Než vezmeš do ruky nůžky, prohlédni si tlapku zblízka. Drápek má dvě části: růžovou až šedou živou dřeň s cévou a nervem, a tvrdou světlou špičku bez citu. U světlých drápků dřeň prosvítá a je vidět jako růžový pruh. U černých drápků poznáš hranici jen podle tvaru – živá část je vidět zespodu jako malý oválný otvor, do kterého drápek přechází. Pokud si nejsi jistý, raději uber méně a zkontroluj to za týden znovu.
Typickou chybou je cukání vodítkem směrem nahoru nebo dozadu. Tím psa jen zvedáte a povzbuzujete ho k dalšímu pohybu. Další častou chybou je mluvení. Pokud na psa mluvíte, když skáče, dáváte mu přesně tu pozornost, kterou si vyžaduje. Mlčte, dokud nemá všechny tlapy na zemi. Teprve pak použijte klidný povel a odměnu. Stejně tak nepomáhá, když pes skáče na cizí lidi a vy ho odtahujete za sebou. Raději ho zastavte dřív, než se dostane do kontaktu.
Typické chyby se opakují. Lidé kupují pelíšek o dvě velikosti větší s vidinou, že pes vyroste, a výsledkem je studené a nestabilní lože. Nebo zvolí levný model s tenkým dnem, který se po prvním vyprání zkroutí a pes přestane mít pod sebou rovný povrch. Častým omylem je i pelíšek s příliš kluzkým povrchem, po kterém se pes při otáčení smeká. U stáčivých plemen se osvědčuje povrch s jemným frote nebo plyšem, který drží tlapky a zároveň se snadno pere.
Nejčastější chyba je trestání. Když přijdete domů a najdete loužičku, štěně už dávno neví, za co ho trestáte. Potrestáte ho za to, že se bojí, a tím si zaděláte na problém s důvěrou. Stejně tak nefunguje strkat mu čumák do moči. To štěně naučí jen to, že močit je nebezpečné, a začne to dělat tajně za gaučem. Pokud chcete řešit nehodu, udělejte to jen tehdy, když ho přistihnete přímo při činu. V tom okamžiku ho přerušte zvukem, ne křikem, a okamžitě odneste na místo, kde má močit. Pak ho pochvalte, i když už nic neudělá.
Typickou chybou je krmení zbytků z lidského stolu. Uzeniny, slané omáčky, cibule, česnek a čokoláda jsou pro kočky toxické. Velmi nebezpečné je i dlouhodobé podávání syrových ryb, které obsahují enzym thiaminázu ničící vitamin B1. Ryby proto vařte a podávejte maximálně dvakrát týdně. Stejně tak mléko není vhodné pro dospělé kočky, protože většina z nich nedokáže strávit laktózu.
Domácí krmivo má smysl jen tehdy, když je pestré a přesně dávkované. Vyhněte se jednotvárné stravě z jednoho druhu masa, sledujte váhu a stav srsti. Dobře sestavený jídelníček dokáže kočce prodloužit život a zlepšit kondici, ale špatně míchaná směs nadělá víc škody než dobré granule.
Pes nesmí mít hlavu vystrčenou z okna. Zdá se to jako zábava, ale hrozí poranění očního víčka, zánět spojivek a při průjezdu kolem větve i vážné zranění. Klimatizaci nasměrujte tak, aby na psa nefoukalo přímo, ale aby měl přístup k čerstvému vzduchu. Nikdy nenechávejte psa v zaparkovaném autě na slunci. Interiér se zahřeje na teplotu, která psa usmrtí během několika minut, i když je okénko pootevřené. Platí to i pro mírně zamračené dny.
Poměr masa, vnitřností a doplňků se liší podle věku, aktivity a zdravotního stavu. Obecně platí, že maso tvoří přibližně tři čtvrtiny porce, zbytek doplňují vařená zelenina, rýže nebo brambory. Zelenina musí být rozmixovaná, protože kočka nedokáže rostlinné buňky rozložit. Přechod na domácí stravu dělejte postupně přes sedm až deset dní, jinak hrozí průjem a odmítání jídla. Pokud kočka hubne, zvrací nebo má matnou srst, je čas přehodnotit recept nebo se poradit s veterinářem.
Co musí být v misce kromě masa Samotné maso nestačí. Kočka potřebuje vápník a fosfor ve správném poměru, jinak si začne odvápňovat vlastní kosti. Praktickým řešením je přidávat mleté vařené skořápky z vajec nebo kostní moučku, ale vždy v odměřeném množství. Důležitý je i taurin, který se vařením částečně ničí. Bez něj může kočka oslepnout nebo mít problémy se srdcem. Některé kočky proto dostávají taurin v doplňcích, případně se do jídla přidávají vařená srdce, která ho obsahují přirozeně.
Základem každé domácí porce je kvalitní živočišná bílkovina. Vhodné je libové hovězí, drůbež, králík, ale i vnitřnosti jako srdce nebo játra. Játra však podávejte jen v malém množství, protože obsahují velké množství vitaminu A, který se v těle hromadí a může způsobit otravu. Maso vždy tepelně upravte, nejlépe vařením ve vodě bez soli, nebo pečením bez tuku. Syrové maso od neznámého zdroje přináší riziko parazitů a bakterií.
Domácí krmivo pro kočky není jen otázkou módy. Máte-li pod kontrolou suroviny, víte přesně, co zvíře dostane do misky. Kočka je ale striktní masožravec a její potřeby se výrazně liší od psa i od člověka. Nejde tedy o to uvařit „něco zdravého” z toho, co zbylo v kuchyni. Bez znalosti základních pravidel vzniká riziko, že jídelníček bude chutnat, ale postupně kočce ublíží.
