Častou chybou je zaměňovat halové jevy s duhou. Duhy vznikají na dešťových kapkách proti Slunci a mají opačné pořadí barev. Halo a irizace se objevují blízko Slunce nebo Měsíce, ne na protější straně oblohy. Další chybou je spěchat. Jevy trvají minuty, někdy jen desítky sekund. Mějte proto fotoaparát po ruce, nastavený na manuální režim a s pevnou clonou. Pokud fotíte mobilem, vypněte HDR a zaostřete ručně na okraj oblaku, ne na Slunce.

Hnojení je další místo, kde se to snadno pokazí. Bylinky v malém květináči potřebují živiny, ale přebytek dusíku vytvoří bujné listy bez chuti a vůně. Hnojte slabým roztokem jednou za dva až tři týdny v období růstu, tedy od března do září. V zimě, kdy rostliny skoro nerostou, hnojení vysaďte úplně. Pokud listy žloutnou odspodu a rostlina stagnuje, spíš než o hlad jde o přemokření nebo o příliš tvrdou vodu. Běžná kohoutková voda bývá zásaditá a rozmarýnu ani tymiánu nesvědčí. Nechte ji přes noc odstát, nebo použijte vodu dešťovou.

Poutání, které dítě skutečně udrž

Podlaha v malé chodbě je nejdražší plocha, jakou máte. Každý pár, který leží na zemi, vám bere místo, kam by se vešly dva další. Řešení je jednoduché: jděte nahoru. Na stěnu nad botník připevněte úzkou polici ve výšce, kam pohodlně dosáhnete rukou. Na ni postavte pouze boty, které nosíte v daném období. Zbytek patří do skříně nebo do uzavřené bedny. Pozor na příliš hluboké police – boty se v nich ztrácejí a vzniká v nich nepořádek. Hloubka do třiceti centimetrů stačí pro většinu běžných bot.

Vlastní ceremoniál začíná usednutím na nižší lavici. Prvních pět až sedm minut dýcháte pomalu nosem a necháváte teprve rozehřát. Teprve potom přejděte výš. Nalévání vody na kamna patří k rytmu, ne k závodu. Jeden nebo dva ovlažené hlíny stačí; kdo jich nasype deset, ucítí jen pálení v očích a tlak v hlavě. Během této fáze si v duchu opakujte krátkou větu nebo počítejte nádechy do čtyř. Tím se aktivuje parasympatikus a tělo přestane řešit vnější starosti.

Před koupí si udělejte seznam podle toho, kde budete jezdit. Pro město stačí menší kola a obratnost, pro les potřebujete nafukovací kola a pevný rám. Nezapomeňte na reflektory nebo odrazky na bočních stranách – večer vás řidič uvidí dřív. A hlavně: vyzkoušejte kočárek s dítětem, ne s batohem. Dítě se hýbe, naklání a mění těžiště. To, co se zdá stabilní naprázdno, může být s dítětem nejisté.

Irizace a koróny: kdy vznikají a jak je odlišit Irizace a koróny se tvoří na malých kapičkách vody nebo ledových krystalech v altokumulu, cirrokumulu nebo v mlze. Na rozdíl od halových jevů nejde o ostré kruhy, ale o měkké, pastelové skvrny nebo postranní barevné lemy kolem Slunce či Měsíce. Koróna má obvykle jen několik stupňů v průměru, zatímco halo 22 stupňů. Barvy jsou u koróny blíž ke zdroji světla, u hala je červená na vnitřní straně a modrá na vnější. Pokud vidíte barevné skvrny na okraji oblaku, s vysokou pravděpodobností jde o irizaci.

Sledování těchto úkazů je levné a dostupné odkudkoli. Stačí si všímat typů oblaků, znát jejich výšku a mít trpělivost. Zapisujte si, co jste viděli, kdy a za jakých podmínek. Po několika týdnech začnete rozlišovat 22stupňový kruh od koróny a přestanete je zaměňovat za obyčejné odlesky. To je celý trik – dívat se nahoru častěji než obvykle.

Při fotografování se vyhněte přeexponování. Zkuste bracketing expozice a použijte clonu kolem f/8 až f/11, kde bývá objektiv nejostřejší. Slunce nebo Měsíc umístěte mimo střed nebo použijte pevný objekt, který je zakryje. Automatika fotoaparátu často přežene jas a barvy se ztratí. Filtr ND nebo polarizační filtr může pomoci, ale u halových jevů polarizace barvy spíš potlačí, takže ho používejte uvážlivě.

Halové jevy vznikají, když světlo prochází ledovými krystalky v cirrostratu nebo cirru ve výšce kolem 5 až 10 kilometrů. Krystalky mají tvar šestibokých hranolů a destiček a lámejí světlo pod úhly, které se liší podle jejich orientace. Nejčastější je 22stupňový kruh kolem Slunce nebo Měsíce, ale objevit se mohou i vedlejší slunce, sloup, horní a dolní oblouk nebo parhelium. Tyto úkazy nejsou vzácností, jen je většina lidí přehlédne, protože se nedívají dostatečně vysoko a včas.

Praktický postup je jednoduchý. Když je obloha pokrytá tenkou vrstvou vysoké oblačnosti a Slunce není ostré, zvedněte zrak asi 22 stupňů nad horizont. Pomůže natažená ruka: palec a malíček na šířku dlaně odpovídají zhruba 20 stupňům. Kolem Slunce pak hledejte slabý duhový prstenec. Pokud svítí Měsíc, je jev slabší, ale při delší expozici se dá zachytit. Nikdy se nedívejte přímo do Slunce bez filtru, ani když je za mrakem. Poškození sítnice nebolí a je nevratné.