Konfiguraci skládejte podle toho, jak místnost skutečně používáte. Pokud v obýváku i spíte, potřebujete modul s funkcí spaní, ale ten bývá hlubší než běžné sezení. Pokud je obývák hlavně na sezení u televize, stačí nižší opěrky a hlubší sedák. Počítejte s tím, že každý přidaný modul bere prostor i na šířku, i na hloubku. Do malého obýváku se často vejde jen dvoumodulová nebo třísložková sestava, ale i ta se dá rozložit tak, aby nechala volný průchod.

Mezi typické chyby patří zavěšení příliš vysoko, svítidlo mimo osu stolu a příliš mnoho malých zdrojů bez společného vypínače. Praktické je rozdělit světlo na dvě skupiny, aby se dalo svítit jen částí nebo celkem. Stmívač se hodí, pokud večer používáte jídelnu i k posezení. Před vrtáním do stropu si ověřte, kudy vedou rozvody, a hotové zapojení nechte zkontrolovat osobou s elektrotechnickou kvalifikací.

U malého obýváku rozhoduje orientace rohu. Levý roh znamená, že delší část je po levé ruce, když si sednete čelem do místnosti. Zjistěte to tak, že si stoupnete do rohu a podíváte se, kam chcete mít výhled. Pokud je v místnosti televize na jedné stěně a okno na druhé, sedačka se často musí vejít tak, aby delší díl neblokoval průchod. Moduly se dají přeskládat, ale ne donekonečna — některé konfigurace vyžadují pevný rohový díl, jiné ho nepotřebují.

Než začnete hledat konkrétní sedačku, změřte obývák důkladněji, než se zdá nutné. Potřebujete tři údaje: délku obou stěn, ke kterým má sedačka přiléhat, a vzdálenost od rohu k protější stěně nebo k nábytku, který tam stojí. Připočtěte i prostor pro otevírání dveří, průchod k oknu a místo, kam si sednete, když si chcete natáhnout nohy. Typická chyba je měřit jen místo, kde sedačka stojí, a zapomenout na manipulační prostor kolem ní. Modulární sedačka se skládá z dílů, takže potřebujete vědět, kolik místa zabere každý modul zvlášť, ne jen celek.

Před montáží zkontrolujte, zda rám není křivý. Přiložte vodováhu na horní hranu a podívejte se, jestli mezi rámem a vodováhou není mezera. U křivého rámu se plisovaná síť bude vždy zasekávat, i když ji koupíte přesně na milimetr. V takovém případě je lepší zvolit síť s magnetickým uchcením nebo rolovací variantu, která křivost rámu toleruje. Plisovaná síť potřebuje rovný a čistý podklad.

Po montáži vyzkoušejte otevírání a zavírání alespoň dvacetkrát. Sledujte, zda se síť nezachytává o rám nebo o podlahu. Spodní lišta má být několik milimetrů nad zemí, jinak ji při vytírání utrhnete. Pokud se síť vlní, není to vadný kus, ale špatně změřená šířka. Reklamace kvůli tomu neprojde, protože rozměry jste zadali sami. Ušetříte si čas, když si před objednáním nakreslíte půdorys dveří a rozměry zapíšete přímo do něj.

Než sedačku koupíte, zkuste si ji složit z krabic nebo ze židlí. Položte na zem obrys půdorysu a projděte se kolem. Zjistíte, jestli vám zbývá místo na konferenční stolek, jestli se dají otevřít dveře a jestli se pohodlně dostanete k oknu. Poslední kontrola patří k nejčastějším chybám: lidé koupí sedačku podle šířky stěny, ale zapomenou, že opěrky hlavy nebo rozkládací mechanismus přidají několik centimetrů navíc. Modulární sedačka má smysl jen tehdy, když ji po letech můžete přeskládat podle toho, jak se změní váš život.

Měření dělejte ve třech bodech: nahoře, uprostřed a dole. U starších balkonových dveří se rozměry liší klidně o několik milimetrů. Rozhodující je vždy nejmenší hodnota. Šířku i výšku zapisujte s přesností na milimetry, nikdy nezaokrouhlujte nahoru. U plisované sítě se totiž každý milimetr navíc projeví vlněním do strany. Hloubku rámu změřte také, protože určuje, jaký profil uchycení se vejde mezi rám a zeď.

Potah rozhoduje víc než tvar U malého prostoru je potah to, co určí, jestli bude sedačka působit těžce, nebo lehce. Světlé a středně tmavé odstíny v matném provedení opticky nezmenšují místnost tolik jako lesklé nebo velmi tmavé látky. Z praktického hlediska volte potah, který se dá sundat a vyprat, nebo alespoň otřít vlhkým hadrem. U modulárních sedaček se potahy často prodávají zvlášť, takže si před koupí ověřte, jestli je látka dostupná i za dva roky, kdybyste potřebovali náhradní díl. Semiš a hrubé tkaniny jsou příjemné, ale v malém obýváku chytají prach a hůř se čistí.

U zásuvek, které nelze zakrýt, použijte jiný postup. Hadr vyždímejte co nejvíc a podlahu u zdi vytírejte zvlášť. Nepřelévejte vodu, stačí vlhký mop. Pracujte od zásuvky směrem do místnosti, ne naopak. Pokud je zásuvka součástí prodlužovacího kabelu, kabel odpojte a odstraňte. Volně ležící kabel na mokré podlaze je nejhorší kombinace.