V zimě se většina pokojovek dostává do jiného režimu než na jaře a v létě. Kratší den, méně světla a často nižší teplota u oken znamenají, že rostliny zpomalují růst nebo úplně zastavují. Spotřeba živin tím výrazně klesá. Pokud byste hnojili stejně jako v sezoně, soli se začnou hromadit v substrátu, kořeny se mohou spálit a rostlina místo prospívání začne žloutnout a opadávat listy. Prvním krokem tedy není vybrat hnojivo, ale určit, zda rostlina vůbec roste.
1. Kupovaný substrát nikdy nenasazujte přímo z pytle. Bývá přesušený a hydrofobní — voda po něm steče po okraji květináče, aniž by pronikla ke kořenům. Před použitím ho v míse lehce navlhčete a promíchejte, dokud nedrží tvar, ale neteče z něj voda. 2. Květináč musí mít drenážní vrstvu i otvor. Keramzit nebo hrubý písek na dně nezachrání přemokření, pokud květináč nemá odtok. Bez otvoru je jakákoli drenáž jen odkládání problému.
U většiny rychle rostoucích pokojovek je vhodné měnit substrát jednou za rok až dva. Mladé, intenzivně hnojené rostliny v malém květináči mohou potřebovat přesazení i dvakrát ročně. Naopak velké vzrostlé kusy v těžkém květináči, které se obtížně přemisťují, stačí přesadit jednou za dva roky, pokud jim jinak prospívají. Rozhodující není kalendář, ale stav rostliny a substrátu.
Přelití poznáte podle několika signálů: listy žloutnou a opadávají, půda je i po několika dnech mokrá, substrát zapáchá po hnilobě a při vytažení z květináče jsou kořeny tmavé a měkké. Pokud rostlina stojí ve vodě v misce nebo v obalu, je čas jednat okamžitě. Čím dřív zasáhnete, tím větší šanci má rostlina na záchranu.
Po přesazení hnojte až za čtyři až šest týdnů. Nový substrát obvykle obsahuje dost živin a předávkování by spálilo mladé kořeny. Sledujte také zálivku – po přesazení může rostlina dočasně spotřebovávat méně vody, protože kořeny ještě nejsou plně funkční. Pokud listy po přesazení zežloutnou nebo opadají, není to vždy chyba; někdy jde o přirozenou reakci na změnu. Pokud ale rostlina přestane růst na více než měsíc, zkontrolujte, zda není substrát přemokřený nebo příliš utužený.
Co udělat s mokrým kořenovým balem Kořenový bal poté rukama rozrušte a odstraňte co nejvíc mokrého substrátu. Zdravé kořeny jsou světlé a pevné, nemocné jsou černé nebo hnědé, měkké a zapáchají. Tyto poškozené části odstřihněte nůžkami vydezinfikovanými lihem, a to až do zdravého pletiva. Řezné rány nechte proschnout na vzduchu, případně je poprašte dřevěným uhlím. Pokud je poškozená většina kořenů, rostlinu už nezachráníte a je lepší si včas vzít řízek ze zdravé části.
2. Petrolejová nebo bavlněná knotová metoda. Jeden konec silné bavlněné šňůry ponořte do nádoby s vodou, druhý zapíchněte do substrátu. Voda stoupá vzlínáním. Nádobu umístěte výš než květináč. U velkých květináčů použijte dva až tři knoty, jinak se vláha dostane jen k jednomu místu.
Po přesazení rostlinu nezalévejte. Počkejte tři až pět dní, dokud se rány na kořenech neuzavřou. Pak zalijte jen mírně, dokud voda proteče dnem. Nádobu postavte na světlé místo bez přímého slunce, ideálně s teplotou kolem dvaceti stupňů a vyšší vlhkostí vzduchu. Přímé slunce a průvan rostlinu v oslabeném stavu zbytečně vysilují.
Nejdřív rostlinu vyndejte z květináče. Květináč obraťte dnem vzhůru, držte rostlinu u báze stonku a jemně ji vytáhněte i s kořenovým balem. Pokud drží pevně, poklepejte po obvodu nebo projeďte nůž po vnitřní stěně. Nikdy netahejte za stonek silou, snadno ho zlomíte.
Nový květináč zvolte jen o málo větší, než byl původní, a s dostatečným otvorem ve dnu. Na dno dejte vrstvu drenáže z keramzitu nebo hrubého štěrku. Substrát použijte vzdušný, promíchaný s perlitem nebo pískem, nikdy ne těžký a slehlý. Rostlinu zasaďte tak, aby kořenový krček byl těsně pod povrchem, ne hlouběji než předtím.
Mezi časté chyby patří ponechání rostliny v mokrém substrátu s domněnkou, že to samo uschne, zalévání ihned po přesazení a umístění do přímého slunce. Další chybou je výměna celého substrátu za těžký zahradnický, který voda zadržuje. Pokud rostlina po týdnu stále vadne, zkontrolujte, zda v květináči nezůstala voda, a případně zopakujte kontrolu kořenů. Trpělivost a přesná zálivka rozhodují o tom, zda rostlina obrazí.
Další zálivku proveďte až tehdy, když vrchní vrstva substrátu proschne do hloubky dvou až tří centimetrů. Kontrolujte prstem nebo dřevěnou špejlí, ne podle kalendáře. Přelití vzniká nejčastěji opakovanou zálivkou bez ohledu na stav půdy. Rostlina v novém substrátu potřebuje méně vody, protože kořeny ještě nedokážou přijímat tak jako dřív. První dva týdny ji nehnojte, hnojivo by poškodilo citlivé kořeny.
