Záclona může končit u parapetu, ale závěs by měl sahat na podlahu – ideálně 1 až 2 cm nad ni. Kratší závěs opticky snižuje strop a působí jako zbytek z jiné místnosti. Pokud máte radiátor pod oknem, nechte závěs končit nad ním, jinak usměrníte teplo přímo do textilie a zbytečně topíte. U francouzských oken nebo balkonových dveří zvolte závěs do poloviny skla, který se dá snadno odhrnout, a záclonu ve stejné délce, aby linie zůstala čistá.
Typická chyba je koupě „očistného” předmětu od pouličního prodejce. Nikdy nekupujte mince, svíčky ani amulety s tvrzením, že vás zbaví smůly. Nejde o cenu, ale o princip: žádný předmět nemá vliv na historii místa. Pokud už něco chcete, kupte si běžnou svíčku v trafice a zapalte ji doma. Ušetříte a nepodpoříte podvodníky.
Po výměně nechte sedačku dva dny v suché místnosti, než na ni začnete sedat. Nová výplň se musí usadit a ztratit výrobní vlhkost. Pokud po dvou dnech ucítíte chemický zápach, větrejte další den. Teprve pak potah nasaďte a rozložte tlak rovnoměrně. Sedačka, která drží tvar a voní neutrálně, vydrží další roky. Ta, která voní po starém prachu, i když vypadá dobře, je jen na cestě k výměně.
Staroměstské náměstí v Praze přitahuje davy, ale málokdo tuší, že severozápadní roh u radnice byl po staletí místem poprav. Řada lidí tomu nevěří, přesto se při prohlídce dopouští stejných chyb, které je stojí klid i peníze. Nejde o duchy, ale o konkrétní místa a rituály, které si návštěvníci pletou s turistickou atrakcí.
Typická chyba je příliš mnoho textilie. Řasení stačí dvojnásobek šířky tyče u záclony a 1,5násobek u závěsu. Větší množství zbytečně zakryje okno a místnost zmenší. Druhá chyba je společná kolejnice pro obě vrstvy – záclona se pak mačká do závěsu. Použijte dvě lišty nebo dvě tyče nad sebou s odstupem alespoň 8 cm. Třetí chyba je zanedbané žehlení: pomačkaná záclona shodí i drahý závěs. Před zavěšením textilie vyperte nebo napařte podle pokynů výrobce a nechte je dva dny vyvěsit, aby se srovnaly.
Než se do výměny pustíte, zkontrolujte, zda je opotřebená jen výplň, nebo i pružiny. Zmáčkněte sedák oběma rukama vedle sebe. Pokud ucítíte tvrdé body, které se nehýbou, pružiny drží. Pokud se ozve vrzání nebo je povrch měkký bez odporu, práce bude větší. U výměny platí, že nová výplň musí mít stejnou tloušťku jako původní, jinak potah nesedne. Měřte vždy uprostřed, ne na okraji, kde je výplň přirozeně stlačená rámem.
U zatékání platí, že se musí objevit místo vstupu vody. Zkontrolujte práh zvenku, jestli není popraskaný nebo utržený tmel. Podívejte se na fasádu nad dveřmi, jestli nemá trhlinu, kterou do zdiva zatéká. Někdy stačí znovu utěsnit spáru mezi rámem a zdí kvalitním tmelem, jindy je potřeba sáhnout po stavebním řešení. Pokud voda prosakuje pode dveřmi, pomůže nový práh nebo úprava spádu dlažby před vchodem.
Když vůně prozradí víc než oči Vůně je spolehlivější ukazatel, ale musíte ji hledat nosem, ne očima. Přivoňte k sedáku v místě, kde se nejvíc sedí, a pak k přednímu lemu. Opotřebená výplň často voní po starém prachu, po zatuchlém textilu nebo slabě po kůži, i když je sedačka látková. Někdy ucítíte i kovový nádech, který vzniká, když se rozpadlá pěna míchá s vlhkostí. Čichněte také k prostoru mezi sedákem a opěradlem. Právě tam se drží vlhkost a rozpadlá výplň tam začne plesnivět. Pokud vůně připomíná zatuchlý sklep nebo mokrý karton, výplň je na konci životnosti.
Nejprve si sedačku prohlédněte z boku, ne zepředu. Postavte se tak, abyste viděli na linii sedáku a opěradla. Opotřebená výplň se projeví jako mělká prohlubeň v místě, kde se sedí nejčastěji. U gauče se to pozná tak, že sedák už není v rovině s rámem, ale propadá se o dva až tři centimetry. U křesla zase bývá znát mírné vyboulení na straně, kde výplň tlačí na látku zevnitř. Pokud se tvar po zmáčknutí nevrací do původní podoby do deseti sekund, je výplň unavená.
Výplň sedačky nemizí naráz. Nejprve ztratí pružnost, pak se začne drolit a nakonec se z ní stane prach, který se usazuje v látce i v potahu. Rozpoznat opotřebenou výplň podle tvaru je snadné, pokud víte, kam se dívat. Podle vůně to jde ještě dřív, než si sednete.
Pozor na dva typické omyly. První: lidé si myslí, že stačí vyprat potah. Jenže praním se dostane vlhkost hlouběji do výplně a ta se rozpadne ještě rychleji. Druhý: někteří výplň „vyztuží” tím, že pod ni strčí desku nebo polštář. Tím sice sedák na chvíli zvednou, ale tlak se přenese na rám a ten praskne. Pokud už výplň ztratila tvar i vůni, výměna je jediné řešení, které vydrží.
