže přijít během půl hodiny. Typická chyba je vzít si lehké tenisky s měkkou podrážkou. Kameny jsou ostré a kloužou, proto se vyplatí pevná obuv se vzorkem.

Jídlo berte takové, které se dá jíst za chůze a nerozpadne se. Banány, chleba sýrem, sušenky, ovoce. Ne čokoláda v horku, ne jogurt v PET láhvi. A hlavně – jídlo mějte po ruce, ne na dně batohu. Dítě nemá logiku dospělého, že se nají až na vrcholu. Nají se, když má hlad, a to je často přesně ve chvíli, kdy vy potřebujete ještě půl hodiny stoupat.

Hůlky nejsou jen pro starší turisty. Při delším sestupu snižují zatížení kolen a zlepšují rovnováhu na kamenitém terénu. Nastavte je tak, aby při došlapu tvořily s předloktím přibližně pravý úhel, a používejte je střídavě s nohama. Typická chyba je příliš dlouhá hůlka — nutí k předklonu a ramena se rychle unaví.

Lidské oko se na tmu adaptuje postupně, plně zhruba za dvacet až třicet minut. Každé bílé světlo tento proces resetuje. Proto je klíčové omezit čelovku na minimum. Používejte ji jen na čtení mapy nebo v místech, kde si nejste jistí. Červené světlo adaptaci tolik nenaruší, ale ani to není všelék. Většinu času jděte bez svícení a nechte oči, ať si poradí. Pomůže i to, že před odchodem z domu nesvítíte do telefonu a nesedíte pod lampou. Čím tmavší start, tím rychlejší přechod.

Ranní svítání má na horách něco do sebe, jenže pokud na něj nemáte fyzičku, celý plán se rozsype. Noc je ale pořád možnost. Noční túra neznamená, že musíte být na vrcholu před rozbřeskem. Můžete vyrazit večer, dojít k chatě, přenocovat a vrátit se jinudy. Nebo si naplánovat kratší okruh, který zvládnete i s pomalejším tempem. Klíčové je přizpůsobit cíl svým silám, ne silám hor.

Jídlo a pití řešte jinak než ve dne. Nechce se vám jíst, ale tělo potřebuje energii. Místo velkých sendvičů vezměte něco, co se dá jíst za chůze – oříšky, sušené ovoce, čokoládu. Pijte po malých doušcích, ideálně teplý čaj v termosce. Studená voda vás ochlazuje. Alkohol na zahřátí nefunguje, jen otupí úsudek. Káva před túrou pomůže jen na chvíli, pak přijde propad. Lepší je pravidelný přísun cukrů a bílkovin.

Jak si noc rozdělit, aby vás nezaskočila únava Noc má dvě fáze: prvních pár hodin po setmění a hlubokou noc. První fáze je pro tělo přirozenější, jste ještě vzhůru. Druhá fáze přichází kolem druhé až třetí hodiny ranní, kdy pozornost klesá a přichází ospalost. Právě tehdy dochází k chybám. Naplánujte si v této době delší pauzu. Patnáct minut vsedě s termoskou čaje udělá víc než hodina pomalé chůze. Pokud máte možnost, dejte si krátkého šlofíka ve spacáku. Dvacet minut stačí, abyste se probrali.

Když už se rozhodnete, že na svítání nemáte, nemusíte to vzdát. Naopak. Noční túra s časným návratem před půlnocí může být příjemnější než celonoční pochod. Přizpůsobte tempo, dělejte pauzy, kontrolujte čas a mějte plán B. Hory jsou ve tmě jiné, ale pořád stejně nebezpečné. Respektujte počasí, vítr a mráz. Pokud se zvedne mlha nebo začne sněžit, okamžitě se otočte. Cílem není dojít daleko, ale vrátit se zdravý.

Typická chyba je spoléhat na mobilní aplikaci s mapou a nemít záložní zdroj. Ve tmě a zimě baterie rychle odchází. Vezměte si papírovou mapu a buzolu, i když je nepoužijete. Naučte se číst terén podle odrazu světla na sněhu nebo podle obrysů proti obloze. Čelovka s červeným světlem šetří oči i baterku. Noste náhradní baterie v teple u těla, ne v batohu, kde mrznou. A hlavně: nikdy nechoďte sami, pokud si nejste jistí. Ve dvou se lépe udržuje tempo i nálada.