Délka a zavěšení dělají víc než vzor. Závěsy zavěšené vysoko u stropu a sahající na zem prodlouží místnost a opticky sjednotí nábytek různých výšek. Závěsy končící v polovině okna rozbijí jakoukoli snahu o soulad. Tyč volte o něco širší, než je okno, aby látka nezakrývala sklo, když je zatažená. A počítejte s řasením — látka by měla mít zhruba dvojnásobek šířky tyče, jinak bude vypadat natažená a levná.

Výška a hloubka rozhodují víc než šíř

Nejdřív doma, pak venku Botičky noste nejprve doma, jen na pár minut. Nasaďte je dítěti, když sedí nebo stojí u nábytku, a nechte ho v nich přirozeně se pohybovat. První den stačí pět minut, druhý den deset. Pokud dítě protestuje, sundejte boty a zkuste to za hodinu znovu. Nenuťte ho chodit po bytě celé odpoledne. Cílem je, aby bota byla spojená s něčím běžným, ne s nepříjemným tlakem.

Běžnou chybou je škrábání skvrny nožem, smirkovým papírem nebo gumou. Tím se papír zdrsní, obnaží se vlákna a skvrna se vtlačí hlouběji. Stejně chybné je mazat skvrnu mýdlem, jarovým prostředkem nebo univerzálním čisticím sprejem. Tyto látky obsahují vodu, tenzidy a parfémy, které papír zvlnit, zažloutnou nebo vytvoří nové mapy. Nepomůže ani vysoušeč vlasů namířený přímo na list, protože horký vzduch papír zdeformuje a křehne.

Buchty pečte při 180 °C asi dvacet minut, koláče o pět minut méně. Řiďte se barvou, ne časem – jakmile jsou okraje zlatavé, je hotovo. Po upečení je hned nepřikrývejte, nejdřív je nechte vychladnout na mřížce, aby spodní strana nevlhla. Potřete je rozpuštěným máslem, dokud jsou teplé. Vláčné zůstanou dva dny, ale nejlepší jsou první den. Těsto se dá připravit i večer a nechat v chladničce do rána – pomalejší kynutí mu prospěje a ráno stačí tvarovat a péct.

Před uložením ovoce nikdy nemyjte. Voda smyje přirozenou ochrannou vrstvu a hlavně v mikrootvorech zůstane vlhkost, která je živnou půdou pro plísně. Ovoce očistěte až těsně před konzumací. Výjimkou jsou pouze plody, které jste sklidili sami a které mají zbytky půdy; i ty stačí otřít suchým hadříkem. Pokud už máte ovoce mokré, nechte ho důkladně proschnout na vzduchu při pokojové teplotě a teprve pak ho uložte.

Po týdnu praxe už bývá nazouvání rychlé. Když ale dítě pláče pokaždé, když botu vidí, zkuste ještě měkčí variantu nebo se poraďte s pediatrem. Vyhněte se dvěma extrémům: nošení bot celý den doma a chození bosky venku po ostrém štěrku. Postupnost a klid zvládnou víc než pevná vůle.

Pokud suchá cesta nestačí, přichází na řadu rozpouštědlo. Osvědčuje se čistý technický benzin, lékařský benzín nebo speciální odstraňovač tukových skvrn určený pro papír. Vždy ho nejprve vyzkoušejte na okraji dokumentu nebo na podobném papíru, abyste zjistili, zda nerozpouští tisk. Pracujte v místnosti s otevřeným oknem, v rukavicích a mimo dosah ohně. Několik kapek naneste na bílý hadřík nebo vatový tampon a skvrnu procházejte od okraje ke středu, ne naopak. Tampon po každém tahu vyměňte, aby se tuk nevracel zpět do papíru.

Venku volte nejdřív krátké trasy po rovném povrchu. Nechte dítě, ať si boty osahá, ať vidí, že si je nazouvá i druhé dítě nebo dospělý. Pomáhá i to, když si botičky vybere samo, alespoň barvou. Pokud dítě po pár krocích sedne a sundává botu, neznamená to, že je špatná. Zkontrolujte, zda není někde přeložená ponožka nebo zda bota netlačí na nárt.

První botičky jsou pro batole velká změna. Do té doby chodilo bosky nebo v měkkých capáčcích a najednou má na noze něco tuhého, co klouže, tlačí a nedá se sundat. Pláč tedy není známka toho, že děláte něco špatně. Je to reakce na neznámý pocit. Důležité je připravit dítě i sebe postupně, ne ze dne na den.

Mastný flek na papíře vzniká nejčastěji neopatrným jídlem u stolu, otiskem prstu po použití krému nebo uvolněným olejem z tiskárny. Čím déle skvrna na papíře zůstává, tím více se váže na vlákna a tím obtížněji se odstraňuje. Prvním krokem proto není mokrý hadr, ale zjištění, o jaký papír jde. Křídový papír, pauzovací papír a ruční papír reagují na vlhkost i teplo jinak než běžný kancelářský list. U historických dokumentů, razítek, pečetí a podpisů je vhodnější svěřit čištění odborníkovi v archivu nebo restaurátorské dílně, protože amatérský zásah může nevratně poškodit text i nosič.

Po vyčištění je nutné dokument properovat. Vložte ho mezi dva listy savého papíru a zatížte rovnou deskou. Nechte ho několik hodin v suchém, větraném prostoru, ne na přímém slunci ani na topení. Teprve pak zkontrolujte výsledek proti světlu. Zbytkový tuk se může projevit jako průsvitná mapa i později, proto práci po dvou dnech zopakujte. U vzácných listin, matrik a úředních dokumentů platí, že menší skvrna je lepší než poškozený originál.