Druhým signálem je, že začnete cítit konstrukci. Když při delším sezení tlačí do stehen nebo do žeber příčka nebo pružina, pěna už ztratila tloušťku i nosnost. Potah přitom může vypadat dobře, což lidi plete. Prasklý potah je kosmetická vada, propadlá výplň je funkční závada. Řešit se dá obojí, ale výměna pěny má smysl jen tehdy, když je potah snesitelný a konstrukce pevná. Shnilý nebo vylámaný rám výměnu výplně nezachrání.
Prvním projevem je měknutí a změna tvaru. Pěnová jádra na bázi polyuretanu mohou při vyšší relativní vlhkosti nasát vlhkost do buněčné struktury. Materiál ztvrdne, ztratí pružnost a po stlačení se pomaleji vrací do původního stavu. U sedačky to poznáte tak, že se po usednutí vytvoří hlubší a trvalejší důlek. U matrace zase můžete cítit chladnější povrch, protože vlhká pěna vede teplo jinak než suchá.
Čalounické materiály jsou z velké části porézní. Pěnové výplně, vrstvy netkané textilie, vlies, ale i samotná tkanina potahu mají mezi vlákny nebo buňkami vzduch, který není uzavřený. Když se vlhkost vzduchu v místnosti zvedne, tento vnitřní vzduch se snaží vyrovnat s okolím. Čalounění tedy vlhkost přijímá i odevzdává. Nejde o žádnou katastrofu, ale je dobré vědět, co se děje, aby se předešlo plísním, zápachu a zbytečnému opotřebení.
Praktické nastavení se dělá ve dvou krocích. Nejprve utáhněte bederní pás tak, aby seděl na hřebenech kyčlí, ne na břiše. Potom dotáhněte ramenní popruhy, ale jen do té míry, aby sedák zůstal na místě, když se předkloníte. Hrudní popruh utáhněte jako poslední — má jen zabránit klouzání ramenních popruhů, ne nést váhu. Zkontrolujte, že vlnovce nejsou zmačkané a lamely se neprohýbají. Když sedák po utažení drží, ale neškrtí, je nastavený správně.
Hustota, nosnost a tvarová paměť Rozhodující je hustota pěny, obvykle uváděná v kilogramech na metr krychlový. Čím vyšší číslo, tím hutnější a trvanlivější materiál. Pro sedací část se používá jiný typ než pro opěradlo: sedák potřebuje vyšší nosnost, opěradlo může být měkčí. Zaměřte se také na to, zda je pěna v jednom kuse, nebo slepená z několika vrstev. Slepenec bývá levnější a po čase se vrstvy oddělí. Tvarová paměť znamená, že se pěna přizpůsobí tělu, ale po vstání se vrátí do roviny. Pokud zůstane promáčknutá, o paměťový efekt nejde.
První věc, kterou je potřeba zvážit, je struktura tkaniny. Hladké a pevně tkané látky s krátkým vlasem jsou pro psa praktičtější než plyš, bouclé nebo hrubé pleteniny. Do smyček a chomáčků se drápky zachytávají, vytahují nitě a vznikají šňůrky, které pes rád okusuje. Pokud už plyšovou sedačku máte, pomůže ji překrýt pratelnou dekou nebo speciálním potahem, ale to je řešení, ne volba. Při nákupu nového čalounění se vyhněte strukturám, kde je vidět každý dotek.
Co prozradí vzorek a test oděru Většina prodejců umožňuje vzít si vzorek látky domů. Udělejte to. Vezměte vzorek domů a zkuste na něm několik věcí: přejeďte nehtem, jako by šlo o dráp, kápněte trochu vody, otřete vlhkou rukou, zkuste chlupy setřít navlhčenou rukavicí. Sledujte, zda se látka „natahuje”, zda se tvoří bouličky a zda voda zůstává na povrchu, nebo se vsakuje. U testu oděru se ptejte na počet cyklů (Martindale), ale samotné číslo nestačí. Důležitější je, jak je látka utkaná a zda má úpravu proti skvrnám, která vydrží více praní.
Sedací nábytek je pro alergiky často větší problém než postel. Pohovka, křeslo nebo autosedačka nasávají prach, pot, vlasové a kožní šupinky a stávají se domovem roztočů. Ti se živí odumřelou kůží a produkují trus, který dráždí dýchací cesty. Pokud máte rýmu, kýchání nebo zhoršené dýchání hlavně po usednutí do oblíbeného křesla, příčina bývá právě tady. Roztoči potřebují vlhkost a teplo, což lidské tělo na sedačce vytváří dokonale.
Častou chybou je posuzovat kvalitu podle tloušťky sedáku. Silná vrstva nekvalitní pěny vydrží méně než tenčí vrstva hutné pěny. Další chybou je ignorovat konstrukci rámu. Sebelepší pěna se ohne, pokud je pod ní pružina nebo latě, které nedrží. Před koupí si sedněte na kraj sedáku a mírně se zapřete nohama. Kvalitní pěna se ohne rovnoměrně, nekvalitní se zbortí do stran.
Praktické pravidlo zní: udržujte relativní vlhkost v místnosti mezi 40 a 60 %. Většina čalouněného nábytku i matrací je na toto rozmezí dimenzovaná. V zimě, kdy topení vysušuje vzduch, vlhkost klesá pod 30 % a materiály vysychají, což vede k praskání pěny a drolení. Naopak v létě při déletrvajících deštích se vlhkost drží nad 70 % a čalounění nasává. Pomůže pravidelné větrání, ideálně krátké a intenzivní, ne dlouhé s otevřeným oknem v chladném dni.
