Poslední krok je úklid a ochrana. Kovové části přetřete antikorozním nátěrem, dřevo olejem na venkovní použití. Na zimu balkon zbavte textilu, citlivé rostliny přemístěte ke zdi a květináče podložte, aby nepromrzly od podlahy. Pokud bydlíte ve větším domě, zjistěte si pravidla pro úpravy zábradlí a zavěšování předmětů – pokuta za neoprávněný zásah bývá vyšší než celá proměna.
Než koupíte jediné prkno, udělejte si rozpočet se dvěma položkami: materiál a rezerva. Rezerva není zbytečnost, ale povinnost. Ve starším bytě se téměř vždy objeví něco, co jste neviděli – shnilý trám, hliníkové rozvody, azbest v izolaci nebo nerovná podlaha. Počítejte s tím, že rezerva pohltí klidně deset až dvacet procent celkových nákladů. Kdo ji nemá, skončí v půlce práce a byt zůstane rozkopaný.
Šestý krok je redukce povrchů. Každá plocha, na kterou se dá něco položit, se dřív nebo později zaplní. Pokud máte v ložnici noční stolek, komodu i parapet, zvažte, zda všechny potřebujete. Jeden noční stolek stačí, pokud spíte sami. Parapet nechte prázdný nebo na něm mějte jen jednu rostlinu. Odkládací plochy v ložnici mají sloužit k odložení knihy a sklenice vody, ne k ukládání všeho, co doma nemá místo.
Vana má smysl tam, kde žijí malé děti, kde se někdo rád koupe, nebo kde chybí místo pro sušičku a potřebujete prostor na máchání prádla. Nese s sebou ale nároky na údržbu spár a vyšší spotřebu vody. Sprcha je praktičtější pro rychlé ranní použití, zabírá méně místa a snáz se udržuje. Pokud zvolíte sprchu, počítejte s tím, že dlažba musí mít sklon minimálně 1,5 procenta ke vpusti. U vany je zase klíčové, aby byl sifon přístupný, jinak při ucpaném odpadu rozbijete obklad.
Nejčastější chyby při využití prostoru pod scho
Rekonstrukce koupelny se nejvíc prodraží tam, kde se rozhoduje pozdě. Než se začne bourat, je nutné vědět, jak se bude v místnosti skutečně fungovat: kdo ji používá, v jakou denní dobu a co musí zvládnout. Praktický postup je změřit vše dvakrát, zakreslit skutečné rozvody vody a odpadu a teprve pak hledat dlažbu nebo baterii. Většina zbytečných nákladů vzniká právě v opačném pořadí.
Největší podíl rozpočtu spolkne podlaha. Dřevoplasty nebo dlažbu na terče zvládnete položit sami, pokud je podklad rovný a odvodněný. Před pokládkou zkontrolujte spád – voda musí odtékat od zdi, ne do ní. Typická chyba je položení dlaždic přímo na starý beton bez hydroizolace: po první zimě se objeví mapy a dlaždice se uvolní. Pokud je balkon panelový a nerovný, vyplatí se nejdřív vyrovnat podklad, jinak bude vše křivé.
Proměna balkonu nezačíná nákupem, ale měřením. Vezměte metr, zapište si šířku, hloubku, výšku zábradlí i vzdálenost k nejbližší zásuvce. Zjistěte, na kterou světovou stranu balkon míří – na severní straně se jinak daří mechu a vlhku, na jižní zase vše rychle vysychá. Fotky z různých úhlů pomohou, když budete později skládat jednotlivé prvky k sobě. Bez tohoto kroku skončíte s nákupy, které do prostoru nepasují, a to je nejdražší chyba.
Nábytek vybírejte skládací a z materiálu, který přežije mráz. Kov s práškovou barvou nebo masivní akát vydrží, levný ratan z PVC se po sezóně rozpadne. Místo dvou velkých křesel kupte dvě skládací židle a úzký stolek, který se vejde k zábradlí. Úložný prostor řešte bednou, která zároveň slouží jako lavice – uvnitř schováte nářadí, květináče i polštáře. Polštáře na zimu vždy noste dovnitř, jinak zplesniví i voduodpudivá tkanina.
Zábradlí, stěny a světlo rozhodují o pocitu z celku Zábradlí nezakrývejte masivními deskami, pokud nejste v přízemí nebo nemáte povolení. Odlehčené řešení je kombinace rákosové rohože a několika vertikálních lamel, které drží tvar a zároveň větrají. Stěny stačí omýt a natřít světlým odstínem; tmavé barvy prostor opticky zmenší. Na zeď připevněte mřížku na popínavé rostliny, ale počítejte s tím, že břečťan potřebuje dva roky, než něco zakryje. Světlo řešte solárními závěsnými lampičkami nebo páskem na baterie – vyhnete se vrtání a natahování kabelů přes dveře.
Rostliny vybírejte podle světla, ne podle vzhledu v obchodě. Na přímé slunce patří levandule, rozmarýn nebo okrasné trávy, do stínu břečťan, kapradiny a drobné keře. Květináče s podmisky nebo samozavlažovací, ale vždy s drenáží. Přelití zabije víc rostlin než zapomenutá zálivka. Bylinky pěstujte v jednom větším truhlíku, ne v deseti malých – lépe drží vlhkost a méně se přehřívají.
