Plemena s chocholkou, jako jsou některá holandská a anglická, mohou mít v zimě problém s námrazou na peří kolem očí. Pokud je chováte, kontrolujte jim obličej a v případě námrazy ji opatrně odstraňte rukou v rukavici, nikdy ne teplou vodou. Stejně tak slepicím s velkým hřebínkem může hrozit omrzlina. Prevence je jednoduchá: natřít hřebínek a laloky vazelínou před silnými mrazy. Nedělejte to však ve chvíli, kdy už jsou omrzlé, mohli byste poškodit tkáň.
Častou chybou je spoléhat na jednu metodu. Kuna je zvíře s individuálními návyky, a to, co zabere u souseda, nemusí fungovat u vás. Proto je dobré kombinovat fyzické bariéry s pravidelnou kontrolou. Také platí, že kuna se vrací na místo, kde už jednou uspěla. Pokud se dostane dovnitř, je nutné okamžitě utěsnit všechny nové i staré mezery, ne jen tu, kterou použila.
Krmivo musí odpovídat tomu, co po slepicích chcete. Nosičky potřebují směs s vyšším podílem bílkovin a dostatkem vápníku. Zbytky z kuchyně mohou tvořit jen menší část stravy. Trvale přístupná miska s drcenými skořápkami nebo vápeným gritem je nutnost. Bez vápníku slepice snášejí vejce s tenkou skořápkou, nebo si dokonce začnou klovat vlastní vejce. Pozor na přebytek kukuřice a chleba, po kterých slepice tloustnou a snáška klesá.
Nedostatek prostoru a nudy vede k hlasitému kdákání z frustrace. Slepice jsou společenská zvířata a potřebují činnost. Pokud jsou zavřené v malém výběhu bez možnosti hrabat, klovat a popelit se, začnou kdákat, aby upoutaly pozornost. Zvětšete výběh, přidejte záhony s listím, slámou nebo pilinami. Pravidelně rozhazujte zrní do podestýlky, aby měly co hledat. Zavěste hlávku zelí nebo kukuřičný klas na provázek. Tyto jednoduché úpravy sníží napětí a omezí kdákání během dne. U slepic v klecových chovech je tento problém častější, ale i na malém dvoře se dá mnoho zlepšit.
Nejčastější příčinou je snaha upozornit na vejce. Slepice po snesení vejce zakdáká několikrát nahlas a pak se uklidní. Pokud ale kdáká hodiny před snášením, může jít o stres z nevhodného hnízda. Zkontrolujte, zda je hnízdo dostatečně tmavé, měkké a v klidu. Vyřaďte průvan, hluk a pohyb lidí nebo psů. Do hnízda dejte čistou podestýlku a případně jedno atrapové vejce, které slepici uklidní. Nikdy neodstraňujte vejce ihned po snášení, pokud chcete, aby slepice hnízdo přijala za své. U některých plemen je kdákání před snášením silnější a delší než u jiných.
Pro delší skladování bez chladničky se používá vrstva oleje nebo vodního skla. Vejce potřete slabou vrstvou jedlého oleje, čímž uzavřete póry. Vydrží pak i několik měsíců v chladné místnosti. Další metodou je nakládání do vápenné vody, ale to už mění chuť. Pro běžnou domácnost stačí dodržet chladničku, obal a špičatý konec dolů. Kontrolujte vejce jednou za týden. Pokud nějaké plave nebo zapáchá, vyhoďte ho. Nikdy nepoužívejte prasklá vejce na syrové pokrmy. Vždy je tepelně upravte. Dodržením těchto pěti pravidel si uchováte čerstvá vejce po celé týdny.
Kuna skalní je noční predátor. Do kurníku se neprokousává kvůli hladu za každou cenu, ale protože slepice a vejce jsou pro ni snadná kořist. Za jeden večer dokáže pozabíjet celé hejno, i když si odnese jen jedno vejce. Klíčové je pochopit, kudy se dostává: nejčastěji větracími otvory, mezerami u střechy, podhledem, komínem nebo dírou po prkně, kterou sama roztáhne. Kuna se protáhne i velmi úzkou štěrbinou, proto kontrola kurníku začíná u každé mezery širší než čtyři centimetry.
Základem je světlo. Slepička potřebuje k tvorbě vejce zhruba dvanáct až čtrnáct hodin denního světla. Proto se na podzim a v zimě snůška přirozeně zastaví. Pokud chcete snášku udržet, přidejte v kurníku jedno až dvě úsporná světla s časovačem, která se rozsvítí brzy ráno. Nikdy ale nesviťte přes noc. Přerušený odpočinek slepici vyčerpá a snůška se stejně zhroutí. Světlo má být měkké, ne ostré a mířící přímo do hnízda.
Pozor na chyby, které kdákání zhoršují. Nekřičte na slepici ani na ni netleskejte – zvýšíte tím její stres a hluk ještě zesílí. Nedávejte jí lidské jídlo, zejména slané nebo sladké, které může způsobit zažívací potíže a další kdákání. Nepřesouvejte hnízdo každý den, slepice potřebuje jistotu. Také nekupujte příliš mnoho nosnic na malý prostor. Pokud kdákání přetrvává i po odstranění parazitů, zajištění prostoru a klidného hnízda, zvažte oddělení jedince na několik dní. Některé slepice jsou prostě hlasitější a potřebují více času, než si zvyknou. Trpělivost a důslednost nakonec přinesou výsledek.
Slepice, která neustále kdáká, dokáže zničit pohodu na dvoře i vztahy se sousedy. Než začnete řešit hluk, je nutné zjistit, o jaký typ kdákání jde. Krátké, ostré kdákání obvykle znamená varování před predátorem nebo stres. Dlouhé, monotónní kdákání často souvisí s potřebou snést vejce nebo s hledáním místa pro hnízdění. Vřeštivé, opakované zvuky mohou signalizovat bolest, parazity nebo nedostatek prostoru. Prvním krokem je tedy pozorovat, kdy a v jaké situaci slepice kdáká. Zapište si dobu, místo a okolnosti – vzorec se často objeví během dvou až tří dnů.
