Otevřená Wi-Fi síť bez hesla je pro útočníka nejjednodušší cestou k vašim datům. Nejde jen o to, že se někdo připojí k vašemu internetu. Pokud síť není šifrovaná, veškerý provoz mezi zařízením a routerem putuje vzduchem v čitelné podobě. Kdokoli se pohybuje v dosahu signálu, může odposlouchávat, co posíláte, a v některých případech i měnit, co k vám přichází. Heslo samo o sobě ale nestačí – záleží i na typu šifrování.
Nejčastější je 22stupňový kruh kolem Měsíce nebo Slunce. Vzniká lomem světla v ledových krystalech ve vysoké oblačnosti – nejčastěji v řasové obloze ve výšce nad 6 kilometrů. Když uvidíš kolem Měsíce slabý bílý prstenec, zkus zaklonit hlavu a hledat i vedlejší jevy: parhelia (vedlejší slunce) po stranách, případně horní a dolní dotykové oblouky. Parhelia bývají nápadnější než samotný kruh, zvlášť když je Slunce nízko nad obzorem.
Hřad místo podlahy Slepice, která spí na podlaze v trusu, má běháky neustále v mokru. Hřad vyřeší obojí: nohy jsou přes noc v suchu a trus padá mimo ně. Použijte hranol o šířce čtyř až pěti centimetrů, s hranou obroušenou, aby se do ní nezařezávaly prsty. Umístěte ho tak, aby pod ním mohl proudit vzduch a aby slepice nemusela na hřad skákat z výšky. Pro těžká plemena jsou vhodné nízké hřady nebo široké plošiny, protože každý doskok namáhá chodidlo.
Druhou vychytávkou je stupňovitý botník místo ploché police. Nasazením dvou polic nad sebe získáte dvojnásobnou kapacitu na stejné půdorysné ploše. Spodní patro patří vysokým botám a holínkám, horní nižším teniskám a sandálům. Třetí vychytávkou jsou průhledné krabice s výřezem vpředu. Nemusíte je otevírat, abyste viděli, co je uvnitř, a boty se nepráší. Krabice ale musí mít odvětrání, jinak se v nich drží vlhkost a pach. Do každé krabice dejte jen jeden pár, jinak přestane být přehledná.
Pozor na tvrdé povrchy ve výběhu. Beton, dlažba nebo udusaná hlína bez podestýlky působí na běhák jako brusný papír. V ohradě proto nechte část s pískem, část s hoblinami a část s trávou. Pokud slepice stojí celý den na jednom místě u krmítka, podložte krmítko prkénkem nebo starou gumovou rohoží. Nikdy nenechávejte krmítko ani napáječku v prohlubni, kde se drží voda.
Domácí leštění, které stříbru neubere materiál Na tmavnutí použijte jemnou metodu: miska s teplou vodou, lžíce jedlé sody, kousek alobalu a špetka soli. Šperk položený na alobal ponořte na několik minut. Chemická reakce přenese sulfid ze stříbra na alobal a šperk se projasní, aniž byste ubrali kov. U kamenů a perel tuhle lázeň nepoužívejte, mohla by narušit lepidlo nebo barvu. Raději je otřete hadříkem z mikrovlákna namočeným v destilované vodě.
Po vyčištění šperk důkladně osušte. Voda zůstávající v záhybech a pod kameny je hlavní důvod, proč stříbro začne černat znovu během několika dní. Vezměte měkký hadřík, ideálně ten, který se používá na brýle, a vysušte i vnitřek oček a řetízkových článků. Nenosíte-li šperk, uložte ho do uzavíratelného sáčku, nejlépe s proužkem papíru napuštěným prostředkem pohlcujícím síru. Vzduch a vlhkost jsou nepřítel.
Běhák není nemoc, kterou by slepice chytila od jiné slepice. Vzniká tam, kde se kůže na chodidle dlouhodobě drží ve vlhku a zároveň je vystavená tlaku a tření. Na začátku je jen zarudlé místo, později tvrdý černý strup, který může prasknout a rozšířit se na celé chodidlo. Když se přidá bakterie, noha oteče, slepice kulhá a přestává chodit na hřad. Prevence je vždy jednodušší než léčba, protože léčba bolí a trvá týdny.
Nejčastější chybou je sáhnout hned po agresivní chemii nebo po zubní pastě s abrazivy. Ty sice odstraní povrchový černý film, ale zároveň seškrábou leštěnou vrstvu a na šperku zůstanou mikroskopické rýhy, které se už nedají rozleštit. Prach a mastnotu proto nejdřív opláchněte vlažnou vodou s kapkou prostředku na nádobí a měkkým kartáčkem na zuby vyčistěte záhyby. Teprve potom řešte oxidaci.
U starších kusů se někdy objeví zelený povlak na kůži. Není to známka otravy, ale reakce mědi, která je běžnou součástí slitiny. Pomůže průhledný lak na nehty nanesený na vnitřní stranu šperku. Pokud se ale povlak objevuje i po vyčištění a šperk je silně opotřebený, zvažte, zda má smysl ho dál nosit. Stříbro z druhé ruky si zaslouží péči, ale ne za cenu poškozené kůže.
Nové Město pražské nevzniklo proto, aby bylo krásné, ale aby fungovalo. Karel IV. potřeboval pojmout rostoucí město, které se mu rozlézalo za hradby Starého Města. Rozhodl se proto založit nový celek roku 1348 a svěřil jej vlastnímu purkmistrovi a rychtáři. Tím se Nové Město stalo samostatným městem, ne pouhým předměstím. Pro pochopení jeho urbanismu je klíčové vnímat jej jako celek, ne jako soubor dnešních čtvrtí.
