Dalším častým problémem je, že lidé nechají AI napsat text a hned ho publikují. To je velká chyba. I sebelepší zadání potřebuje lidskou korekturu. AI často přežene formálnost, nebo naopak sklouzne k neosobnímu stylu. Proto si výstup vždy přečtěte a upravte podle persony: zkraťte věty, přidejte konkrétní příklad z praxe, nebo naopak zjednodušte slovní zásobu. Pokud píšete pro technicky zdatné lidi, můžete si dovolit více odborných termínů, ale i tak je dobré zkontrolovat, že text nepůsobí jako strojový překlad.
Druhý častý problém představuje oslovování. V češtině rozlišujeme tykání a vykání, a to nejen u zájmen, ale i u sloves. AI generátory často smíchají obě roviny v jednom textu, což působí hrubě a neprofesionálně. Pokud cílíte na B2B zákazníky, držte se vykání v celém textu, včetně formulářů, potvrzovacích e-mailů a chybových hlášek. U spotřebitelského zboží je tykání běžné, ale musí být konzistentní. Vždy si nechte vygenerovat varianty a zkontrolujte, zda se v nich nemísí „děkujeme” s „děkujeme vám” nebo „můžete” s „můžeš”.
Jak zadat prompt, aby AI pochopila vaši personu? Do zadání vložte přímou řeč persony nebo citaci z recenze. Například: „Náš zákazník říká: ‚Nechci řešit technické detaily, jen ať to funguje.‘” AI si tuto informaci přebere a přizpůsobí tón i obsah. Vyhnete se tím odborným termínům, které by personu odradily. Také si určete, co text nemá obsahovat: žádné přehnané sliby, žádný slang, žádné pasivní konstrukce. Čím konkrétnější omezení, tím lépe AI pochopí hranice.
Když píšete odborný text nebo článek a opíráte se o myšlenky z českých blogů, je nezbytné uvést zdroj. Nejde jen o etiku, ale i o vaši vlastní důvěryhodnost. České blogy bývají často osobní a neformální, proto je nutné přistupovat k citaci s rozmyslem. Čtenář musí jasně poznat, kde končí autorova myšlenka a kde začíná převzatý názor.
Nejprve si definujte personu. Nemusíte vytvářet detailní dokument s fotografiemi a psychologickým profilem. Stačí si odpovědět na tři otázky: Jaké má čtenář problémy? Jaké používá výrazy? Jaké informace potřebuje, aby se rozhodl? Třeba pokud cílíte na majitele malých e-shopů, napište do promptu, že text má být konkrétní, bez zbytečné teorie a s důrazem na časovou úsporu. AI pak přestane používat obecné fráze a začne odpovídat na skutečné potřeby.
Klíčové je nastavit správnou hloubku a slovník Většina začátečníků dělá chybu, že AI zadá jen obecné instrukce jako „piš přátelsky” nebo „používej odborné výrazy”. Výsledek pak připomíná text napsaný pro všechny a pro nikoho. Místo toho si definujte konkrétní úroveň odbornosti. Pro laickou personu vysvětlujte pojmy, používejte metafory ze známého prostředí a vyhýbejte se zkratkám. Pro pokročilou personu zase naopak můžete předpokládat znalost základů a jít rovnou k věci. Stejně důležité je sladit délku vět a rytmus textu s tím, jak persona mluví.
Prvním krokem je vždy identifikace autora a názvu konkrétního příspěvku. U blogu nestačí napsat jen název domény. Uveďte jméno blogera, přesný název článku a pokud je to možné, i datum publikování. Tento postup platí jak pro přímé citace, tak pro parafráze. Pokud blog obsahuje více autorů, vyhledejte konkrétního pisatele, abyste se vyhnuli nepřesnostem.
Jak přimět AI, aby respektovala české reálie Klíčové je dodat modelu kontext. Než zadáte překlad, připravte si glosář s preferovanými výrazy pro klíčové pojmy – třeba „faktura” místo „účtenka” nebo „objednávka” místo „nákup”. AI modely se učí z velkého množství dat, ale neznají vaši interní terminologii. Pokud jí nedáte jasné instrukce, vybere si synonymum, které se vám nemusí líbit. Zároveň si dejte pozor na čísla, jednotky a formátování datumu. Čeština používá desetinnou čárku, ne tečku, a data píšeme v pořadí den, měsíc, rok. Automatické nástroje často tyto detaily ignorují, což vede k nedorozuměním v objednávkách.
Nakonec si všímejte, jak AI používá příklady. Generický text obsahuje příklady typu „firma” nebo „zákazník”. Personalizovaný text používá konkrétní scénáře: „při objednávce přes mobil” nebo „když se na webu ztratíte v navigaci”. Takové detaily dělají text důvěryhodným a ukazují, že AI rozumí kontextu. Pokud mají vaše texty stále stejný tón bez ohledu na personu, vraťte se k promptu a doplňte informace o tom, co čtenář prožívá před čtením a co chce udělat po něm.
Personalizace textů pomocí umělé inteligence není o tom, že do šablony doplníte jméno zákazníka a pár čísel. Jde o to, aby text skutečně odpovídal tomu, kdo ho čte — jeho zkušenostem, způsobu vyjadřování i stádiu, ve kterém se právě nachází. Pokud to chcete dělat dobře, musíte nejdřív přesně definovat, pro koho píšete. Bez konkrétní persony zůstane výstup generický a personalizace bude jen povrchní.
