Nejčastější chyba je přívod vzduchu nad hřady. Slepicím pak fouká přímo na hřbet a v noci prochladnou, i když je štěrbina malá. Přívod proto veďte tak, aby vzduch vstupoval pod hřady a ohřál se, než dojde k odvodu. Stejně špatné je umístit odvodní otvor do místa, kde se vzduch vrací zpět dovnitř, nebo kde ho blokuje trám. Odvod musí být skutečně v nejvyšším bodě, ne ve stěně pod střechou, pokud nad ním zůstává uzavřený prostor. Vzduch se vždybere cestou nejmenšího odporu, ne tam, kde si přejete.

Večerní osvětlení tedy není otázkou komfortu chovatele, ale nástrojem, který může chov podpořit, nebo mu uškodit. Rozdíl mezi dobrým a špatným nastavením je v délce, intenzitě a směru světla. Když světlo respektuje přirozené chování slepic, zvířata jsou klidnější, lépe snášejí a méně onemocní. Když ho ignoruje, přichází stres, zranění a horší výsledky. Stačí přitom málo – omezit svícení na minimum, nesvítit do hřadů a nechat slepicím čas na usazení.

Vodu kontrolujte dvakrát denně. Pokud mrzne, používejte nádoby, které se nerozpadnou, a vodu měňte za vlažnou, ne horkou. Do vody lze občas přidat vitamínový přípravek, ale jen na doporučenou dobu, ne trvale. Slepice potřebují v zimě hlavně stabilitu: stejný čas krmení, čistý kurník bez průvanu a dostatek světla alespoň deset hodin denně. Když k tomu přidáte rozumné množství vitaminů a minerálů, projdou zimou v kondici a na jaře začnou spolehlivě snášet.

Paleta je vlastně hotový panel. Když ji položíte na bok, máte stěnu se štěrbinami, které fungují jako větrání. To je pro kurník výhoda, ale jen do chvíle, než si uvědomíte, že většina palet je z tvrdého dřeva namořeného nebo napuštěného látkami proti plísním. Pro slepice, které v kurníku spí a hrabou se v podestýlce, se hodí jen palety čistě přírodní, bez barvy a bez chemického zápachu. Poznáte je podle toho, že po navlhčení nemění barvu a nejsou kluzké.

Na co si dát pozor: nikdy na kdákající slepici nekřičte ani ji nevyhánějte z hnízda. Tím ji pouze vystresujete a příště bude křičet už při vašem příchodu. Stejně tak nepomůže přidávat do kurníku rádio nebo jiné zvuky, které mají hluk přehlušit. Slepice jsou citlivé na změny a nové zvuky je znervózní ještě víc. Pokud kdákání přetrvává i po úpravě prostředí, zkontrolujte, zda v kurníku není predátor nebo zda některá slepice nejeví známky nemoci. Náhlé a opakované kdákání bez zjevné příčiny může být signálem, že je něco v nepořádku.

Typická chyba je utěsnit kurník na kost a přidat topení. Tím zvýšíte vlhkost, plíseň se rozjede a ptáci jsou náchylnější k respiračním chorobám. Další chybou je izolovat pouze střechu a zapomenout na podlahu, ze které v zimě táhne. Na podlahu dejte izolaci s překrytím, ideálně s vrstvou, kterou zvlhne jen výjimečně. A pozor na mezery ve spojích – i centimetrová štěrbina udělá víc škody než slabá, ale souvislá vrstva.