Když se polohou světla odlesk nepodaří odstranit, přichází na řadu rozptyl. Přímý zdroj světla nahraďte měkkým, plošným světlem. Stačí před lampu umístit bílý papír, průsvitný plast nebo látku. Světlo se rozloží do více směrů a odlesk se změní v jemný přechod. Pozor na příliš silný rozptyl – deska pak vypadá plošně a ztratí strukturu. Ideální je kombinace: jeden měkký zdroj z boku a druhý velmi slabý doplňkový zdroj zepředu.
Většina koupelen má nahoře jednu teplou žárovku. Výsledek: doma vypadá pleť hladce a svěže, na ulici pak podklad žloutne nebo je ho málo. Řešení není kupovat dražší kosmetiku, ale upravit osvětlení. Vyměňte žárovku nad zrcadlem za neutrální bílou s teplotou kolem 4000 K. Ta je kompromisem — není tak studená jako ordinace, ale nezkresluje barvy tak jako klasická teplá.
Pro výsledný komfort je důležité i rozložení světla. Místo jedné centrální bodovky dejte přednost několika menším, které vytvoří rovnoměrnou hladinu. Pokud potřebujete zdůraznit pracovní plochu, přidejte samostatný okruh. Tím získáte možnost rozsvítit jen část místnosti. Počet okruhů plánujte podle zvyklostí v domácnosti, ne podle toho, co je zrovna moderní. Dobře navržené rozestupy a počet bodovek se poznají tak, že si jich nikdo nevšimne – prostě to svítí tam, kde je potřeba.
U stropů se sádrokartonovým podhledem je potřeba myslet na nosnou konstrukci. Bodovky nesmí kolidovat s profily, jinak je nelze zapustit. Rozestupy je proto nutné sladit s rastrem podhledu ještě před montáží. U betonového stropu zase hraje roli hloubka svítidla a možnost vrtání. Vždy si ověřte, zda zvolené bodovky mají dostatečnou krytí IP vzhledem k místnosti, zejména v koupelně nebo nad kuchyňskou linkou.
Častou chybou je zapomenout na budoucí nábytek. Rozmístění se dělá před jeho koupí, ale konečný dojem určuje právě on. Proto je vhodné zakreslit si půdorys i s plánovaným stolem, postelí nebo linkou a bodovky přizpůsobit. Další častá chyba je příliš mnoho svítidel na malé ploše. Vzniká přebytek světla, který se nedá regulovat, pokud nejsou bodovky na stmívači. Právě stmívač je u většího počtu prakticky nutností, jinak bude místnost večer působit jako kancelář.
Jak spočítat počet bodovek podle plochy Nejprve změřte místnost a určete, kolik světla potřebujete. Pro běžný obytný prostor se počítá zhruba jedna bodovka na 1,5 až 2 m² plochy, u kuchyně nebo pracovny to může být hustší. Poté rozdělte svítidla rovnoměrně, ne do pravidelné mřížky za každou cenu. V obdélníkové místnosti vypadá lépe řada po delší ose, případně dvě řady symetricky ke středu. Vyhněte se umístění přímo nad hlavou při sezení na pohovce nebo u jídelního stolu, kde by světlo oslňovalo. Stejně tak neumisťujte bodovky těsně ke stěnám, pokud nemají sloužit jako nástěnné osvětlení.
Typické chyby se opakují. První je příliš mnoho vypínačů bez označení – host zkouší všechny a nakonec rozsvítí něco jiného, než chtěl. Druhou chybou je osvětlení, které svítí tam, kam nemá – například přímo do očí vsedě. Třetí je chybějící nouzové nebo orientační světlo na cestě k východu. Čtvrtou chybou je, že personál sám neví, jak světla přepínat, a při dotazu hosta improvizuje. Sjednoťte proto ovládání tak, aby fungovalo stejně na všech místech.
Kam světlo umístit, aby neoslňovalo Nejčastější chyba je svítidlo přímo v ose pohledu, tedy ve výšce očí. Zrcadlo pak odráží jasný zdroj a při holení nebo líčení vzniká ostrý kontrast. Svítidlo dejte buď nad horní hranu zrcadla, nebo po stranách ve výšce přibližně 170 až 180 centimetrů od podlahy. V úzkém prostoru se osvědčilo světlo směřující dolů nebo mírně ke zdi. Difuzní kryt rozptylí paprsky a odstraní tvrdé stíny pod očima.
Bodovky ve stropě vypadají jednoduše, dokud nepřijde na řadu jejich rozmístění. Příliš daleko od sebe působí strop prázdně, příliš blízko zase vzniká přeplácaná plocha, která zbytečně spotřebovává svítidla i kabely. Rozhodující je účel místnosti a výška stropu. Pro základní orientaci platí, že v obytných místnostech se osvědčuje rozestup přibližně 80 až 120 cm mezi jednotlivými svítidly, u vyšších stropů nad 3 metry se vzdálenost úměrně zvětšuje. Vždy ale platí, že rozměr místnosti je důležitější než univerzální tabulka.
U úzkého prostoru se vyhněte svítidlům, která vyčnívají do stran. Rameno délky 30 centimetrů se v koupelně o šířce 90 centimetrů promění v překážku, do které narazíte loktem při čištění zubů. Vhodnější jsou tělesa s krátkým výstupkem nebo ta, která kopírují rovinu zdi. Pokud zrcadlo končí těsně u rohu, zvažte svítidlo umístěné přímo nad zrcadlem, ne vedle něj. Tím získáte rovnoměrné světlo na obličej a uvolníte boční prostor.
