Praktické minimum pro pohodlný průchod jedné osoby je 60 cm. Pro průchod s batohem nebo s nákupní taškou počítejte alespoň 70 cm. Pokud potřebujete protáhnout předmět, připočtěte k jeho šířce rezervu alespoň 5 cm na každé straně, jinak se zaseknete o zárubeň nebo o kliku. U úzké místnosti je proto výhodnější volit křídlo otočné do strany, které se dá rozevřít téměř k protější stěně, než křídlo, které se otevírá přímo proti nábytku.
Oblečení nikdy naskládej na sebe bez oddělení. Mezi vrstvy dávej bavlněné pytlíky nebo staré prostěradlo. Hedvábí, vlnu a obleky nikdy nedávej přímo na dřevo – třísloviny a vlhkost zanechají skvrny, které se už nevyperou. Kožené věci ukládej do plátěného pytle, ne do igelitu. Plastové obaly zadržují vlhkost a kůže pak ztvrdne nebo zplesniví. Na dno dej těžší kusy, nahoru lehké. Mezi jednotlivé kusy vlož novinový papír bez barvy, který přebytečnou vlhkost odvede.
Nakonec si udělejte pravidlo: co nepoužijete do roka, putuje dál. Ať už do charity, k novému majiteli, nebo na hadry. Získáte místo ve skříni a věci poslouží déle, než kdyby skončily v popelnici. Stačí se rozhodnout podle stavu, ne podle sentimentu.
Kde vakuum škodí, i když se to nezdá Měkké sýry jako brie, camembert nebo plísňové sýry se ve vakuu rozpadají a získávají amoniakové tóny. Čerstvé pečivo ztvrdne a zvlhne zároveň. Houby, které nejsou dostatečně usušené, začnou ve vakuu plesnivět rychleji než v papírovém sáčku. A pozor na česnek a cibuli v celku — v prostředí bez kyslíku produkují plyny a mohou se stát toxickými. Stejně tak syrové maso, které plánujete zmrazit: vakuum sice zabrání mrazovému popálení, ale pokud maso před zmrazením nebylo čisté, bakterie přežijí a po rozmrazení se rozmnoží.
Jedna velká skříň působí jako univerzální řešení. Jenže v řadě půdorysů je to past: zabere celou stěnu, zablokuje dveře, okno nebo radiátor a stejně se v ní polovina věcí ztratí. Dvě menší skříně bývají praktičtější tam, kde potřebujete rozdělit úložný prostor podle účelu a nezničit přitom provoz místnosti.
Pásky na kalhoty a sukně nejsou jen praktický doplněk. Udržují střih na místě, brání posunu látky a u volných sukní řeší, co by jinak dělalo neplechu při chůzi. Jenže právě tady vzniká nejčastější problém: lidé koupí první pásek, který drží, a řeší až následky – otlaky na ramenou, odřeniny na krku nebo věčně sjíždějící se spona. Přitom stačí pár rozhodnutí předem a nošení přestane bolet.
Než tedy cokoliv zavakuujete, položte si jednoduchou otázku: obsahuje potravina hodně vody, nebo je spíš suchá? Je syrová, nebo tepelně upravená? A vydrží bez kyslíku? Když si nejste jistí, raději použijte běžnou nádobu nebo sáček a spotřebujte jídlo dřív. Vakuum je nástroj, ne zázrak — a u některých potravin nadělá víc škody než užitku.
Do vakua patří především potraviny s nízkým obsahem vody a dostatkem tuku nebo soli. Tučné maso, sýry, uzeniny, sušené maso, ořechy, káva, čaj, sušené houby a bylinky. Ty vydrží dlouho a vakuum jim prospívá. Stejně tak vařené pokrmy, které jste rychle zchladili a ihned zabalili. Naopak čerstvé ovoce a zelenina se ve vakuu dusí a rychle hnijí, protože pokračují v dýchání. Výjimkou jsou natvrdo vařené brambory nebo loupaná mrkev, ale i ty je lepší nejdřív blanšírovat.
Vakuové pytle nejsou univerzální konzervace. Fungují na jednom principu: odstraní vzduch, a tím zpomalí oxidaci a růst aerobních bakterií a plísní. Jenže řada mikroorganismů je anaerobních — tedy těm kyslík nevadí, naopak ho nesnášejí. Právě proto se ve vakuu může množit Clostridium botulinum nebo Listeria. Pokud si myslíte, že „ve vakuu vydrží všechno”, je to první krok k problému.
Typická chyba je vakuovat teplé jídlo. Teplo podporuje bakterie a pára znehodnotí sáček. Nechte pokrm vychladnout v lednici, ideálně na 4 °C, a teprve pak zavakuujte. Další chyba: příliš mnoho tekutiny. Polévky a omáčky je nutné nejdřív zmrazit v nádobě a zmrzlé bloky pak vakuovat. Jinak vám tekutina zateče do pumpy nebo se sáček neuzavře správně. A pokud vakuujete maso, osušte ho papírovou utěrkou — vlhkost je živná půda pro bakterie.
Uchovávejte vakuované potraviny v chladu. Vakuum samo o sobě neznamená trvanlivost při pokojové teplotě. Sušené potraviny vydrží při 15–20 °C, ale maso, sýry a vařená jídla patří do lednice nebo mrazničky. Po otevření sáčku spotřebujte obsah do dvou až tří dnů, i když šlo o trvanlivou potravinu. Vakuum totiž po otevření přestane fungovat a bakterie se začnou množit stejně jako u běžně skladovaného jídla.
