Nejčastější chyba je lepení na špinavý nebo mastný povrch. Další je přílišné natahování fólie, které se později vrátí v podobě odlepených krajů. Někteří lidé také zapomínají na to, že fólie není samonosná – na nerovném povrchu se ohne a kopíruje každou prasklinu. Pokud je nábytek poškozený, je lepší nejdřív opravit povrch a teprve pak lepit. A když se fólie přece jen nepovede, lze ji nahřát fénem a opatrně sloupnout. Zbytky lepidla se odstraní lihem nebo speciálním čističem, ale vždy je nejdřív vyzkoušejte na malém místě.
Nejčastěji se používá dřevotříska s laminem, masivní dřevo, plast, umělý kámen a sklo. Laminovaná dřevotříska je levná a snadno se řeže, ale hrany musí být dokonale zatavené, jinak do nich nateče voda při mytí. Masivní dřevo působí teple, ovšem bez pravidla je nutné je ošetřit olejem nebo lakem a časem se může zkroutit. Plast je odolný vůči vlhkosti, ale na přímém slunci bledne a škrábe se. Umělý kámen a sklo vydrží téměř cokoli, jenže jsou těžké a u skla hrozí viditelné otisky a riziko prasknutí při prudkém nárazu.
Zatížení se nepočítá na litr, ale na plochu. Akvárium o délce 120 centimetrů a hloubce 40 centimetrů zabírá 0,48 metru čtverečního. Pokud váží i se skříňkou 350 kilogramů, je to přes 700 kilogramů na metr čtvereční. Běžná obytná podlaha v panelovém domě se navrhuje na hodnoty kolem 150 až 200 kilogramů na metr čtvereční pro dlouhodobé zatížení, takže rozdíl je velký. Řešením je rozložit váhu na větší plochu: pevná skříňka s plnou základnou, podložka z tvrdé desky a umístění kolmo ke směru nosníků, ne podél nich. Nikdy nepokládejte akvárium na nožičky nebo na skříňku s dutým dnem.
Nejúčinnější je oddělit ložnici od obýváku předsazenou konstrukcí, která se společné stěny vůbec nedotýká. Na stávající zeď se nepokládá nic lepivého; místo toho se postaví samostatný rošt z tenkých profilů, do něj se vloží minerální vlna o vyšší hustotě a přes to se přišroubují dvě vrstvy sádrokartonu. Rošt nesmí být přišroubovaný ke společné zdi, jinak se vibrace přenesou dál. Mezi obvodové profily a podlahu, strop a boční stěny se vkládá pružná podložka. Tím vznikne vzduchová mezera, která hluk výrazně utlumí. Pozor na chybu: dvě desky sádrokartonu nalepené přímo na zeď bez izolace a bez oddělení fungují jen minimálně.
Kabely veďte v lištách nebo husích krcích ještě před zaklopením panelu. Nezapomeňte na napájení a na dostatečně dlouhý signálový kabel – později ho neprotáhnete. Pokud používáte bezdrátový přenos, počítejte se zpožděním u her a se slabším signálem přes zeď. Do panelu dejte i malý větrací otvor, jinak se projektor v uzavřeném prostoru přehřívá a snižuje jas nebo se sám vypíná.
Nejdřív spočítejte throw ratio. Najdete ho v parametrech projektoru jako poměr vzdálenosti k šířce obrazu. Pokud má hodnotu 1,5 a chcete obraz široký dva metry, potřebujete objektiv zhruba tři metry od plátna. Změřte to fyzicky v místnosti, ne od oka. Častá chyba je koupit projektor s krátkým throw ratio a pak zjistit, že ho nemáte kam postavit, protože místnost je úzká nebo za pohovkou není místo. U krátkého throw ratio naopak pozor na geometrické zkreslení – obraz se ohne, pokud přístroj nestojí přesně proti středu plátna.
Při zkoušení v prodejně nespěchejte. Rozložte a složte sedačku alespoň třikrát za sebou. Sledujte, jestli jde mechanismus ztuha, jestli drhne látka a jestli se plechové díly neohýbají. Sedněte si na kraj, doprostřed i do rohu. Zhodnoťte, zda se opěradlo nepropadá a zda jsou nohy dostatečně masivní. U výklopného lůžka zkontrolujte tloušťku matrace. Tenká vrstva pěny pod 8 cm znamená, že po několika nocích budete cítit rám.
Plátno volte podle toho, kolik světla v místnosti skutečně je. Bílé matné plátno s nízkým ziskem je nejbezpečnější volba pro tmavší obývací pokoj. Šedé plátno zlepší kontrast, ale ubere jas – hodí se k výkonnějším projektorům. Lesklé plátno se ziskem přes 1,3 vytváří hotspot: uprostřed je obraz výrazně světlejší než na okrajích. To je typická chyba levných sestav. Napněte plátno tak, aby nevlhlo a nebylo v průvanu; i malé zvlnění je při pohybu kamery vidět.
Montáž do panelu: tady vzniká většina problémů Sádrokartonový podhled vypadá čistě, ale nese váhu. Projektor váží i několik kilogramů a držák přenáší vibrace. Vyztužte místo montáže deskou nebo nosníkem, do kterého šroubujete. Nikdy nekotevte jen do samotné sádry – ani s hmoždinkami pro duté stěny. Výškový rozdíl mezi objektivem a horní hranou plátna řešte ještě před montáží. Většina projektorů promítá mírně vzhůru nebo dolů; pokud nemá vertikální posun objektivu, musíte je naklonit. Nakloněný projektor znamená lichoběžníkový obraz a softwarová korekce ho vždycky trochu rozmaže.
