Montáž probíhá odzadu. Korpus nasaďte na místo, podložte klíny a vyrovnejte do svislice i vodorovny. Mezery mezi boky a zdí vyplňte montážní pěnou nebo pryží, ale ne natvrdo, aby skříň nepřenášela otřesy do zdiva. Teprve potom připevněte zadní panel a přišroubujte korpus k bokům výklenku. Krycí lišty řežte pod úhlem podle skutečného průběhu stěny, ne podle pravítka. Spáru nakonec zatmelte a přetřete barvou odpovídající okolí.
Botu neměřte jen podle velikosti uvedené na krabici. Změřte její skutečnou délku od paty ke špičce. U sportovní obuvi počítejte s tím, že špička je často zvednutá a při vložení do nízké police se ohne nebo narazí. U vysokých podpatků zase hraje roli, že bota je delší v oblasti špičky, i když je celkově kratší. Pokud měříte pár, měřte obě boty, protože levá a pravá se mohou lišit o několik milimetrů.
Co se děje s vlákny při dlouhodobém působení tepla Každé vlákno má svou tepelnou hranici. U bavlny se struktura začíná narušovat kolem 60 °C, u vlny už při 40 °C. Při delším vystavení teplu se vlákna vysušují, ztrácejí přirozenou pružnost a snadno se lámou. Barvy blednou, protože teplo urychluje chemické reakce v barvivech. Elastan a spandex v ponožkách nebo spodním prádle ztrácejí schopnost vracet se do původního tvaru, takže oblečení se vytahá v kolenou a loktech. Tyto změny jsou nevratné.
Místo u topení nebo radiátoru bývá v mnoha bytech tím nejméně vhodným pro skříň s textilem. Teplo sice láká k rychlému usušení oblečení, ale dlouhodobé působení teplot nad 40 °C ničí vlákna, barvy i tvary oděvů. Stačí jedna topná sezona a bavlněné tričko ztratí původní měkkost, vlna se srazí a syntetické materiály získají lesk, který už nejde odstranit.
První krok je měření. Změřte výšku od horní desky skříně ke stropu na třech místech: vlevo, uprostřed a vpravo. Stropy bývají křivé a rozdíl klidně dva centimetry. Podle nejmenší hodnoty pak zvolte řešení. Pokud je mezera menší než patnáct centimetrů, nemá smysl tam cpát dvířka — vznikne spára, kterou stejně neotevřete. V takovém případě stačí pás vyplnit deskou v barvě skříně a spáru zakončit lištou.
Dveře do šatny nejsou totéž co dveře do obýváku. Nejčastější chyba je klasické křídlo otevírané dovnitř šatny, kde ho blokuje věšák nebo police. Posuvné dveře ušetří místo, ale potřebují prostor na straně pro zasunutí, takže je nelze nacpat do rohu bez rezervy. Kompromisem bývá křídlo otvírané ven do ložnice, pokud tam nepřekáží posteli. U malých šaten se osvědčují dveře bez prahu, aby se dalo pohodlně projít i s rukama plnýma oblečení. Práh je navíc místo, kde se drží prach a přes který se každý den zakopává.
Typická chyba je cpát mokré prádlo do skříně hned po vyprání. Voda se odpařuje pomalu a v uzavřeném prostoru vytváří ideální podmínky pro plíseň. Další častou chybou je skříň bez zadního odvětrání – stačí vyvrtat několik otvorů do zadní desky, pokud to konstrukce dovolí. Nikdy nepokládejte žehličku nebo jiný zdroj tepla přímo do skříně. A pokud už cítíte zatuchlý pach, textil vyndejte, vyperte a skříň důkladně vysušte, než do ní cokoli vrátíte.
Jak box sundat, aniž by se cokoli vysypa
Praktické řešení je jednoduché: skříň umístěte co nejdál od zdroje tepla, ideálně na protější stěnu místnosti. Pokud to dispozice nedovoluje, udržujte mezi zadní stranou skříně a radiátorem mezeru alespoň 15 cm. Pomůže i odrazná fólie za radiátorem, která směruje teplo do místnosti, ne do nábytku. Uzavřené skříně pravidelně větrejte – nechte dvířka otevřená alespoň na hodinu denně. Vlhkost snižte pomocí odvlhčovače nebo sáčků s pohlcovačem vlhkosti, které měňte každé dva měsíce.
Největší problém není samotná teplota, ale její kombinace s vlhkostí. Když dáte skříň přímo nad radiátor, teplý vzduch stoupá a nese s sebou jemnou páru z okolí. Textil ji pohlcuje, a pokud je skříň uzavřená, vlhkost zůstává uvnitř. Výsledkem je zatuchlý pach, plíseň na dně skříně a nežádoucí zápach, který se drží i po vyprání. Kovové části skříně navíc začnou rezivět a dřevotříska se může rozlepit.
Textil si zaslouží místo, kde není vystavený trvalému teplu. Přemístění skříně nebo alespoň úprava jejího okolí prodlouží životnost oblečení o roky. Není to složité – stačí dodržet vzdálenost, větrat a hlídat vlhkost. Kdo to podcení, zaplatí za nové oblečení dřív, než by musel.
