Doplňkové světlo měňte podle denní doby. Večer stačí zapnout jen pásek nad deskou a malé světlo u jídelního koutu. Tmavé stěny a skříně pohlcují světlo, proto do malé kuchyně patří spíš světlé, matné povrchy. Lesk sice odráží světlo, ale vytváří ostré odlesky a ruší. Zrcadlová nebo skleněná plocha na jedné stěně dokáže místnost opticky prodloužit, pokud není přímo proti světlu, které by vás oslňovalo.
Hromadu nikdy nezakrývejte plachtou přes celou plochu. Plastová plachta udrží vlhkost uvnitř a dřevo pod ní začne plesnivět. Zakryjte pouze vrchní část, a to tak, aby plachta přesahovala jen pár centimetrů přes okraj. Ještě lepší je pevná stříška z prken nebo vlnitého plechu, která odstíní déšť, ale nechá proudit vzduch. Pokud sušíte dřevo v garáži nebo ve stodole, zajistěte alespoň větrání okny nebo otvory u podlahy.
Řezání, lepení a co opravdu drž
Místo pro skládání vybírejte tak, aby na hromadu foukal vítr a svítilo slunce, ale aby zároveň nebyla osvětlení v obýváku údolí, kde se drží vlhko. Ideální je jižní nebo jihozápadní strana, volně stojící, ne u zdi domu. Mezi hromadou a zdí nechte alespoň půl metru mezery, aby mohl vzduch proudit i zezadu. Pokud skládáte na beton nebo na kameny, položte pod dřevo dva silnější trámky jako podklad. Zabráníte tomu, aby spodní vrstva nasákla vlhkost ze země.
Káva a červené víno patří k nejhorším skvrnám na textilní pohovce. Nejde ani tak o barvivo jako o kombinaci tekutiny, tříslovin a času. Čím déle skvrna zasychá, tím pevněji se váže na vlákno. Proto platí jedno pravidlo: řešit skvrnu v řádu minut, ne hodin. Pokud se k pohovce dostanete pozdě, neznamená to konec, ale postup se mění.
Uzavírání volte podle pohodlí. Pro první na umělé stěně je suchý zip nebo šněrování praktičtější než elastická guma, protože se snadno nastavuje. Pokud má bota kožený svršek, trochu se vytvaruje, ale syntetika drží tvar od začátku. Před prvním lezením si boty nechte v obchodě nasazené a zeptejte se na možnost výměny, pokud po prvním tréninku zjistíte, že tlačí jinde, než jste čekali. V ideálním případě si boty půjčete na jeden trénink a vlastní kupujte až poté, co víte, jak na stěně stojíte.
Typická chyba začátečníků je koupit boty o dvě čísla menší s vidinou lepšího výkonu. Výkon nepřijde, protože po deseti minutách přestanete stát na špičkách a začnete šlapat na střed chodidla. Druhá chyba je koupit boty na příliš volno s odůvodněním, že to bolí méně. Volná bota se na malých stupech ohne v podélném oblouku, prsty kloužou dopředu a vznikají otlaky. Třetí chyba je nechat si v obchodě nasazené boty jen pár vteřin. Vydržte v nich stát alespoň pět minut, projděte se, udělejte dřep a zkuste se postavit na hranu.
Zásadní je velikost. Lezecká bota má být těsná, ale ne tak, aby v ní prsty zůstaly ohnuté do klubíčka a nešly narovnat. Pro rekonstrukce koupelny krok za krokemčátek berte takový pár, ve kterém po nasazení ucítíte tlak po celé délce prstů, ale dokážete je mírně propnout. Pata musí sedět na místě, nesmí se vytahovat při šlapání na špičku. Zkoušejte boty vždy na bosou nohu, ne v silných ponožkách. Ponožky do lezeckých bot nepatří, snižují cit a posouvají nohu v botě.
Tvar nohy rozhoduje víc než číslo Každá bota má jinou kopyto. Některé jsou vhodné pro širokou nohu s vysokým nártem, jiné pro úzkou a plochou. Vyzkoušejte klidně tři modely od různých výrobců, i když mají stejné číslo. Zkoušejte je večer, kdy má noha přirozeně větší objem než ráno. Boty obouvejte pomalu, patu dotlačte dolů a teprve pak zapněte suchý zip nebo šněrování. Pokud vás tlačí hrana přes prsty nebo vásřeže do achillovy šlachy, zvolte jiný model. Nepomůže „rozšlápnutí” – guma se sice trochu poddá, ale tvar kopyta zůstane.
První návštěva umělé stěny obvykle začíná půjčením bot v provozovně. Půjčovna je pohodlná, ale boty v ní mají prošlapanou patu a často jiný tvar, než potřebujete. Pokud se rozhodujete, zda si koupit vlastní pár, neřešte nejdřív barvu ani to, jak vypadají na fotkách. Na umělé stěně strávíte v botách hodinu až dvě a každý milimetr navíc vás bude bolet víc než na skále, protože stupy jsou malé a noha se v nich kroutí.
