Dvě děti v jednom pokoji neznamená jen dvě postele. Znamená to vyřešit prostor pro spaní, hraní i učení tak, aby se ráno nikdo nepřetahoval o zásuvku a večer nikdo nešlapal po hlavě. Než začnete cokoli kupovat nebo přemisťovat, změřte pokoj metrem a nakreslete si půdorys na papír. Zapište dveře, okna, radiátor, jistič a místo, kudy se dá projít. Teprve pak hledejte, kam postele postavit.

Světlo řešte dřív než nábytek. Každé lůžko potřebuje vlastní čtecí lampičku s vypínačem u postele, jinak jeden čte a druhý nemůže usnout. Noční světlo s tlumeným svitem pomůže menším dětem, ale nesmí svítit přímo do očí toho druhého. Zvažte závěs nebo paraván mezi postelemi, pokud se děti navzájem ruší. Není to zbytečnost, ale rozdělí pokoj na dvě zóny.

Pracovní kout pod postelí potřebuje dvě věci, které se často opomíjejí: denní světlo a odvod tepla. Monitor postavte bokem ke stěně, ne přímo pod lůžko, jinak do něj bude svítit stropní světlo. Notebook s monitorem vyhřívá prostor pod postelí a v létě se tam nedá vydržet. Řešením je otevřená zadní strana nebo alespoň větrací mřížka v podpěrné desce. Židli vybírejte s nízkým opěradlem, aby se vešla pod desku, a stolek upevněte ke konstrukci postele, ne ke zdi — jinak se vám budou při psaní chvět obě desky.

Podlahy řešte podle materiálu. Na tvrdé podlaze funguje dobře nejdřív suché setření (mikrovlákno nebo mop na chlupy) a teprve potom vlhké. Pokud použijete nejdřív vodu, chlupy se přilepí a rozmazají. Na koberce nepomáhá obyčejný vysavač bez rotačního kartáče – potřebujete kartáč, který srst vyčeše z vláken. Koberce navíc jednou za čas prosejte jedlou sodou, nechte působit přes noc a ráno důkladně vyluxujte. Soda váže pachy i zbytky mastnoty.

Dekorace nad postelemi by neměla přesahovat šířku lůžka. Police s knihami nebo rostlinami umístěte tak, aby nepřekážely při vstávání. Pokud máte jen jednu stěnu pro obě postele, střídejte výšku dekorací: nad jednou postelí nízkou polici, nad druhou vysokou rostlinu. Tím se oko nezasekne na jedné linii a pokoj působí vzdušněji. Vyhněte se zrcadlům přímo proti postelím, odrážejí světlo a ruší spánek.

Obrázky a plakáty na stěně nad postelemi řešte jako dvojici, ne jako jeden velký obraz. Dva menší formáty nad každou postelí vytvoří symetrii a nikdo nemá pocit, že ten druhý má víc prostoru. Pokud chcete společnou galerii, držte se pravidla, že horní hrana rámů je ve stejné výšce. Typická chyba je přeplácaná koláž, která vizuálně srazí obě postele dohromady a pokoj působí jako sklad.

Nanášejte dva až tři tenké nátěry. Silná vrstva schne nerovnoměrně, tvoří mapy a špatně se setírá. Mezi vrstvami nechte schnout alespoň čtyři hodiny, u vlhkého počasí déle. Řiďte se údajem na plechovce, ne odhadem. Po poslední vrstvě nechte barvu zrát tři až sedm dní, než na ni dítě poprvé napíše. Před prvním použitím plochu otřete suchou houbičkou a poté ji „zapisujte” křídou naležato — vytvoříte tenkou vrstvu, která brání vypalování stop.

Patrová postel ano, ale jen když je bezpečná Patrová postel ušetří nejvíc místa, ale má svá pravidla. Horní lůžko patří dítěti od šesti let, mladšímu ne. Zábradlí musí být po celé délce a sahat nejméně do výšky půl metru nad matrací. Žebřík musí být pevně připevněný, ne jen opřený. Nikdy nedávejte patrovou postel k oknu, kde se dá otevřít a vylézt na parapet. Také zkontrolujte, že pod horním lůžkem není radiátor nebo ostrá hrana nábytku.

Taburet vypadá vzdušně, nezabere místo a dobře se odklízí. Jenže bez opěradla se na něm nedá sedět dvě hodiny. Pokud teenager tráví čas u obrazovky, taburet skončí jako odkládací plocha na oblečení. Chyba je kupovat ho jako hlavní místo na sezení. Funguje jen jako doplněk k jiné sedačce, případně když ho zvolíte s vyšším sedákem, který se dá použít i jako podnožka. Vždy zkontrolujte výšku sedu vůči výšce teenagera. Příliš nízký taburet nutí kolena do nezdravé polohy.

Pokud děti sdílejí pokoj, potřebují i místo na oblečení a školní věci. Pod postelí se dá schovat sezónní oblečení v plochých boxech, ale pozor na vlhkost a prach. Lůžková zásuvka na kolečkách je praktická, jen nesmí být tak těžká, aby s ní dítě nehnulo. Pro každé dítě vyhraďte jednu polici nebo jeden věšák. Když se věci míchají, vznikají hádky o to, čí je které tričko.

Koberec by měl ležet tak, aby na něj dosáhla noha z obou postelí, ale nesmí zasahovat do průchodu mezi nimi. Malý kobereček u každé postele zvlášť je praktičtější než jeden velký, který se kroutí. Stejně tak platí, že závěsy mají být na okně, ne mezi postelemi – závěs uprostřed pokoje zbytečně rozděluje prostor a brání větrání.