Kdy přesazovat a kdy jen přihnoj
Nastavení expozice je nejčastější kámen úrazu. Měsíc v úplňku je jasnější než okolní obloha. Začněte s clonou f/8, ISO 100 a časem 1/125 s. Pak zkontrolujte histogram – nesmí být vpravo přepálený. Pokud je Měsíc spálený, zkraťte čas. Pokud je tmavý, přidejte čas nebo ISO. Vyhněte se automatickému režimu, foťte v manuálním nebo v režimu priority clony s kompenzací expozice.
Nábytek, který nezabírá pů
Druhým signálem je samotné topítko. Pravidelně kontrolujte, zda se jeho povrch neobjevují praskliny, bílé usazeniny nebo známky koroze. Skleněné topítko s prasklinou může kdykoli prasknout úplně a ohrozit elektrickým proudem. Také sledujte, zda topítko po zapnutí hřeje rovnoměrně. Položte ruku na jeho povrch – pokud jsou některá místa výrazně teplejší, topné vlákno je poškozené. V takovém případě okamžitě vyměňte.
Sušte v temnu a bez průvanu, který by rozfoukal jemné části. Pokud použijete troubu nebo elektrickou sušičku, nastavte nejnižší možný stupeň a nechte dvířka pootevřená. Listy během sušení neobracejte příliš často, každý dotek uvolňuje silice. U větších listů, jako má máta nebo šalvěj, oddělte lístky od stonku ještě před sušením – uschne to rychleji a rovnoměrněji.
Třetím signálem je spotřeba energie. Pokud máte možnost odečítat spotřebu, sledujte, zda se nemění. Selhávající topítko často spotřebovává méně, protože topné vlákno už nevede plný proud. Naopak topítko, které spotřebovává více, může mít zkratovaný termostat a hrozí přehřátí. Ideální je měřit spotřebu jednou měsíčně a porovnávat hodnoty. Bez měřiče stačí poznamenat si, jak dlouho topítko svítí – náhlé zkrácení nebo prodloužení doby svícení je varovný signál.
Způsob sušení volte podle toho, co chcete uchovat. Druhy s tuhými listy a vyšším podílem silic – tymián, oregano, rozmarýn, šalvěj – snášejí svazování do trsů a věšení ve stínu. Měkké bylinky jako máta, meduňka nebo bazalka se v trsech snadno zapaří a zplesniví, proto je rozprostřete v tenké vrstvě na síto nebo papír. Teplota by se měla držet mezi 30 a 40 °C, na tmavém a dobře větraném místě. Přímé slunce barvy i vůni spolehlivě zničí.
Kdy je bylinka suchá a kdy už jen prach Ideální stav poznáte podle stonku, ne podle času. Tenký stonek se má zlomit s tichým lomem, ne ohýbat jako guma. List musí být suchý na dotek, ale ještě držet tvar. Kdo suší příliš dlouho, dostane hmotu bez vůně, která se při rozdrcení rozpadá na prach. Naopak nedosušená bylinka v uzavřené nádobě začne do týdne plesnivět. Právě tohle je nejčastější důvod, proč domácí zásoby končí v koši – lidé skladují příliš brzy.
Největší chyba při sušení bylinek není v technice, ale v čase. Kdo sklízí aromatické bylinky v poledne, připraví se o většinu silice, která se do listů nastřádala během dopoledne. Sklízejte brzy ráno, jakmile oschne rosa, ale ještě než slunce začne pálit. Platí to pro mátu, tymián, oreganum, šalvěj i bazalku. U bazalky navíc pozor na chlad – při teplotách pod 12 °C listy černají, takže ji nenechávejte přes noc venku.
Kontrolujte zásoby dvakrát ročně. Když bylinka ztratí barvu do hněda nebo vůni při rozemnutí mezi prsty, patří do kompostu, ne do jídla. Menší množství usušte najednou a doplňujte průběžně. A pokud chcete opravdu intenzivní aroma, část úrody zamrazte v oleji nebo v kostkách ledu – na vaření se sušená bylinka hodí, ale do studené kuchyně je mražená často věrnější.
Skladujte jen dokonale vychladlé bylinky. Teplá hmota v dóze zvlhne vlastní parou. Vhodné jsou tmavé sklenice s těsným uzávěrem, naplněné co nejvíc, aby v nádobě zůstalo minimum vzduchu. Celé listy vydrží déle než drcené, protože mají menší povrch, ze kterého se silice odpařují. Drcení dělejte až při vaření. Nádoby postavte do chladné a tmavé spíže, ne nad sporák ani na parapet.
