Než začnete vrtat, rozmyslete si, kde budou zásuvky. Pokud nemáte elektrickou zásuvku přímo u televize, prodlužovací kabel je sice rychlým řešením, ale na stěně pak visí smyčka navíc. Raději si předem vyznačte trasu lišty a umístění zásuvky tak, aby byla skrytá za televizí. Tím dosáhnete efektu, že kabely nejsou vidět vůbec. Když už kabely vedete, nezapomeňte na rezervu délky pro budoucí manipulaci s televizí.

Skrytí kabelů bez sekání: lišty, duté stěny a kreativní řešení Nejpragmatičtější cestou jsou plastové kabelové lišty připevněné na povrch stěny. Vyberte typ s odklápěcím víkem, do kterého kabely snadno zatlačíte. Lištu umístěte co nejblíže k televizi a veďte ji svisle dolů k podlaze nebo do nejbližšího rohu. Pokud chcete minimalizovat vizuální dopad, nateřte lištu stejnou barvou jako stěnu – barva na plast dobře přilne po jemném zbroušení. Druhou možností je využít dutinu mezi sádrokartonovou příčkou a podlahou, ale to vyžaduje demontáž soklové lišty, což není pro každého.

Vnitřní zateplení obvodové stěny bývá poslední možností, když fasádu nelze zateplit zvenčí. Nejčastějším důvodem je památková ochrana, ale i konflikt se sousedy. Hlavním rizikem je kondenzace vodní páry uvnitř konstrukce. Pokud se rozhodnete pro tento krok, musíte věnovat mimořádnou pozornost výběru materiálu a provedení detailů. Jinak se místo úspory tepla dočkáte vlhkých skvrn a plísní.

Nejprve si ověřte, zda je stěna nosná. V panelových domech bývají příčky z pórobetonu nebo sádrokartonu, kde běžné hmoždinky stačí. U nosných stěn ale počítejte s tvrdým betonem a nutností použít kovové hmoždinky s odpovídající nosností. Pokud máte obavy z vrtání do výztuže, zvolte místo mimo předpokládané nosné prvky nebo použijte speciální vrtáky do železobetonu. Nikdy nevrtejte naslepo – použijte detektor kovů, abyste se vyhnuli armaturám i elektrickým rozvodům.

Závěsná polička do koupelny šetří místo a udržuje potřebné věci na dosah. Než ji ale koupíte, promyslete, co na ni chcete dávat. Lehké předměty, jako jsou kosmetické lahvičky nebo ručníky, unese většina modelů. Těžší skleněné nádoby či velké šampony ale vyžadují pevnější konstrukci a jiný způsob uchycení. Základní rozdíl je mezi poličkami, které se šroubují do zdi, a těmi, které se lepí nebo připevňují přísavkami. Pro pronajaté byty nebo obklady, kde nechcete dělat díry, jsou vhodné varianty bez vrtání. Počítejte ale s tím, že jejich nosnost je omezená a závisí na kvalitě povrchu.

Dveře u skříně na 270 cm představují další rozhodnutí. Posuvné dveře ušetří místo před skříní, ale mají dvě úskalí: zúží vnitřní přístup (vždy je otevřená jen polovina) a vyžadují dostatečnou hloubku korpusu pro pojezdy. Standardní hloubka 60 cm se tak zmenší na 55–56 cm uvnitř, což je pro věšáky na ramínka stále dostačující, ale pro šuplíky už ne. U truhlářské skříně si můžete nechat vyrobit posuvné dveře s jemným dělením a přesně na míru, ale počítejte s tím, že každé dveře (ať už otočné, nebo posuvné) potřebují prostor pro otevření nebo pojezd. U otočných dveří, které jsou levnější a jednodušší, myslete na to, že se musí otevřít do šířky minimálně 50 cm, jinak se k zásuvkám nedostanete.

Jak správně postupovat při výměně izolace Před montáží nové izolace si změřte tloušťku krokví. Pokud je mezi nimi méně místa, než vyžaduje tepelný odpor pro vaši oblast, můžete izolaci doplnit i z druhé strany — tedy mezi krokve a podlahu. Nezapomeňte na vzduchovou mezeru mezi izolací a střešní krytinou. Ta má zajistit odvod vlhkosti. Pokud mezeru zablokujete, izolace bude nasávat vodu a přestane fungovat. Při pokládání nové izolace ji řežte o pár centimetrů větší, než je vzdálenost mezi krokvemi, aby dosedla na všechny strany.Při kontrole si všímejte také spár mezi jednotlivými pásy izolace. Častou chybou je, že lidé nechají mezery, kterými uniká teplo. Izolace musí být uložena bez přerušení, a to i kolem komínů nebo větracích šachet. Tyto prostory je nutné vyplnit nehořlavým materiálem. Dalším častým nedostatkem je chybějící parozábrana. Pokud nemáte mezi izolací a podlahou fólii, která brání vlhkosti z interiéru, může se v zimě srážet voda přímo v izolaci. Parozábranu proto položte vždy na teplou stranu konstrukce, tedy pod izolaci.

Pokud si nejste jisti provedením, pozvěte odborníka na stavební fyziku. Ten vypočítá rosný bod a navrhne skladbu na míru. Pamatujte, že vnitřní zateplení není levné a jednoduché řešení. Vyžaduje precizní práci a má nižší účinnost než zateplení fasády. Ale s kalciumsilikátem nebo správně provedeným PIR dosáhnete bezpečného a trvalého výsledku.