Nejprve uzavřete přívod vody a vypusťte nádržku. Sundejte staré prkénko a vyčistěte dosedací plochu mísy. Na novém prkénku nasaďte těsnění a přiložte ho tak, aby tryska směřovala do středu mísy. Šrouby utahujte křížem a jen tak, aby se plast neprohl. Připojte hadici k přívodu studené vody přes uzavírací ventil s filtrem. Těsnění musí být nové, staré gumičky jsou častou příčinou kapek pod prkénkem. Elektrickou část zapojte až po dokončení vodovodního spoje a zkontrolujte, že kabel není nikde přiskřípnutý.

Na co si dát pozor u pásků a těsněn

Výškově nastavitelný stůl se nejčastěji kupuje podle desky a motoru, ale výsledný dojem z používání rozhoduje něco jiného: tuhost rámu při horní poloze a způsob, jakým je deska k němu připevněná. Slabý rám se při stání rozkmitá do stran už při psaní, natož když se do něj opřete. Proto nejdřív řešte, jestli rám unese váhu desky, monitorů a ramen v maximální výšce bez vaklání. Výrobci uvádějí nosnost obvykle pro dolní polohu, což je zavádějící. Ptejte se na nosnost ve výšce, ve které budete skutečně pracovat.

Nejprve si ujasněte, co potřebujete. Na stěnu za postel nebo za skříň stačí tenká korková role o tloušťce dva až tři milimetry, kterou koupíte v metráži. Ta ale hluk neutlumí, pouze ho mírně rozptýlí a zakryje. Pokud jde o skutečný zvuk, potřebujete korkové desky o tloušťce minimálně čtyři až šest milimetrů, ideálně v kombinaci s podkladovou vrstvou z měkké korkové drti. Ta má otevřenou strukturu a pohlcuje střední a vyšší frekvence – tedy řeč, televizi, štěkot psa. Hluboký bas z hudby nečekejte, na ten je potřeba hmota a vzduchová mezera.

Začněte podlahou. Beton nebo lepenka po letech vypadají unaveně a studí. Nejrychlejší řešení je dřevěný rošt z modřínu nebo terasová dlažba do suchého lože — pokládá se bez lepidla, takže ji zvládnete za odpoledne a při stěhování ji odnesete. Před pokládkou podlahu odmastěte a vyspravte praskliny. Nepoužívejte koberec, na balkoně navlhne a pod ním začne plesnivět. Rošt nesmí ležet přímo na zemi, jinak pod ním zůstane voda.

Nejčastější chyby vznikají z spěchu: řezání tupým kotoučem, chybějící podpěra pod deskou, řezání „na pohledovou stranu” a příliš rychlý posuv. Další častou chybou je řezání více dílů najednou bez pevného svěráku – desky se posunou a díly mají jiné rozměry. Vyplatí se nejprve zkušební řez na odřezku a teprve pak řezat ostré díly. Pokud si předem připravíte podložku, pásku a svěrky, bude hrana šuplíku čistá a spoj sedne napoprvé.