Dozadu patří to, co potřebujete zřídka: sezónní obuv, sportovní výbava, náhradní povlečení. Dopředu dejte věci na denní použití. Pokud sáhnete po koši s prádlem dvakrát týdně, nemá být za dvěma krabicemi. Pomůže nízká otevřená přepravka nebo pevná krabice na kolečkách, kterou snadno vytáhnete jednou rukou. Na dno nedávejte nic, co byste museli nejdřív rozebrat, abyste se dostali k tomu, co hledáte.

Využijte výšku, kterou dno nabízí. Nízké plastové boxy s víkem ochrání textil před prachem. Systém dvou nízkých vrstev funguje lépe než jedna vysoká hromada, protože horní vrstva se dá odklopit. Mezi boxy nechte mezeru na prsty, jinak je nevyndáte. U dveří počítejte s tím, že se otevírají do strany – boxy musí být hlubší než dveře, nebo musí mít na přední straně úchyt, který nepřekáží.

Praktické nastavení je jednoduché. Pásek nasaďte na ramena, zapněte sponu, ale nedotahujte na doraz. Potom zvedněte ruce nad hlavu a předkloňte se. Pokud se pás nepovolí a netlačí, je délka správná. U sukní zkuste sednout a vstát – pás se nesmí posunout ani zaříznout do pasu. Pokud se po pár krocích posouvá, je spona špatně umístěná nebo je pásek příliš volný. Pomůže posunout sponu o jeden dílek a zkontrolovat, zda látka pod ní není přeložená.

Na co se často zapomíná: dveře. Pokud se otevírají dovnitř, ubírají z každé police několik centimetrů, které při plánování nevidíte. Změřte si proto hloubku od zadní stěny k vnitřní straně zavřených dveří, ne k rámu. Stejně tak počítejte s tím, že horní police bývá hůř dostupná, takže na ni patří sezónní věci v uzavřených boxech, ne to, co používáte denně. A boty nikdy nedávejte na polici úplně dole bez podložky – po měsíci budete mít na dně skříně mapu z bláta a prachu.

Kdy je lepší botu do botníku vůbec nedávat Některé boty patří mimo botník bez ohledu na hloubku. Vysoké sportovní boty s tuhou špičkou, zimní obuv s vložkou z ovčí vlny nebo holínky s vysokým svrškem se v uzavřeném botníku zmáčknou a ztratí tvar. Stejně tak kožené boty s ostrým, úzkým nosem, které se při skladování ve stísněném prostoru kroutí. Pokud bota po vložení vyčnívá o více než dva centimetry, necpěte ji tam silou. Raději ji postavte na otevřenou polici nebo do stojanu, kde špička volně přečnívá.

Častou chybou je skladování bot na boku. Lidé je takto vecpou do mělkého botníku, aby se vešly, ale bota leží na svršku, který se proseďuje a vytváří trvalé záhyby. Další chybou je vkládat boty špičkou napřed do botníku s nízkým předním krytem. Špička se ohne nahoru a materiál se ohne v místě, kde není přirozený ohyb. Lepší je vkládat botu patou napřed, pokud to konstrukce botníku dovolí, nebo zvolit botník s výsuvnými deskami.

Nejprve změřte vnitřní hloubku botníku. Měřte od zadní stěny k přední hraně, ne od dvířek. Uzavřené botníky mívají hloubku okolo třiceti centimetrů, otevřené police bývají mělčí. Potom změřte botu od paty ke špičce, ale postavte ji na podlahu tak, jak ji skutečně nosíte. Špička se totiž při chůzi zvedá, kdežto v botníku leží vodorovně. Právě tento rozdíl způsobuje, že bota, která se vejde do police, se do zavřeného botníku nevejde.

Častou chybou je používat pod postelí krabice a úložné boxy bez víka. Ty sice šetří místo, ale prach se na ně usazuje a při vytahování se znovu víří. Pokud už tam něco skladujete, volte uzavřené plastové boxy s těsněním a před uložením je otřete. Také zapomínáte na nohy postele a spodní hranu čela. Právě tam se drží prach, který se při čištění snadno přehlédne.

Před koupí botníku si vezměte svou nejdelší botu a změřte ji včetně špičky. K měření použijte krejčovský metr, ne odhad. Potom si v prodejně změřte vnitřní hloubku botníku a porovnejte oba údaje. Rozdíl by měl být alespoň tři centimetry, aby bota mohla volně dosednout a dvířka se zavřela bez tlaku. Pokud prodáváte boty, zákazníci se na tento rozměr ptají častěji než na barvu. A pokud botník už doma máte a špička přečnívá, zkuste vyndat jednu polici a vytvořit hlubší přihrádku. Někdy pomůže i to, postavit boty střídavě špičkou k sobě, čímž se využitá hloubka rozloží.

Na trhu existují botníky s hloubkou přes čtyřicet centimetrů, určené pro vysoké sportovní boty. Než ale koupíte nový, zkontrolujte, zda se vám nevyplatí změnit způsob ukládání. Police s přesahující špičkou, stojany na boty nebo jednoduché dřevěné desky mezi dvěma stěnami vyřeší problém bez stěhování nábytku. Rozhodující není cena ani vzhled, ale to, zda bota zůstane ve svém tvaru a zda se k ní druhý den pohodlně dostanete.