U hotových prostěradel rozhoduje poměr stran a hloubka kapsy. Výrobci uvádějí rozměr ložné plochy, ale kapsa bývá hlubší, než se zdá. Prostěradlo 90×200 cm s kapsou 30 cm zvládne matraci 90×200×25 cm i s rezervou, ale na matraci 90×200×30 cm bude těsné. Doporučuji kapsu o 2–3 cm hlubší, než je výška matrace. Pokud máte matraci s pamišťovým jádrem a nafukovacím rámem, počítejte i s tím, že se okraj vytlačí výš. U dětských postelí a kolejí platí totéž, jen v menším měřítku.
Polštář, na kterém skutečně spíte, ovlivňuje víc než dekorace. Mnozí si do ložnice pořídí sadu malých barevných polštářků, ale přes noc pod hlavou skončí jeden zmuchlaný kus. Pokud chcete, aby výběr dával smysl, oddělte dvě role: polštář na spaní a polštáře dekorativní. Zaměňovat je znamená ráno se budit s tuhou šíjí a večer znovu přerovnávat hromadu, která nemá oporu.
Posledním krokem je správné skladování. Uložte záclony vyprané a dokonale suché, nikdy ne vlhké. Vlhko v uzavřené skříni vytváří plíseň, která se projevuje jako šedožluté skvrny. Mezi jednotlivé kusy vložte bílý papír, ne noviny – tiskařská barva se časem přenese do látky. Pokud si udržíte tento postup dvakrát ročně, zůstanou záclony bílé bez agresivní chemie a bez zbytečného opakovaného praní.
Před prvním použitím ručník vyperte – odstraníte výrobní apreturu, která snižuje savost a dráždí kůži. Perte na teplotu uvedenou na štítku, obvykle 40–60 °C, bez aviváže. Aviváž obalí vlákna a ručník přestane sát; místo ní použijte ocet v dávce místo změkčovače. Sušte rozložený nebo na šňůře, nikdy ne v přeplněné pračce, kde se vlákna zmáčknou do tuhé hroudy.
Na zažloutlé záclony pomůže máčení v roztoku kyslíkového bělidla přes noc. Rozpusťte ho v teplé vodě podle návodu, ponořte záclony a nechte působit alespoň osm hodin. Chlorové bělidlo použijte jen výjimečně a nikdy na syntetiku – způsobuje žluté skvrny, které už nejdou odstranit. Pokud záclony po vyprání stále vypadají šedě, problém není ve špíně, ale v usazeném vodním kameni. Pomůže máčení v roztoku kyseliny citronové nebo octa.
Celoroční přikrývka má vydržet teplo i chlad, ale většina lidí si ji vybere podle toho, jak vypadá na posteli nebo jak je levná. To je první chyba. Celoroční přikrývka není kompromis mezi letní a zimní, ale samostatná kategorie, která má smysl jen tehdy, když sedí tloušťka, výplň a prodyšnost. Pokud si ji koupíte jen proto, že má na obalu nápis „celoroční”, často skončíte tak, že se v zimě třesete a v létě se pod ní potíte.
Během sušení záclony nevěšte na přímé slunce. Ultrafialové záření bílou látku postupně ničí a ta dostává krémový odstín. Sušte je rozložené nebo volně pověšené ve stínu, ideálně na vzduchu. Žehlete je přes tenkou bavlněnou látku nebo v páře, žehlička s nánosy vodního kamene totiž na bílé tkanině zanechá rezavé pruhy. Síťované záclony žehlete jen lehce, jinak ztratí tvar.
Záclony zežloutnou nejčastěji kvůli prachu, mastnotě z kuchyně a slunečnímu záření. Než je strčíte do pračky, důkladně je protřepejte venku nebo v koupelně, aby se zbavily volného prachu. Prach ve vodě vytvoří šedý kal, který se usadí ve vláknech a bílá barva tím trpí. Před praním také zkontrolujte štítky na okraji – některé materiály nesnesou vyšší teplotu a žloutnutí pak způsobí samotné praní, ne špína.
Teplota a máchání rozhodují o výsledku Bavlněné a lněné záclony snesou teplotu kolem šedesáti stupňů, syntetické jen třicet až čtyřicet. Pokud si nejste jistí, zvolte nižší teplotu a přidejte jeden prací cyklus navíc. Vždy zapněte funkci máchání navíc – zbytky pracího prostředku ve vláknech po čase zežloutnou samy o sobě. Aviváž nepoužívejte vůbec, obalí vlákna a brání proniknutí kyslíkového bělidla, které je pro obnovu bílé klíčové.
Častou chybou je kombinace silné záclony s tmavým závěsem ve stejném okně bez ohledu na denní dobu. Výsledkem je šero i v poledne a zbytečné svícení. Další chyba: záclona zavěšená těsně u skla bez odstupu. Vzniká kondenzace, látka vlhne a na okně se tvoří plíseň. Řešením je držák nebo kolejnice posunutá alespoň několik centimetrů od rámu.
Délka, šířka a materiál rozhodují o výsledku Šířka látky má být alespoň dvojnásobkem šířky okna, u hustých vzorů i trojnásobkem. Když koupíte přesně na míru, po nařasení vznikne plochý, napnutý pruh a záclona ztratí objem. Délku volte podle toho, zda chcete záclonu jen k parapetu, k podlaze, nebo nechat mírně přebytek. Příliš dlouhá záclona se válí po zemi, chytá prach a rychle se špiní; příliš krátká působí, jako by chyběla.
