Odpoledne patří hlubší relaxaci. Naplánujte si masáž vlastními silami, například nohou a chodidel, nebo použijte masážní váleček. Pokud chcete pleťovou masku, aplikujte ji až po očistění obličeje. Během působení masky si lehněte a zavřete oči. Nenechávejte masku působit déle, než udává výrobce, jinak podráždíte pleť. Po masáži nebo masce doplňte tekutiny. Voda s citronem nebo bylinný čaj jsou vhodnější než sladké nápoje.
Struktura dne, která fungu
Typická chyba je dolévat vodu za provozu do horké misky. Studená voda může keramiku rozprasknout. Další častá chyba je nechat lampu běžet celý den bez dozoru. Vůně se po dvou až třech hodinách unaví a místnost začne být cítit zatuchle. Vypněte ji, nechte misku vychladnout a vylijte zbytky. Usazeniny na dně se špatně dostávají a časem začnou hořet.
Parní lázeň doma není jen horká koupelna s puštěnou vodou. Aby měla smysl, potřebujete uzavřený prostor, který udrží vlhké teplo, a čas, kdy vás nikdo nebude rušit. Nejlépe poslouží koupelna se sprchovým koutem, těsně uzavíratelná vana nebo menší místnost, kterou lze dočasně utěsnit. Teplota by se měla pohybovat mezi 40 a 45 °C, vlhkost kolem 90–100 %. Do takového prostředí se nevejde běžná koupel – voda tryská příliš studená nebo příliš horká a pára rychle uniká. Proto je lepší napustit vanu horkou vodou, nechat ji odtékat a mezitím zavřít dveře i okno.
Typická chyba u obou typů je nedostatečná hydratace. Před sezením vypijte sklenici vody, po něm další. Alkohol před saunou je špatný nápad v obou případech. Další častá chyba je zůstat příliš dlouho. U finské sauny stačí 10–15 minut, u infrasauny 20–30 minut. Pokud se objeví závrať, nevolnost nebo bušení srdce, sezení okamžitě ukončete. Není to slabost, je to signál.
Co prozradí lahvička a etiketa Sklo musí být tmavé, nejlépe hnědé nebo modré, protože světlo rozkládá terpeny a olej žlukne. Plastové lahvičky jsou pro kvalitní olej nepřijatelné, stejně jako kapátko z měkkého plastu, které se časem rozpouští. Etiketa má uvádět český i latinský název rostliny, část, ze které se olej získává, a způsob výroby, tedy destilaci parou nebo lisování za studena. U citrusových olejů se lisuje slupka, u levandule květ.
Pro uklidnění před spaním se osvědčuje levandule, heřmánek nebo meduňka. Na soustředění při práci použijte rozmarýn, mátu nebo bazalku. Pro osvěžení vzduchu v kuchyni a obývacím pokoji funguje eukalyptus, tymián nebo šalvěj. Pokud chcete vůni kombinovat, držte se dvou bylin, maximálně tří. Větší směs se rozpadne a výsledek je nepředvídatelný.
Než olej koupíte, udělejte dvě věci: přivoňte k papírovému proužku a přečtěte etiketu do posledního řádku. Když vůně sedí na botanický název, obal chrání obsah před světlem a vzduchem a etiketa uvádí šarži, máte slušnou jistotu. Když jedna z těchto věcí chybí, hledejte dál.
Jak správně naplnit a provozovat aromalampu Do misky nalijte vodu tak, aby hladina sahala zhruba do poloviny nebo dvou třetin objemu. Teprve pak přidejte bylinu nebo olej. Voda chrání misku před připálením a rovnoměrně uvolňuje vůni. Pokud používáte sušenou bylinu, nechte ji ve vodě nabobtnat, vůně se uvolní pomaleji a vydrží déle. U esenciálních olejů kápněte olej na hladinu, nemíchejte ho prudce, jinak se část ztratí dřív, než se odpaří.
Výběr bylin do aromalampy není o tom nasypat do misky, co dům dá. Každá rostlina má jinou těkavost, jinou sílu a jiné účinky. Než začnete kapátkem kapat, ujasněte si, co od vůně chcete: zklidnit se před spaním, soustředit se při práci, nebo jen odstranit zápach z kuchyně. Podle toho se vybírá bylina i způsob použití.
Základem je kvalita suroviny. Sušené byliny z čajových sáčků nebo staré zásoby z linky příliš nefungují, protože éterické oleje se časem vytratí. Nejlepší výsledek dá čerstvá nebo dobře usušená nať, případně stoprocentní esenciální olej. U sušených bylin stačí jedna až dvě čajové lžičky do misky, u olejů tři až pět kapek. Vždy začněte menším množstvím a přidávejte, protože přesycená místnost bolí hlavu a voní chemicky.
Typické chyby: nakapání na hřbet ruky místo na papír, čichání těsně u hrdla lahvičky, kdy čichové buňky přesycené alkoholem a terpeny přestanou rozlišovat, a posuzování kvality podle intenzity. Silná vůně neznamená kvalitu, slabá zase nemusí znamenat falšování – některé oleje, třeba z heřmánku nebo santalového dřeva, jsou přirozeně jemné a rozvíjejí se pomalu. Další častá chyba je kupovat podle obalu bez kontroly šarže: přepychová krabička se zlatým potiskem nic neříká o obsahu a stejně tak nízká cena není sama o sobě důkazem podvodu.
