Židle s plochým balením se rozkládá a skládá pořád stejně, ať jde o jídelnu, kancelář nebo obývák. Rozdíl je jen v tom, jestli má opěrku, područky a jaký typ spojů výrobce použil. Než začnete cokoli povolovat, položte židli na bok na měkkou podložku. Koberec nebo deka zabrání poškrábání laku i podlahy. Připravte si imbusový klíč, křížový šroubovák a malou misku na díly. Právě ztracené šroubky jsou nejčastější důvod, proč se židle později nedá složit zpět.
Po příjezdu obaly sundejte až na místě, ne dříve. Při vybalování postupujte pomalu a odstraňujte pásku kolmo k povrchu, abyste nestrhli lak. Pokud se i přes veškerou péči objeví prasklina, nepropadejte panice – menší vrypy se dají zakytovat a přelakovat. Větší zlomeniny už ale znamenají výměnu dílu. Prevence je vždy levnější než oprava, a tak si na balení vyhraďte dost času a materiálu předem.
Police a lišty patří k nejčastěji poškozeným kusům nábytku při stěhování. Důvod je prostý: jsou dlouhé, tenké a často vyrobené z laminované dřevotřísky nebo masivu, které nesnesou tlak v jednom bodě. Samotné zabalení není složité, ale chce to správný materiál a trochu trpělivosti. Základem je nikdy nepřepravovat police volně ložené v dodávce bez obalu – stačí jeden náraz a hrana se odštípne nebo praskne celá deska.
Odšroubujte všechny vruty, které drží sedák k rámu. Šrouby dávejte do uzavíratelného sáčku nebo do kelímku — ztráta jednoho vrutu znamená, že židle už nebude pevná. Pokud jdou vruty ztuha, použijte kapku oleje na závit, ne hrubou sílu. U některých židlí drží nohy v rámu jen na tlak a kolík. Ty se vytahují tahem přímo, bez kroucení. Kroucením byste zlomili kolík v otvoru a oprava by pak byla pracná.
Pokud mezera zůstává jen v jednom rohu, řešením je vyrovnávací klín přišroubovaný ze spodní strany. Vyrobte ho ze stejného materiálu, jako je deska, a načasujte ho tak, aby kopíroval tvar mezery. Klín připevněte vruty zespodu, ne z horní plochy — vyhnete se viditelným stopám. Vrut musí být kratší, než je tloušťka desky, jinak vyleze na povrch. Před vrtáním si hloubku označte páskou na vrtáku.
Skříňové díly skládejte na sebe přes proklady. Nikdy nedávejte dřevo přímo na dřevo, ani na krátkou cestu. Mezi jednotlivé kusy vložte karton nebo molitan. Velké skříně je lepší rozložit na jednotlivé desky a spojovací materiál zabalit zvlášť. Pokud to konstrukce nedovolí, obalte celek a pevně stáhněte stahovací páskou – ale ne přes hrany, tam by se zařízla. Pásku veďte v místech, kde je pod ní tlumicí vrstva.
U tohoto typu uchopte zásuvku oběma rukama za bočnice a současně stiskněte pojistky na obou kolejnicích. Páčku na levé straně tlačte dolů, na pravé nahoru, případně obě stejným směrem – záleží na výrobci. Jakmile pojistka povolí, zásuvka se posune o několik milimetrů dopředu a pak ji vytáhnete plynulým tahem k sobě. Netlačte na ni shora ani ji nevyklápějte do stran, jinak se kuličky v kolejničce rozsypou a vedení zničíte.
Další častou chybou je použití vázacích pásků přímo přes obal. Ty se zařezávají do fólie a při utažení mohou police zmáčknout. Místo toho použijte popruhy s širokým pásem nebo obyčejný provaz, ale podložte ho kusem kartonu. Pokud přepravujete lišty v autě, nepokládejte je na hranu mezi těžké předměty. Vždy je zajistěte proti posunu – stačí je položit na dno a shora zatížit lehčími věcmi, které je přitlačí.
Ochrana hran rozhoduje o všem Rohy a hrany nesou největší riziko. Stačí náraz do futer a je vyloupaný lak. Na hrany proto nejdřív nalepte několikanásobnou vrstvu papírové pásky nebo je obalte bublinkovou fólií a přetáhněte páskou. Teprve potom přijde na řadu zbytek plochy. Na rovné desky se osvědčila bublinková fólie v kombinaci s vlnitou lepenkou. Fólie tlumí nárazy, lepenka drží tvar a chrání před odřením. Vrstvy ale nepřehánějte – příliš mnoho materiálu znamená, že díly do sebe nebudou pasovat a při nakládání se posunou.
Při nakládání myslete na to, že těžké kusy patří dolů a lehké nahoru. Nábytek nikdy nestavte na nohy ani na hranu, pokud k tomu není konstruovaný. Ve voze ho zajistěte tak, aby se nemohl posunout při brzdění. Typická chyba je nechat nábytek volně ložený s tím, že cesta je krátká. Právě krátké cesty končí nárazem do bočnice při prudkém zabrzdění.
Dřevěný nábytek se při stěhování poškodí nejčastěji kvůli tomu, že se podcení ochrana hran a spojů. Přitom stačí dodržet několik zásad a nábytek přežije i cestu dodávkou po rozbité silnici. Základem je pochopit, že dřevo pracuje s vlhkostí a teplotou. Nábytek proto nikdy nebalte do igelitu natěsno – pod fólií se sráží voda a povrch může zbělat nebo nabobtnat.
