Typická chyba při obnově je sjednotit všechny povrchy do jedné barvy. Prvorepublikové interiéry žily z kontrastu: tmavý sokl, světlá stěna, zlacené lišty. Další častý omyl je nahradit dřevěné sedačky plastovými skořepinami. Ty sice splní normy, ale změní odraz zvuku a sál zní dutě. Pokud chcete zachovat atmosféru, držte se čalounění s vlněnou tkaninou a pevným rámem.
Kvalita spánku nezávisí na tom, kolik hodin v ložnici strávíte, ale na tom, jak hluboko se do spánku dostanete. Ložnice je přitom jediná místnost v domě, kterou má smysl ladit výhradně podle jedné funkce – regenerace. Většina lidí řeší matraci, ale opomíjí přitom teplotu, světlo a hluk, které ovlivňují spánek stejně silně. Začněte tím, že ložnici zbavíte všeho, co s spánkem nesouvisí: pracovní stůl, televize, hromady vypraného prádla. Postel má sloužit jen na spaní a intimitu, ne jako odkladiště.
Co dělat v prvních hodinách po šoku Rostlinu nepřemisťujte z extrému do extrému. Když přišla z mrazu, dejte ji do místnosti s teplotou kolem 18 až 20 °C, ne přímo k radiátoru ani k oknu s průvanem. Když přišla z horka, umístěte ji do stínu a nechte ji v klidu. První dva dny nehnojte a nenalévejte — kořeny mohou být poškozené a přebytek vody by situaci zhoršil. Zkontrolujte substrát: pokud je přemokřený, opatrně ho vyměňte za suchý a vzdušný.
Co musí být na lístku, aby platba došla Nejdůležitější je číslo účtu příjemce a variabilní symbol. Číslo účtu se píše v předtištěných kolonkách, číslice musí být čitelné a nesmí se škrtat. Variabilní symbol slouží k tomu, aby příjemce poznal, kdo platbu poslal. Když ho vynecháte, peníze na účet dorazí, ale příjemce je nemusí přiřadit k vaší objednávce. Specifický symbol se vyplňuje jen tehdy, když vám ho příjemce výslovně určí.
Prevence je jednoduchá: při přenosu v chladu obalte květináč i listy papírem nebo látkou a cestu zkraťte na minimum. V létě nikdy nenechávejte rostlinu v autě na přímém slunci, ani na okenním parapetu, kde teplota přesahuje 35 °C. Novou rostlinu po přinesení nechte dva dny v klidu v běžné místnosti, než ji postavíte na definitivní místo. Právě těchto pár hodin rozhoduje o tom, zda přijde o polovinu listů, nebo se vzpamatuje bez následků.
Odstraňte pouze listy, které jsou měkké a tmavé, ale nůžky používejte čisté. Zdravé listy i s drobnými skvrnami nechejte, dokud samy neopadnou — rostlina z nich ještě čerpá živiny. Zvýšením vlhkosti vzduchu v okolí (například miskou s vodou vedle květináče) pomůžete listům, které ztratily schopnost zadržovat vodu. Pokud jde o sukulent nebo kaktus, raději ho nechte úplně v suchu a sledujte, zda stonek nezačne měknout odspodu.
Rozmístěte světlo do vrstev, ne do jednoho bodu Jedno velké světlo uprostřed stropu zabije prostor. Místo něj postavte tři vrstvy: základní osvětlení (stropní nebo bodové), doplňkové (stojací a stolní lampy) a akcentové (nástěnné nebo skryté pásky). Každá vrstva může svítit zvlášť. Večer stačí zapnout dvě menší světla místo jednoho centrálního a pokoj se opticky prodlouží. Důležité je, aby světlo dopadalo na stěny a strop, ne přímo do očí.
Barvu světla držte jednotnou. Míchání teplých a studených odstínů v jednom prostoru působí neklidně a prostor rozbíjí. Pro obývací pokoj se hodí teplá bílá kolem 2700 až 3000 K. Studené bílé světlo nad 4000 K sice svítí silně, ale místnost zmenšuje a působí jako kancelář. Stejnou teplotu zvolte i u všech žárovek, které jsou vidět současně.
Čtvrtý bod se týká samotné techniky. Dalekohled nechte před pozorováním vytemperovat, tedy postavit mimo vytápěný prostor alespoň dvacet až třicet minut, u větších přístrojů i déle. Jinak teplý vzduch uvnitř tubusu vytváří vlastní vlny a obraz je mrtvý. Zaostřujte pomalu a jemně, u malých zvětšení je hloubka ostrosti větší a snáze se trefíte. Pokud je obraz pořád měkký, zkuste jiný okulár nebo jinou noc.
Typickou chybou je okamžité zalití teplou vodou nebo postavení na přímé slunce. Další častou chybou je přesazení ihned po šoku — rostlina v tu chvíli nemá sílu na tvorbu nových kořenů. Počkejte alespoň dva týdny, než se stav stabilizuje. Stejně tak nepomůže hnojivo ani stimulátory, naopak mohou spálit oslabené kořeny. Pokud se do deseti dnů neobjeví nové výhonky a stonek začne hnědnout, rostlina už se nezachrání.
Teplotní šok vzniká, když se rostlina během krátké doby ocitne v prostředí s výrazně odlišnou teplotou, než na jakou byla zvyklá. Nejčastěji se to stane při přenosu z vytápěného bytu do mrazivého dne, při cestě z květinářství v lednu, nebo naopak při letním převozu v rozpáleném autě. Rostlina nedokáže tak rychle přizpůsobit tok vody v pletivech, a proto reaguje jako při poškození.
