Volba barvy závisí na tom, zda chcete zachovat přirozenou kresbu dřeva, nebo ji zcela zakrýt. Lazurovací barvy (mořidla) pronikají do dřeva a zvýrazní jeho strukturu. Jsou vhodné pro kvalitní masiv. Krycí barvy (email) vytvoří neprůhledný film a hodí se na dřevotřísku, MDF nebo na nábytek, který je různě poskládaný z více druhů dřeva. Před nákupem barvy zkuste odstín na vzorku, ideálně na zadní straně nebo na odřezku stejného materiálu. Barva na monitoru nebo na vzorníku vypadá jinak než na hotovém kusu.
Ukládejte podle četnosti, ne podle velikos
Typická chyba je koupit tři kytky, položit je na parapet a čekat, že vznikne klid. Další chyba je umístit koutek ke zdroji hluku – k lednici, pračce nebo ke dveřím, kterými se neustále prochází. Vyhněte se také přeplnění: příliš mnoho předmětů na malé ploše vytváří nepořádek a mozek ho čte jako rušivý podnět. Držte se pravidla, že na ploše koutku má být maximálně jeden osobní předmět navíc – kniha, hrnek, deka.
Zóny místo pořádku podle velikos
Zásuvky a police organizujte podle frekvence, ne podle kategorií. Horní zásuvka u sporáku patří na lžíce a obracečky, ne na vzácné náčiní. Spodní police u dřezu na hrnce, které vytahujete každý den. Koření nad sporákem nebo v zásuvce pod ním, ne na druhém konci linky. Když se vám nádobí hromadí na lince, znamená to, že odkládací místo je daleko nebo plné.
Základem je rozdělit odpad ještě předtím, než ho vynesete. Do jedné velké nádoby nedávejte všechno smíchu. Pořiďte si několik menších košů nebo krabic, které umístíte na jedno místo – klidně do spíže, na balkon nebo do rohu kuchyně. Každá krabice bude mít svůj účel: plast, papír, sklo, kovy a zbytek. Nemusí jít o drahé nádoby, stačí pevné tašky nebo přepravky. Důležité je, aby byly snadno dostupné a označené.
Častou chybou je také to, že lidé nechávají odpad v původních obalech. Kelímek od jogurtu stačí opláchnout a zmáčknout, krabici od džusu rozložit. Tím ušetříte až polovinu místa. Stejně tak sklenice od okurek nemusí být vymyté do lesku, ale musí být zbavené zbytků. Kovové obaly vždy vyprázdněte. Pokud se vám nedaří udržet pořádek, zkuste jednou týdně udělat krátkou inventuru a přebrat, co jste za týden nashromáždili. Uvidíte, které složky vám zabírají nejvíc místa, a podle toho upravíte systém.
Mít doma pouze jednu nádobu na vylevkový odpad neznamená, že musíte rezignovat na třídění. Stačí změnit systém ukládání a využít prostor, který už máte. Většina domácností skončí u toho, že vše hází do jednoho koše, protože je to pohodlné. Přitom stačí zavést jednoduchá pravidla a během pár dní si zvyknete.
Praktický tip: používejte princip „co nejblíže”. Koš na plast dejte tam, kde vzniká nejvíc plastového odpadu – obvykle do kuchyně. Papír naopak tam, kde ho produkujete – k počítači nebo do obývacího pokoje. Sklo stačí menší nádoba, protože ho není tolik. Pokud žijete v malém bytě, využijte výšku – pověste tašky na dveře nebo je postavte na sebe. Někdy stačí jen jedna velká přepravka rozdělená přepážkou.
Nakonec pamatujte, že třídění nemusí být dokonalé. I když občas uděláte chybu, důležité je, že se snažíte. S jedním vylevkovým prostorem to jde, jen to chce trochu řádu a ochoty věnovat pár minut denně. Začněte dnes – klidně jen tím, že vedle koše postavíte druhou tašku na plasty. Uvidíte, že se to brzy stane samozřejmostí.
Na co si dát pozor: nenechávejte odpad v taškách příliš dlouho, hlavně v létě. Mastnota a zbytky jídla začnou rychle zapáchat a přitahovat hmyz. Proto každý druh odpadu, který může hnít, průběžně vynášejte. Stejně tak nestrkejte do jedné nádoby mokrý a suchý odpad – papír nasákne vlhkost a zplesniví. Pokud máte jen jeden vylevkový prostor, znamená to, že do něj budete chodit častěji, ale s menším množstvím. To je výhoda, ne nevýhoda.
Jak to udělat, aby se vám to nerozpadlo Největší chybou je snaha třídit příliš komplikovaně. Pokud máte jen jeden vylevkový prostor, zapomeňte na deset druhů plastů. Většina obcí dnes sbírá plasty smíšené, takže stačí oddělit to, co patří dohromady. Stejně tak papír a sklo. Kovový odpad bývá sbírán méně často, ale i pro něj si můžete vyhradit malou krabici, kterou vynesete jednou za čas. Zásadní je, abyste jednotlivé složky nehromadili přes sebe – například mastný papír od pizzy znehodnotí celý balík papíru.