Mnoho lidí si ráno nalíčí pleť před zrcadlem v koupelně a odchází s pocitem, že je vše v pořádku. Po příchodu do práce nebo na denní světlo ale zjistí, že make-up je příliš tmavý, podklad se leskne nebo naopak chybí krytí. Příčinou není špatný produkt ani náhodná chyba. Rozdíl vzniká tím, že každý zdroj světla má jinou barevnou teplotu a jinak zobrazuje odstíny pleti. Pokud tomu porozumíte, můžete líčení i výběr produktů přizpůsobit tak, aby výsledek obstál v běžném prostředí.
Barevná teplota se udává v kelvinech a určuje, zda světlo vypadá teple (žlutě až oranžově) nebo studeně (modře až bíle). Klasická žárovka má zhruba 2700 K, teplá bílá LED kolem 3000 K, neutrální bílá 4000 K a denní světlo se pohybuje mezi 5000 a 6500 K. Čím nižší teplota, tím více žlutého podtónu světlo má. To zásadně mění to, jak vnímáte barvu své pleti i make-upu. Žluté světlo podtón sjednotí a přidá pleťi teplý nádech, modřejší světlo naopak vynese do popředí červené a růžové odstíny.
Úhel světla se dá změnit i bez výměny podlahy Pokud odlesk vzniká od okna, pomůže posunout zdroj nebo změnit jeho charakter. Závěs, rolety nebo přesun lampy mimo osu pohledu sníží přímý dopad. U stropního svítidla zkuste jinou teplotu světla a jiný úhel nasměrování. Bodové světlo mířící kolmo na podlahu vytvoří ostrý odlesk vždy. Světlo rozptýlené přes strop nebo ze strany se odrazí měkčeji a oko tolik neoslní.
Než se pustíte do líčení, podívejte se, v jakém světle se vlastně malujete. Teplota světla u zrcadla rozhoduje o tom, jak pleť uvidíte, a tedy i o tom, jak silnou vrstvu podkladu nanesete. Teplé světlo (kolem 2700–3000 K) přidává do tváře žlutý a oranžový nádech a nedostatky spíš schová. Studené světlo (nad 5000 K) je nemilosrdné: zvýrazní každý pupínek, šupinku i modré kolečko pod očima. Denní bílé světlo kolem 5000–5500 K se nejvíc blíží tomu, co s vámi uvidí ostatní venku.
Jak upravit osvětlení a nastavení obrazov
Lesklá podlaha působí reprezentativně, dokud se na ní nezačnou odrážet okna, lampy a protější stěny. Odlesk není vada materiálu, ale geometrická záležitost: hladký povrch odráží světlo pod stejným úhlem, pod jakým na něj dopadá. Jakmile se oko dostane do tohoto úhlu, vidí místo podlahy zrcadlo. Klouzavý odlesk navíc mění vnímání hloubky, takže hrana schodu nebo přechod mezi materiály může zmizet.
Nakonec myslete na to, že pleť se v průběhu dne mění. Ráno bývá světlejší a méně prokrvená, odpoledne se mohou objevit červené tóny. Proto je dobré mít po ruce dva odstíny podkladu a míchat je podle potřeby. Pokud používáte korektor, nanášejte ho až po podkladu a vždy ho rozetřete do ztracena. Přirozený vzhled nevzniká přesností na jednu vrstvu, ale schopností přizpůsobit se světlu, ve kterém se právě nacházíte.
Praktický trik při údržbě: po umytí nechte podlahu dokonale uschnout a teprve potom ji přeleštěte. Zbytky vody a čisticího prostředku vytvářejí na lesku mapy, které odlesk znásobí. Hadr, který pouští vlákna, udělá totéž. Na vysoce leské povrchy stačí měkká mikrovláknová utěrka a čistá voda, případně prostředek určený přímo pro daný typ povrchu. Univerzální čističe s voskem odlesk zhorší, protože vytvoří nerovnoměrný film.
Nejčastější chyba je snažit se odlesk potlačit silnějším matováním celé plochy. Matný lak sice rozptýlí světlo, ale zároveň ztratí hloubku a snadno se do něj zažerou šmouhy. Lepší je nejdřív zjistit, odkud světlo přichází. Stoupněte si do míst, odkud se po podlaze chodí nejčastěji, a sledujte, ve kterém místě vás odlesk oslní. Většinou jde o jeden konkrétní směr, ne o celou místnost.
Shrnutí je jednoduché: zhasínejte cíleně, ne zběsile. Sledujte, jaký typ světla máte, jak dlouho v místnosti pobýváte a jak často se do ní vracíte. U krátkých odchodů nechte svítit, u delších zhasněte. Tím ušetříte energii i životnost svítidel a vyhnete se zbytečným výměnám. Pokud si nejste jistí, začněte u LED, ty snesou téměř cokoli, a u zářivek se držte delších intervalů.
Typickou chybou je spoléhat se pouze na jedno zrcadlo a jeden zdroj světla. Další častou chybou je výběr podkladu podle odstínu na ruce. Kůže na ruce má jinou barvu i strukturu než obličej, proto vždy testujte na čelisti nebo na krku. Pokud si nejste jistí, zvolte o půl stupně světlejší odstín, protože tmavý podklad na denním světle vytváří ostrý přechod a působí unaveně. Stejně tak se vyhněte silnému vrstvení pudru – v teplém světle není vidět, ale na denním světle zvýrazní každou suchou šupinku.
U nových podlah se vyplatí volit stupeň lesku podle místnosti, ne podle vzorku v showroomu. Vzorek ležící na polici odráží světlo jinak než podlaha položená na zemi. Do chodeb a kuchyní, kde se svítí i večer, se hodí nižší lesk. Do obývacích pokojů s velkými okny zase pomůže povrch, který odlesk rozptýlí do stran. Stejný materiál ve dvou různých místnostech může vypadat úplně jinak.
