Většina lidí, kteří s lezením na umělé stěně skončí po prvním pokusu, neodejde kvůli tomu, že by je nebavilo lézt. Odejdou proto, že si prvních třicet minut spálili na něčem, co se dalo snadno vynechat. Než vyrazíte, srovnejte si v hlavě, co vlastně chcete: vylézt jednu cestu nahoru, nebo se naučit základy. Na první návštěvu stačí to druhé.
Jestřáb a káně útočí shora. Voliéry s pevným zastřešením jsou pro ně neprůchodné, ale volný výběh je ráj. Pokud necháváte slepice venku bez dozoru, natáhněte nad výběhem síť nebo drátěnou mříž. Nestačí jen pár provázků. Jestřáb sedí na větvi, sleduje hejno a čeká na jednu ztrátu pozornosti. Účinná je i kombinace: pes nebo husa jako hlídač. Husa je agresivní vůči dravcům i lidem, pes spolehlivě odradí lišku, ale musí být víc venku než v boudě. Nekupujte hlídače, který štěká jen na pošťáka.
Zálivku přizpůsobte ročnímu období. V červenci na jižním balkoně může být potřeba zalévat ráno i večer, zatímco v dubnu stačí obden. Zalévejte nejlépe ráno, kdy rostlina vodu využije během dne. Večerní zálivka podporuje plísně, pokud listy zůstanou mokré přes noc. Voda by měla mít pokojovou teplotu; ledová voda z hadice šokuje kořeny. Na dovolenou pomůže mulčovací vrstva z keramzitu nebo kokosového vlákna, která zpomalí výpar.
Než koupíte první sazenici, změřte si na balkoně dvě věci: kolik hodin přímého slunce tam během dne skutečně dopadá a jak často jste ochotni zalévat. Většina balkonových neúspěchů nevzniká kvůli špatné ruce, ale kvůli nesouladu mezi nároky rostliny a tím, co jim balkon nabízí. Přímé slunce znamená nefiltrované světlo bez stínu clony, zdi nebo markýzy. Polostín je místo, kde slunce svítí jen část dne, zbytek kryje stín. Stín je plocha, kam přímé paprsky nedosáhnou vůbec.
Nejčastější chyba je plná skříň, kterou nelze otevřít. Pokud jsou dvířka blokovaná nočním stolkem nebo radiátorem, prostor je ztracený. Vyberte skříň s posuvnými dvířky tam, kde je málo místa na otevírání, nebo zvolte otevřený systém s jedním hlubokým výsuvem. U nočního stolku platí: čím méně hran, tím lépe. Místo klasického stolku použijte úzkou konzoli připevněnou ke zdi nebo závěsnou kapsu na boku postele – získáte odkládací plochu a podlaha zůstane volná.
U nákupu nového kusu si vždy položte otázku, se kterými třemi věcmi ze skříně si ho vezmete. Pokud nenajdete tři, nekupujte. Stejně tak platí, že pokud daný odstín nemáte nikde jinde, bude v šatníku osamocený a pravděpodobně skončí nenošený. Výjimkou je jeden výrazný kus, který má být středobodem, ale i ten musí ladit s neutrální osou.
Nábytek na míru místo hotových sest
Když sladíte světlo a zálivku, rostliny samy ukážou, co potřebují. Světlé listy a krátké internodia znamenají dostatek světla. Dlouhé tenké výhony a bledé listy znamenají málo světla. Svinuté listy a suché okraje znamenají málo vody nebo příliš mnoho slunce. Žluté listy a měkká báze stonku znamenají přemokření. Podle těchto signálů upravte stanoviště nebo režim zálivky, ne podle toho, co jste naplánovali na začátku sezóny.
Podle světla rozdělte rostliny do tří skupin. Na plné slunce patří muškáty, petúnie, lichořeřišnice, gazánie, portulák, levandule nebo rozmarýn. Snesou i odpolední výpal, ale potřebují vydatnou zálivku. Do polostínu se hodí begónie, fuchsie, netýkavky, lobelky nebo břečťan. Ve stínu se prosadí břečťan, kapradiny, hosty, kopytník nebo drobnolisté druhy, které nesnášejí úpal. Když dáte slunomilnou rostlinu do stínu, vytáhne se do délky, nekvete a chytí padlí. Když dáte stínomilnou na přímé slunce, listy se spálí během několika dní.
Zálivka se řídí objemem půdy, ne kalendářem Malý truhlík o objemu několika litrů vysychá rychleji než velká nádoba. Proto se nedá zalévat podle pevného dne v týdnu. Zkontrolujte vlhkost prstem dva centimetry pod povrch. Pokud je půda suchá, zalijte důkladně, dokud voda neproteče dnem. Pokud je vlhká, počkejte. Častou chybou je zalévat málo a často — voda zůstane jen v horní vrstvě a spodní kořeny zůstanou suché. Stejně špatné je zalévat každý den bez ohledu na počasí, což vede k přemokření a uhnívání kořenů.
