V květináči používejte tekutá hnojiva určená pro bylinky a zeleninu, nebo univerzální hnojivo naředěné na poloviční doporučenou koncentraci. Zálivku s hnojivem aplikujte zhruba jednou za dva až tři týdny během aktivního růstu, tedy od jara do konce léta. Nikdy nehnojte do suchého substrátu – nejprve rostlinu zalijte čistou vodou, aby se kořeny nepopálily. Na záhonu je lepší pracovat s kompostem nebo dobře rozloženým hnojem zapracovaným do půdy před výsadbou. Během sezóny pak stačí přihnojit dvakrát až třikrát, například výluhem z kopřiv nebo zředěným tekutým hnojivem kolem rostlin, ne přímo na listy.
Hnojení držte na uzdě. Bylinky v truhlíku mají málo půdy, takže živiny rychle vyčerpají, ale přebytek dusíku způsobí, že vyženou bujné listy na úkor vůně a chuti. Stačí hnojit tekutým hnojivem pro bylinky jednou za dva až tři týdny, v zimě vůbec. Nikdy nehnojte do suché půdy – nejdřív zalijte, pak hnojte, jinak kořeny spálíte.
Kdy a kolik řezat, aby se rostlina nevysíli
Přezimování je kritický bod. Levandule v nádobě je náchylnější k promrznutí než ta v záhonu. Ideální je přesunout nádobu k jižní stěně, na chráněné místo, a obalit ji bublinkovou fólií nebo jutou. Zeminu zakryjte chvojím, ale rostlinu nechte dýchat. Zalévejte jen velmi málo, aby substrát nevyschl úplně, ale ani nezůstal mokrý. Pokud přezimujete v interiéru, hledejte světlé a chladné místo s teplotou kolem 5–10 °C; v teplém obývacím pokoji levandule oslabí a napadne ji molice.
Na co si dát pozor: bazalka pije hodně a vadne rychle, rozmarýn a tymián snesou sucho lépe, máta potřebuje stále vlhko. Nezalévejte studenou vodou přímo z kohoutku – nechte ji odstát přes noc, aby měla pokojovou teplotu. Tvrdá voda zanechává na povrchu půdy bílý povlak, který časem zvyšuje pH a blokuje příjem živin. Pokud se povlak objeví, seberte ho a vyměňte vrchní vrstvu substrátu.
