Pozor také na čerstvost krmiva. Plesnivé obilí, zatuchlý šrot nebo zkvašené zbytky z kuchyně dokážou snášku i barvu vajec spolehlivě zhoršit. Slepice sice snese hodně, ale plíseň v krmivu se projeví do dvou týdnů – nejdřív bledne žloutek, pak se objeví průjem a snáška klesne. Zbytky z kuchyně podávejte vždy čerstvé a v menším množství, nikdy ne slané nebo mastné. Sůl a přepálený tuk zatěžují játra a ta se podílejí na tvorbě žloutku.
Nejdřív kurník vyklidit. Vyndej podestýlku, krmítka, napáječky a volně stojící předměty. Podlahu, stěny do výšky hnízd a trámy oškrab, dokud nezůstane jen holý povrch. Mastnota a organické zbytky snižují účinnost většiny dezinfekčních prostředků i o desítky procent, takže bez mechanického očištění je jakýkoli postřik zbytečný. Potom opláchni teplou vodou a nech oschnout. Teprve na suchý a čistý povrch aplikuj dezinfekci.
Podestýlka musí být sypká a suchá. Sláma se často slisuje a drží vlhkost; lepší je kombinace hoblin a řezané slámy. Vrstva 5–10 cm stačí, silnější se neprovzdušní a začne plesnivět. Plesnivá podestýlka způsobuje dýchací potíže a plísňové infekce. Pokud cítíte zatuchlinu nebo amoniak, je pozdě. Čichový test dělejte každý den při krmení. Trus odstraňujte z hřadů každé ráno, ne jednou za týden. Slepice nespí na zemi, pokud mají suché hřady ve výšce 60–90 cm a dostatek místa.
Před instalací si spočítejte skutečnou dobu denního světla ve vaší lokalitě. Stačí si na začátku prosince poznamenat, kdy se rozední a kdy se setmí, a podle toho nastavit spínací hodiny. Pokud si nejste jistí, začněte svítit ráno od páté hodiny a vypínejte po rozednění. Slepice si na režim zvyknou během dvou až tří týdnů a snáška se obvykle obnoví. Když se ani po měsíci nic nezmění, hledejte příčinu jinde – v krmivu, parazitech nebo zdravotním stavu hejna.
Na co si dát pozor, aby vápno neškodilo Nejčastější chyba je sypání vápna přímo pod slepice. Pálené vápno na vlhké podlaze začne reagovat a vzniká teplo, které může popálit běháky a břicho. Další chybou je míchání vápna s jinými dezinfekčními prostředky, zejména těmi, které obsahují chlor – vzniká nebezpečný plyn. Vápno také nesmí přijít do kontaktu s krmivem nebo napáječkami, protože by kontaminovalo vodu i potravu. A pozor na množství: silná vrstva není lepší. Stačí tenká, rovnoměrná vrstva, která pokryje povrch.
Vápno v kurníku nefunguje jako voňavka. Je to zásaditá látka, která mění pH prostředí, a tím potlačuje množení bakterií a vznik zápachu. Jenže stejně spolehlivě dokáže popálit kuřecí běháky nebo podráždit dýchací cesty, pokud se použije nesprávná forma nebo příliš mnoho. Rozdíl mezi účinným a nebezpečným použitím je v tom, jaké vápno zvolíte a kam ho dáte.
Základní pravidlo pro vnitřní prostor je jeden metr čtvereční na tři až čtyři slepice, pokud mají celodenní přístup do výběhu. Jestliže budou trávit většinu dne uvnitř, počítejte jeden metr čtvereční na dvě až tři kusy. Do tohoto prostoru se počítají jen místa k sezení, hnízda a krmná zóna, ne ulička, kterou procházíte při sběru vajec. Pro dvanáct slepic tedy potřebujete vnitřní plochu tři až čtyři metry čtvereční, ne dva.
Nejčastější chyby při návrhu: kurník bez větracího otvoru pod střechou, který v zimě způsobí kondenzaci a omrzliny na hřebenech; příliš nízký strop, kde se nedá stát; hnízda umístěná v průvanu; a betonová podlaha bez podestýlky, která v zimě zbytečně chladí. Podlaha má být z dřevěné desky nebo z udusané hlíny s vrstvou slámy, kterou snadno vyhrabete. Dveře dělejte široké alespoň šedesát centimetrů, abyste prošli s kolečkem při čištění.
Vápno není náhrada čistoty. Pokud kurník pravidelně nevyklízíte a nevětráte, žádné vápno zápach nevyřeší. Správně použité vápno ale dokáže snížit množství bakterií, omezit zápach amoniaku a prodloužit životnost podestýlky. Když si osvojíte pár návyků – suchý povrch, tenká vrstva, dostatek času na vyvětrání – bude kurník zdravější a práce v něm příjemnější.
Pro průběžné používání je vhodnější hašené vápno neboli hydroxid vápenatý. To se používá ve formě vápenného mléka na bílení stěn, případně jako posypový prostředek v menším množství. Bílení stěn vápenným mlékem je klasika, která kromě dezinfekce odráží světlo a zpevňuje povrch. Stěny musí být předem očištěné a vlhké, jinak vápno nechytne. Po vybílení nechte prostor důkladně vyvětrat a vyschnout, než pustíte slepice dovnitř.
Pozor na dvě časté chyby. První je náhlá změna délky svícení. Když ze dne na den přidáte pět hodin, slepice mohou reagovat stresem, přestat snášet nebo začít klovat vejce. Přidávejte světlo postupně, po patnácti až dvaceti minutách týdně, dokud nedosáhnete cílové délky. Druhou chybou je svícení nepřetržitě nebo nepravidelně. Nepravidelný režim organismus mate víc než krátký den. Držte se stejného času každý den, včetně víkendů.
