Zaštipování je důležitější než hnojen

Předpěstování začněte šest až osm týdnů před předpokládaným termínem posledních mrazů. Ve středních polohách to znamená výsev kolem poloviny března, v horách až začátkem dubna. Semena vysejte do lehkého substrátu do hloubky asi dvou až tří násobku jejich velikosti. Drobounká semena bazalky jen zlehka přitlačte, nezasypávejte. Nádoby umístěte na světlé místo s teplotou kolem 18 až 22 °C. Jakmile se objeví děložní lístky, teplotu snižte na 15 až 18 °C, jinak se rostliny vytáhnou do výšky a budou křehké.

Jak zalít, aby olej zůstal čirý a voňav

Pokud potřebujete hlubší zmlazení, rozdělte ho do dvou až tří sezón. První rok zkraťte jen polovinu starých výhonů, další rok druhou polovinu. Mezi řezy nechte rostlinu vždy alespoň šest týdnů zregenerovat. Odstřižené špičky můžete rovnou použít v kuchyni, ale nenechávejte je ležet na parapetu – přitahují vlhkost a plísně. Hustý rozmarýn je výsledkem trpělivosti a pravidelných malých zásahů, ne jednoho velkého řezu.

Typické chyby se opakují. Lidé kupují rostliny podle vzhledu, ne podle podmínek, které doma mají. Zalévají podle kalendáře místo podle stavu substrátu, takže v zimě přelévají a v létě nechávají přeschnout. Často také zapomenou na otáčení květináče, takže rostlina roste celá na jednu stranu. U květináčů bez drenáže se voda drží u kořenů a tiše je zahubí. A konečně, mnozí přesazují příliš brzy nebo do moc velké nádoby, kde substrát zůstává mokrý a kořeny zahnívají.

Bylinky na balkoně i v zahradě rostou rychle, ale stejně rychle ztrácejí chuť, když nemají dost živin. Organická hnojiva se rozkládají pomalu, takže nehrozí spálení kořenů ani přehnaný růst do zelené hmoty na úkor aromatických látek. Právě proto se pro tymián, bazalku, mátu nebo rozmarýn hodí víc než minerální soli.

Kdy je lepší sáhnout po tekutém výluhu Když bylinky pěstujete v květináči, kompost v malém objemu rychle vyčerpáte. Pomůže vodní výluh z kopřiv, kostivalu nebo slepičího trusu. Kopřivy naložte do sudu s vodou v poměru jedna ku deseti, nechte dva týdny kvasit, občas promíchejte a poté ředěním jedna ku pěti zalijte půdu. Kostival je vhodný pro rostliny, které potřebují víc draslíku — třeba pro bazalku v době sklizně. Slepičí trus je silný, ředí se jedna ku dvaceti a používá se maximálně dvakrát za sezonu.

Základem je kvalitní kompost. Ten zralý, tmavý a s vůní lesní hlíny zapracujte do povrchové vrstvy substrátu už při sázení, zhruba dvě hrsti na rostlinu. Během sezony pak stačí přidávat tenkou vrstvu kompostu každé čtyři až šest týdnů. Nikdy nedávejte kompost přímo ke stonku, nechte kolem něj dva centimetry volného prostoru, jinak začne stéblo zahnívat.

Dobrým pomocníkem je i dřevěný popel z Listnatého dřeva, ale jen v malém množství. Vápník a draslík prospějí tymiánu a oreganu, naopak bazalka a pažitka mají raději mírně kyselejší půdu, takže popel používejte střídmě. Pokud listy žloutnou od špiček, spíš než hnojit zkontrolujte zálivku a drenáž. Organické hnojení má smysl jen v půdě, která dýchá a není přemokřená.

Nejčastější chyba je hnojení „pro jistotu” každý týden. Přebytek dusíku u bylinek způsobí bujný růst listů, ale téměř žádné aroma. U máty a meduňky se navíc rozšíří kořeny tak agresivně, že vytlačí okolní rostliny. Dalším častým omylem je použití kompostu, který ještě není zralý — obsahuje semena plevelů a může přenášet plísně.

Při aplikaci výluhu vždy zalijte nejdřív čistou vodou, teprve pak hnojivem. Zabráníte tím popálení jemných kořenů. Hnojte ráno nebo večer, nikdy v poledne na přímém slunci. Po hnojení půdu zlehka prokypřete, aby se vlhkost dostala hlouběji.